Vaše erotické povídky

Stovky erotických povídek a příběhů. Erotické povídky zdarma ke shlédnutí. Pouze ty nejlepší porno povídky a sex povídky

Nákup

Kategorie: BDSM
24.04.2020
ŠpatnýÚjdeDobrýZajímavýSuper Celkem 4 hlasů

Stalo se to asi tři měsíce po mém rozvodu (moje žena odhalila moji velmi otevřenou erotickou korespondenci s Janou) a přišlo to jako blesk z čistého nebe. Vyhrál jsem první ve Sportce. Štěstí si někdy, jak se říká, sedne i na vola, tentokrát jsem to byl já a vůbec mi to nevadilo. Už nebudu muset střídavě spát na padesát kilometrů vzdálené chatě, v práci nebo různě po kamarádech, těšil jsem se. Neměl jsem totiž po rozvodu vůbec nic.

Zapletl jsem se v devadesátém třetím roce do nějakého průšvihu mého známého, kterému jsem dělal tichého společníka ve firmě, a který nesplatil nejen úvěr tři miliony korun, ale navíc vyšlo najevo, že dluží i na sociálním pojištění za své zaměstnance.
Poté, co ho navštívil exekutor, rozhodl jsem se zrušit naše bezpodílové společné vlastnictví a nechat všechen majetek napsat na svoji ženu. Uznal jsem, že k rozvodu došlo z mojí viny a proto jsem si sbalil pár nejnutnějších osobních věcí a opustil náš – vlastně ženin – byt. S Janou jsem potom přerušil všechny kontakty, jako poloviční bezdomovec bych pro ni byl určitě nezajímavý. Nevím, jestli si někdy na mě vzpomněla, ale já na ni myslel často při svých fantaziích, jejichž výsledkem byl pravidelně mocný orgasmus a nová dávka mého spermatu, kterou jsem přidal k dalším do jedněch mých starých, špinavých slipů. Kdysi, když jsem si ještě s Janou psal, jsme si slíbili, že každý pro toho druhého připraví svoje hodně použité spodní prádlo a těšili jsme se, jak to bude krásně odporňoučké, až si ho navzájem vyměníme. A teď jsem byl najednou milionář, mohl jsem si koupit co jsem chtěl… Koupit? Najednou mě napadla bláznivá myšlenka. Všechno na světě jde koupit, co kdybych si koupil otrokyni? Gangy pasáků si prý mezi sebou prodávají prostitutky za 2000 – 3000 marek, to bych si jich mohl koupit i několik. Uvěznit je na své chatě a mučit je… Jenže mě tahle možnost vúbec nepřitahovala. Najednou jsem byl pevně rozhodnut si koupit Janu. Hned druhý den jsem na MaMediích poslal Vulkanovi do pošty nabídku. Nejdříve o tom nechtěl ani slyšet, ale byl jsem neodbytný a postupně jsem ho přesvědčil. Beztak byl s Janou už čtyři roky a přitahovalo ho nové, neokoukané masíčko.

No a s kapsou plnou peněz se mu to masíčko bude lovit lépe, to je přece každému jasné. Samozřejmě jsem měl pocit, že ho podvádím, že zneužívám jeho mládí a nezkušenost, protože podobnou holku jako je Jana už asi těžko někde potká. Na druhou stranu jsem byl rozhodnut nesmlouvat a musím přiznat, že cenu Vulkan stanovil takovou, že by mi z výhry skoro nic nezbylo… přesto jsem byl pevně odhodlán obchod uskutečnit. Musel se ovšem odehrát podle mého scénáře. Vulkan měl za úkol přemluvit Janu, aby si vzala týden dovolené a odjela s ním do Čech. Že si budou užívat na půjčené chatě krásný SM týden, budou si hrát na to, že Pán koupí otrokyni a bude ji vychovávat k naprosté poslušnosti a oddanosti. Na to by Jana mohla slyšet, nové prostředí obvykle umocňuje prožitky. Že ten prožitek bude opravdu intenzivní, o tom chudák neměla ani tušení. Všechno klaplo, za několik dní mi Vulkán psal do pošty, že příští týden přijedou. Připravil jsem všechno potřebné, pozamykal (druhé klíče jsem Vulkanovi poslal poštou) a schoval se ve sklepě. Teď už nezbývalo nic jiného, než čekat. Asi za hodinu jsem uslyšel přijíždět auto.

Byli tady! Srdce mi rozčilením skákalo až někde v krku. Za několik okamžiků budu chudý, jako jsem byl dřív, ale budu mít Janu! A jakým způsobem ji převezmu, na to snad do smrti nezapomene. Bude muset poslat písemnou výpověď do práce a potom prožije zbytek života v poutech, zavřená na mé chatě. Ani pes po ní neštěkne, Vulkan už rozšíří nějakou historku o tom, že emigrovala do USA nebo něco podobného. Dvakrát bouchly dveře od auta a potom už jsem slyšel Janu, jak se rozplývá, jak je tady hezky. Vulkan zatím odemykal dveře. „Začnime hned, nemôžem sa dočkať,“ pobízel Vulkan Janu. „Vyzleč sa do spodnej bielizne, ja ti zavážem očičká a potom ťa priviažem na stôl.“ Ano, přesně tohle bylo moje přání. „Prečo na stôl?“ ptala se Jana. „No…“ improvizoval Vulkan. „Budeš ležať priviazaná na stole a ja ťa akože objavím… A nepýtaj sa stale!“ Vešli dovnitř a já jsem se opatrně přesunul ke dveřím. Byl jsem vzrušený, jako nikdy. Poslouchal jsem přes dveře, co se uvnitř děje. „Au, Peťo, neutahuj tak veľa ta putá!“ protestovala právě Jana.

„Musím, veď to by potom nebolo to pravé,“ funěl Vulkan. Očividně ho celá situace také vzrušovala, no však bude jednou ještě litovat… Jen aby si to na poslední chvíli nerozmyslel. Konečně vyšel ven. „Hotovo?“ zeptal jsem se a podával mu kufřík s mými miliony. Pomalu je přepočítal. „Dobre,“ vydechl. Podali jsme si ruce a potom nasedl do auta a odjel. Stál jsem a sledoval, jak favorit jede po prašné cestě za polem a potom definitivně mizí za obzorem. Otevřel jsem potichu dveře, ale Jana to uslyšela. „Peťo,“ Trhnul jsem sebou při tom oslovení, ale včas jsem si uvědomil, že se jmenuju stejně jako Vulkan. „Peťo, prečo si odišiel autom? Nemohlo zôstat zaparkované pred chatou?“ Mlčel jsem a kochal se pohledem na svou oběť.
Vulkan odvedl dobrou práci. Jana ležela na zádech na stole, na kterém byl ještě tlustý molitan, z téhle strany jí nepohodlí nehrozilo. Ruce měla zapaženy a přivázány k nohám stolu řetězem, ten už ji musel při sebemenším pokusu o pohyb nepříjemně tlačit. Stejně tak byly připoutány ke zbylým nohám stolu její kotníky a aby byla stehna pěkně široce rozevřena a Janu ani nenapadlo se snažit je dát k sobě, roztahoval je těsně nad koleny další řetěz, který procházel pod deskou stolu. Masivní visací zámky naznačovaly nekompromisnost situace. Hlava Janě visela zakloněná ve vzduchu, kolem očí měla několikrát omotáno pružné obinadlo, které tlačilo její víčka pevně dolů. Vidět nemohla nic. Prádlo, které jsem Vulkanovi poslal spolu s klíči od chaty, Janě také velmi slušelo a mně se začala pomalu nalévat krev do penisu. Kalhotky z jakéhosi černého nylonu, tak průsvitné, že bylo vidět nevyholené pohlaví, krátká košilka těsně pod pás ze stejného materiálu byla stažená těsně pod prsy a potom volně splývala, živůtek byl zdoben krajkou a malou mašličkou a celá tato nádhera byla doplněna černočerveným krajkovým podvazkovým pásem a červenými hladkými punčochami.

Položil jsem svou levou ruku mezi Janina stehna na kalhotky a jemně přejel prstem tam, kde prosvítaly její stydké pysky. Uniklo jí tiché zasténání a já jsem si všiml malé vlhké skvrnky na jejím prádle právě v místech, kde jsem se jí dotýkal. Těší se, pousmál jsem se. Ale nebude to mít tentokrát tak jednoduché. Poodešel jsem stranou a vzal do ruky tenkou rákosku. Nechtěl jsem být surový, ale chtěl jsem, aby si Jana uvědomila, že tady něco nehraje. Prudce jsem ji švihl přes levé stehno. Okamžitě naskočil rudý pruh. Jana zaječela. „Peťo, čo robíš, to bolí!“ zakřičela nesouhlasně. Rákoska zasvištěla vzduchem a červená čára vykvetla pro změnu na pravém stehně. „Aúú, prestaň, kokot zasratý! A rozviaž ma! Už nehrajem!“ Teď jsem se rozhodl promluvit. Můj hlas znala jen z telefonu, zkreslený, nebyla velká pravděpodobnost, že mě pozná. „Řekla jsi kokot zasratý?“ zeptal jsem se tiše a rákoska dopadla prudce na její břicho. Překvapením jí přeskočil hlas.

„Čo je, čo sa robí? Peťo? Si tu? Kdo je tu?“ „Drž hubu, ty svině!“ vdechl jsem jí do ucha. „Kdo ste? Rozviažte ma! Rýchlo!“ Jana očividně propadala panice a začala sebou nádherně házet v poutech. Řetězy zachrastily a mně ztvrdl penis na kámen. Ale nejdříve jsem chtěl udělat to, na co jsem se dlouho těšil a připravoval. Sevřel jsem Janin nos silně dvěma prsty a když otevřela ústa, aby popadla dech, vrazil jsem do nich roubík. Ten roubík jsem speciálně vyráběl několik měsíců, aniž jsem mohl předpokládat, že ho kdy vůbec použiju. Moje špinavé slipy, které jsem jednou měl celý týden na sobě na vandru, protože jsem si zapomněl s sebou vzít čisté, a do kterých jsem pokaždé, když jsem onanoval nad Janinou fotografií, stříkal své semeno a otíral svůj penis. Nevoněly… možná. Jana neměla tak velká ústa, aby se do nich vešly celé, ale silou jsem tam natlačil, co šlo a potom rychle omotal čelisti obinadlem. Přebývající část slipů jsem ohrnul k nosu, ať nic nepřijde nazmar, uchechtl jsem se. Jana se zoufale snažila něco křičet, ale jen směšně zahuhlala. A potom jsem už na nic nečekal. Strhnul jsem ze sebe kalhoty, poodhrnul střed jejích kalhotek stranou a zavedl svůj ocas do jejího lůna. Nalehl jsem na ni plnou vahou a znásilnil jsem ji. Přestal jsem se ovládat, oči mi zamlžila rudá opona…

Když jsem se vzpamatoval po orgasmu, všiml jsem si, že Janina ňadra jsou osvobozena z krajkoví košilky, která byla nahoře roztržena (jaká škoda, pomyslel jsem si) a bradavky jsou rozkousané do krve. Mimovolně jsem si olízl rty a ucítil jsem chuť krve… cizí krve. Pomalu jsem vytáhl vadnoucího ptáka a vstal jsem. Její hrudník se rytmicky otřásal tichými vzlyky. „Přestaň brečet, nebo tě podříznu, jako podsvinče!“ utěšoval jsem ji. „Tady po tobě ani pes neštěkne. Buď budeš hezky spolupracovat, nebo – „významně jsem se odmlčel. Dostal jsem žízeň a hodlal jsem vypít nějaké pivo, které jsem měl v lednici vedle v kuchyni.

Ale chtěl jsem, aby si Jana prožila každičký okamžik, i když tady nebudu. Našel jsem větší vibrátor, znovu odhrnul kalhotky na stranu a vibrátor pomalu zasunul do její pochvy. Šlo to snadno, byla plná mého semene, které smíchané s poševním sekretem posloužilo skvěle jako lubrikant. Otočil jsem regulátorem vibrací naplno a kalhotky vrátil zpět na jejich místo, tak, aby zatlačovaly vibrátor do vaginy. Budeš ho tam mít, dokud budu chtít, pomyslel jsem si. Sama ho nevytlačíš. Opustil jsem Janu, otevřel si vedle v kuchyni pivo, ale stačil jsem vypít jen půlku, přepadla mě nějaká únava, chvíli jsem se natáhl… Nevím, jak dlouho jsem dřímal, ale probudily mě divné zvuky. Rychle jsem vyskočil a vtrhl do vedlejší místnost. Zřejmě právě včas. Janino tělo se křečovitě třáslo, z pod roubíku se draly příšerné skřeky a bylo jasné, že to chudák už nemůže udýchat. Roubík byl prosáklý slinami naskrz a nosní průduchy očividně nestačily. Nové a nové vlny orgasmu se mezitím změnily v nepříjemnou křeč, pronikající celým tělem. Rychle jsem uvolnil roubík z Janiných úst. Naštěstí už neměla sílu křičet, jen chroptěla, příliš hlasitý křik mě totiž trochu znervózňuje. Hned na to jsem opatrně vyndal vibrátor z její pochvy.
Kalhotky měla promáčené naskrz, neodolal jsem s zabořil do nich na okamžik svůj obličej, líbí se mi, když ženy tečou. Neuvědomil jsem si, že polovina z toho je moje vlastní sperma. Janino chroptění přešlo v hlasité hluboké oddechování, fialová barva se z jejího obličeje pomalu vytrácela. „Jestli cekneš, dostaneš roubík znovu!“ zasyčel jsem jí do ucha. Pohladil jsem ji pomalu rukou mezi stehny po mokrých kalhotkách, vychutnával jsem ten dotyk. „Pipinka nás zlobila?“ zeptal jsem se výsměšně a nečekal odpověď. „Musíme ji zahojit!“ Opatrně, ale nekompromisně jsem zasunul vibrátor do jejího zadku. Šlo to špatně, vzhledem k poloze, ve které se nacházela, ale byl jsem trpělivý. Přinesl jsem si misku, do které jsem z mrazáku vyklepal několik kostek ledu. Lednice byla nastavena na nejvyšší výkon a led byl až lepkavý, jak byla voda zmrzlá.

Odhrnul jsem kalhotky, dvěma prsty roztáhl otvor do vaginy a jednu po druhé zatlačoval kostky ledu dovnitř. Jana, která nic netušila, překvapením vyjekla. „Řekl jsem, že ani necekneš!“ zpražil jsem ji. Zahryzla se do rtů, ale mlčela. Nasoukal jsem do jejího lůna asi osm kostek a nechal led, ať pomalu taje. Mezitím jsem se vyšvihl nahoru na stůl, klekl si tak, abych měl hrudník své oběti mezi koleny a pomalu si sedl na její břicho. Potom jsem uchopil obě její bradavky mezi své prsty a zpočátku jemně, ale postupně stále surověji a brutálněji jsem je začal mnout a kroutit. Jana zoufale bojovala a snažila se, aby nevykřikla, samozřejmě neměla šanci. Sevřel jsem její bradavky vší silou a zakroutil o stoosmdesát stupňů, zavyla bolestí a v jejím hlase bylo poznat stopy pláče. „Varoval jsem tě,“ odtušil jsem a slezl ze stolu, abych sebral ze země uslintané slipy. „Ne, prosím, už mi to nedávejte,“ zaprosila a dojemně popotahovala nosem, plným rýmy od pláče.

„Uděláš, co chci?“ zeptal jsem se. „Ano…“ odpověděla nevýrazně. „Tak otevři hubu, a pěkně dokořán!“ poručil jsem. „Ale já už nechci…“ „Slyšelas?!“ zařval jsem. Poslechla. „A drž!“ upozornil jsem ji. Původně jsem si ho chtěl do jejích úst vyhonit, ale potom mě napadlo něco horšího. Začal jsem močit. Trhla sebou, vyprskla a odvrátila hlavu. Přetáhl jsem ji několikrát rákoskou přes prsa. „Řekl jsem, že budeš držet, ty svině! Nebo dostaneš zase roubík a nechám tě klidně tady chcípnout, mně je to jedno!“ řval jsem přitom. Asi tomu uvěřila, protože kapitulovala a znovu nastavila svá otevřená ústa. „A všechno spolykáš, slyšíš!“ upozornil jsem ji hrubě a pro jistotu na její ňadra ještě jednou dopadla rákoska. Ucmrndnul jsem do jejich úst snad jen pár kapek, chtěl jsem jenom vyzkoušet, nakolik jsem ji už zlomil. Poslušně polkla, ale vzápětí začala dávit. „Roubík…“ pronesl jsem tiše. Rozplakala se. „Bude mi to líto, mohla z tebe být dobrá otrokyně,“ povzdechl jsem si teatrálně. „Budu, budu… prosím!“ žebronila mezi vzlyky. „Pozdě!“ odsekl jsem. Pomalu jsem mokrými slipy otřel její obličej od zvratků. „No tak,“ řekl jsem tiše.

„Otevři pusu! Nebo ti mám pomoct?“ „Prosím…“ zašeptala sotva slyšitelně, ale přesto poslechla. Bradička se jí klepala. Políbil jsem ji lehce na spodní ret a potom jsem jazykem vnikl do jejích úst. Nesměle mi vyšla svým jazykem vstříc, cítil jsem z ní novou vlnu naděje, že ji přece jen nechám žít. „Ty mrňavá děvko, ty bys dala každýmu, co?“ pomalu jsem stáhl obinadlo z jejích očí. Oči se jí rozšířily překvapením. „Peťo, to si ty?“ vydechla a znovu se rozplakala. Konejšivě jsem ji hladil po vlasech a zasypával její tvář polibky. Pocítil jsem obrovský nával něhy… a taky znovu nával krve do penisu. Znovu jsem do ní pronikl, bylo to zase trochu jiné, jak můj žalud narážel na vibrátor, oddělený jen tenkou vrstvou sliznice. Navíc led uvnitř ještě zcela neroztál. Konečně jsem se udělal, tentokrát mi to trvalo mnohem déle a i Janina zmučená kundička kupodivu stačila ještě trochu reagovat. Vstal jsem z jejího měkkého těla, abych ji osvobodil z pout. „A sakra!“ zaklel jsem a přejel mi mráz po zádech. Vulkan mi zapomněl předat klíče od zámků.

ŠpatnýÚjdeDobrýZajímavýSuper Celkem 4 hlasů

Komentáře* Takto označené položky jsou povinné

Vendy napsal

Moc pekna povidka a jak jsi to vyresil

TOPlist