Je nevlídné a sychravé prosincové ráno. Z auta vidíme hezkou štíhlou hnědovlásku v krátkém kožíšku a manšestrových džínách, jak nervózně přešlapuje a dívá se na hodinky. Brzdíme, já skáču z auta, chytám dívku za ruku a strkám ji dovnitř. “Hni sebou, děvko, hned se dočkáš!“, křičím na ni místo pozdravu. Padá na zadním sedadle na Standu, lezu za ní a Petr hned prudce startuje.
číst více
Rodinná vilka, která stála v prostřed rozlehlé zahrady, se podobala všem ostatním v okolí. Přestože na ní nebylo patrno nic zvláštního, lidé se jí z daleka vyhýbali. O mladíkovi, který v ní bydlel se totiž říkalo, že je podivín. Koneckonců dům stál jaksi opodál, trochu stranou hlavní cesty, dalo by se říci na samotě a proto nebylo divu, že kolem nikdo neprošel mnohdy celé dny. Klečela na studené kamenné dlažbě u vchodových dveří. Na krku jí visel těžký kovový řetěz, k němuž měla připoutány i ruce. Řetěz byl dlouhý jen necelé dva metry a jeho druhý konec byl pevně zapuštěn ve zdi.
číst více
Otrok v silonkách - 3
... pokračovanie!
Keby si ma nebol upozornil ani neviem, že už ubehli vyše dve hodiny od začiatku nášho hrania.
Nemám pojem o čase a len čakám až zasa dostaneš chuť.
Zrazu cítim ako vstávaš a už ťa nemám v zornom poli očí. Je to napínavé čakať čo sa bude so mnou diať.
číst více
Byl pátek večer a já přišel unavenej z práce. Ne že bych se ten den předřel, ale přesto mi bylo na nic. Zkrátka takovej ten den, kdy ce člověku absolutně nechce nic dělat. Pustil jsem si televizi. Zrovna končil nějakej film. Poté začaly běžely reklamy. "Běžte s tím do prdele," ulevil jsem si. Naštěstí zase hned skončily. Šel jsem do ledničky a otevřel si pivo. Když sem se vrátil, v televizi šla nějaká módní přehlídka. Kamera zabrala modelku a sjížděla pomalu dolů až k nohám. Modelka na sobě měla boty na vysokém podpatku skládajících se jen z tenkých řemínků. Když kamera zabrala její prsty, ucítil jsem vzrušení. "Do prčic, ty se snad toho fetišismu nezbavíš."
číst více
Pracovní pohovor na místo osobního asistenta
zaklepal jsem na dveře hotelového pokoje a zevnitř se ozvalo přísným hlasem: "vstupte, je odemčeno".
Vešel jsem do místnosti a uviděl jsem možnou paní šéfovou (Tebe), jak si něco srovnáváš v nočním stolku.
Měla jsi na sobě oblečenou bílou halenku zastrčenou do kraťounké černé minisukně a na nohou páskové sandály na vysokých podpatcích.
číst více
Můj den mi začal tak nějak standardně, ráno jsem šel do kanceláře na pracovní schůzku, následně jsem měl kávu s kolegou, ale i přesto jsem měl plnou hlavu myšlenek toho, jaká dnes asi bude návštěva u milostivé slečny. Sám jsem totiž přišel s nápadem, že ona bude můj hlavní motor pro to, abych měl super postavu, proto jsem jí pár dní před lekcí navrhl, že bude kontrolovat šířku mého pasu a zároveň váhu. I proto jsem z kanceláře jel rychle domů, kde jsem provedl požadovanou úpravu svého přirození, oblékl jsem se a jel koupit krejčovský metr, který si slečna vyžádala.
číst více
