Otvírám masivní dřevěné dveře půjčené chaty a vcházíme do malé předsíňky a poté do klasicky zařízené velké kuchyně a zároveň obývacího pokoje. Vše stylově dokonalé, každičká maličkost zapadá a na tvém pohledu je poznat, že se ti tu líbí. Necháváme tašky dole a vydáváme se prozkoumat podkroví, kde se nachází velká ložnice, které dominuje nízké letiště pokryté, stejně jako podlaha, kožešinami.
číst více
Dnes jdu konečně po pár týdnech polehávání a rehabilitace domů. Noha už je v pořádku, normálně chodím a nemůžu se dočkat.
Nemocnice zrovna není místo, kde bych chtěl trávit své mládí a příště si budu muset dát při lyžování větší pozor. Ve dvaceti letech je pořád co dělat. Ještě jedno vyšetření a pak hurá domů.
číst více
Nějakou chvíli jsem se rozhodovala, zda svěřím svůj zážitek na papír, ale byl přeci jen tak silný, že jsem se k tomu dnes nakonec odhodlala. Musím ale začít asi o tři neděle zpátky.
Moje kamarádka Stáňa našla někde na netu pozvánku na ilegální technopárty. Když mi to sdělila a navrhla, abychom jeli spolu, docela se mi to hodilo. Můj kluk Milan, s kterým chodím už od osmičky byl zrovna s rodiči na dovolené v Turecku a já neměla co dělat.
číst více
Můj příběh začal už před léty.
Už od počátku,jsem věděl že ,jsem silně submisivní a že může být neskutečně krásné a vzrušující být ovládán krásnou,dominantní ženou.
Po škole jsem nastoupil do práce jako řadový úředník,malou kancelář jsem sdílel ještě s dvěmi kolegyněmi-Anetou a Lenkou.Obě byly skoro o 10 let starší než já ,ale služebně jsem jim byl podřízen.
číst více
Nad Prahu se již před hodnou chvílí snesl soumrak a vládu nad děním přebrala tma. Zvolna ustával ruch okolo projíždějících tramvají a život velkoměsta se vzhledem k počasí ochotně přesunul do kavárniček, klubů a příjemného prostředí kinosálů. Drobounké kapičky jemného mrholení nacházely svůj úkryt v kdejaké skulince, případně se na okenních tabulích ochotně spojovaly do praménků a zvolna stékaly kamsi dolů.
číst více
Takže, rozhodla jsem se zveřejnit svůj zážitek, protože už mě nebaví mlčet...
Jmenuji se Niky a bylo mi 15 let. Tehdy jsem chodila na gymnázium. První rok jsem měla úspěšně za sebou a měly začínat prázdniny. Jela jsem se svou kamarádkou Lenkou, Ájou, Klárou a kamarádem Jardou na chalupu. Jarda říkal, že tam na něj čekají jeho kamarádi Viktor a Martin. Mě osobně se Martin líbil. Už tři roky na něho koukám, ale Viktor....
číst více
Pripravila si čiernu latexovú dýchaciu masku, pripojenú dvojitou gumenou hadicou k dýchaciemu prístroju, ktorý zapla a nastavila na samodýchanie. Masku si na skúšku pritisla na tvár, a zhlboka sa nadýchla. Potom ju jemne, ale nekompromisne priložíla na moju tvár. Ako mi masku postupne pritláčala na nos a ústa, medzi perami som ucítil tlak. Urobila to tak šikovne, že som si ani nevšimol, že v maske je niečo, čo ma nútilo otvoriť pery.
číst více
Pokoušela se zdrhnout, ale marně. Lapil jsem ji levou rukou kolem pasu, pravou paží jsem zajel pod její triko, vyhrnul podprsenku a žíznivě jsem se přisál k bradavce. V tom vrzly bytové dveře. No to se ví, hrklo ve mně, náš kvartýr býval v tuhle dobu osiřelý. Nechápavě jsem otočil. V předsíni se rozsvítilo. Rychle jsem propustil Yvetku a vyskočil na šlapky.
číst více
I. Zrození
Za dveřmi je ticho, nejspíš ještě spí. Na etiketě těch prášků ostatně stálo 2-3 hodiny. To je dobře, říkám si, usnádní mi to práci. Zvednu petlici a s vrzáním starého železa otvírám kovové dveře. Nahmatám vypínač a rozsvítím. Vše je stejné, jako když jsem odcházel, určitě se neprobudila. Odložím tašku na podlahu a přistoupím k ní. Leží na vrstvě dek, rozestřených na betonové podlaze a mělce dýchá. To bude tím těžkým pozdemním vzduchem. Alespoň je tu teplo, přímotop už se rozjel. Tak se na ni podíváme...
číst více
Odopla mi masku z tváre a vzrušeným hlasom povedala: „Na chvíľku si ju požičiam“ Stiahla si latexové rúško a pritisla si ju na spotenú tvár. Začala zhlboka dýchať. Bolo zároveň počuť tlmený mľaskot, ako vášnivo cmúľala a sala veľký cumeľ vložený v maske. Druhou rukou si siahla do rozkroku a pomaly zasunula ukazováčik v latexovej rukavici do vlhkej šušky. Chvíľu sa takto nežne prstila, jej dych bol čoraz rýchlejší a rukavica čoraz vlhkejšia a lesklejšia.
číst více
