Je to tak rok co jsem se rozešel s bývalou přítelkyní. Byl jsem zalezlý doma a jeden večer jsem se rozhodl, zajít na disko.
Byl pátek a já jsem seděl na baru kde jsem se seznámil s úplně neuvěřitelnou holkou, jmenuje se Denisa delší černý vlasy, krásný obličej, dlouhé nohy a naprosto neuvěřitelný, nádherný, kulatý sexy zadek.
Na sobě měla sukýnku a já jsem byl zamilován. Měla tam ještě 2. kamarádky, Pavla byla taky černovlasá krásná holka, větší poprsí rovněž dlouhý nohy.
číst více
Byl tak nádherný den. Tak jasný, tak slunečný. Ptačí zpěv se ozýval všude kolem, osvěžující vánek lehce povýval stébly trávy a ona jak bělostný motýl stála uprostřed vší té krásy.Ve vzdušných bílých šatech, s dlouhými vlasy barvy havraních křídel, půvabná, štíhlá, pokožku do bronzova opálenou. Cítila se tak lehce, tak svěží. Bezstarostně pobíhala po louce, od jedné květiny ke druhe.Chtěla si z té nádhery uplést věneček.
A náhle bylo něco špatně.Zprudka se zarazila v běhu, úsměv z její tváře zmizel. Již tu nebyla sama. Jako by vyrostli ze stébel trávy, stáli před ní dva muži. Jak přízraky ze zlého snu. Obrovští, zarostlí, špinaví, v hadrech rozervaných, se zlověstnými výrazy v tvářích.
číst více
Ve středu i ve čtvrtek jsem se pokoušela něco naučit, ale šlo to těžko, pořád se mi hlavou honily představy, jak budu trápena, což stačilo k tomu, abych měla mokré kalhotky. Vzpomněla jsem si na Vendulu, krásnou černovlásku z házené, která nám jednou vyprávěla v šatně po tréninku, jak ji o prázdninách mučili venkovští kluci. Tenkrát jsem měla oči navrch hlavy, všechny jsme ji braly za hrdinku, a já to teď zažiju taky!
číst více
Velmi jsem se spřátelil se svým spolubydlícím z koleje. Spřátelili jsme se tak, že pro nás brzy přestala existovat jakákoli tajemství. Jednou se mi Patrik svěřil, že se mu často zdá, jak znásilnuje mladé krásné dívky, ponižuje je a provádí s nimi všemožné sexuální praktiky a že mu tyto představy a sny připadají velmi vzrušující. Já jsem Patrikovi potvrdil, že jsem na tom podobně a že je velká škoda, že si něco takového nemůžeme zkusit v praxi. Tato myšlenka v nás ale stále hlodala a po několika týdnech se několik nesmělých poznámek změnilo v seriozní debata o plánu jak znásilnit krásnou ženu a přitom neskončit ve vězení.
číst více
Dnes jdu konečně po pár týdnech polehávání a rehabilitace domů. Noha už je v pořádku, normálně chodím a nemůžu se dočkat.
Nemocnice zrovna není místo, kde bych chtěl trávit své mládí a příště si budu muset dát při lyžování větší pozor. Ve dvaceti letech je pořád co dělat. Ještě jedno vyšetření a pak hurá domů.
číst více
Sedím na kraji postele a v hlavě mám jen jedinou myšlenku, myšlenku na ni. Ona je tak dokonalá, tak krásná a sexy.
Je jako princezna. Ty jsi ta princezna!
Přemýšlím a vybavuje se mi každá křivka tvého těla, tvé smyslné a sladké rty. Vzpomínám, jak pode mnou sténáš, až mě z toho zabolel.
Vyčítám si každou vteřinu dne, kdy jsem po tobě vyjel a začal žárlivé scény.
"Kurva! Jsem takový debil!"
číst více
Začalo to někdy na gymplu. Mé spolužačky prožívaly první vztahy s kluky, postupně přicházely o panenství, zatímco já, nesmělá a zakřiknutá jsem neměla kamarády, ani kamarádky. V naší třídě byla taková ta klasická parta asi pěti kluků, kteří na školu kašlali a chtěli si jen bezohledně užívat života. Já, šprtka, jsem jim musela být asi trnem v oku a proto si mě pořád dobírali.
číst více
Janě, třiadvacetileté menší štíhlé blondýnce, ten pátek ujel její vlak z Prahy domů, do Příbrami. Bylo pěkné letní odpoledne působící uklidňujícím dojmem a tak se odhodlala jet stopem, aby byla brzy u rodičů. Postavila se na výpadovku, schválně aby si zlepšila šance si sundala bundičku a stopovala jen v krátkém tričku bez ramínek. Během několika minut jí zastavil stará oprýskaná dodávka Volkswagen s pěti klukama. Nejprve se lekla, chtěla svezení odmítnout, ale pak se jí zdáli sympatiční a hlavně nebezpeční jsou přeci jen staří tlustí úchylové. Vlezla si tedy až dozadu, mezi dva kluky a vyjeli. Za jízdy po dálnici popíjeli pivo, hlučně se bavili a dozvěděla se od nich, že jedou do kempu na Orlík.
číst více
Další den se pomalu skláněl ke svému konci. Zapadající slunce nádherně podbarvovalo mraky do krvavě červeného odstínu. Vše bylo mysticky oranžově zabarvené od skomírajícího slunce. Lumír právě vystoupil na konečné lince autobusu. Poslední zastávka se nacházela v průmyslové zóně jednoho města. Do cíle to měl ještě skoro kilometr. Nikde nikdo. Bylo to vše zvláštní.
číst více
Sedím v práci, šichta se blíží ke konci a i přes snahu něco dělat spíš jen koukám z okna a přemýšlím nad tím, jak moc mě to nebaví. Hodiny se vlečou, nuda, zkrátka normální všední den. Z ticha mě probere nový email s nadpisem „Amateri.cz – upozornění na vzkaz“. Kouknu se přes stůl na kolegu, který věnuje pozornost nějakým papírům a tak kliknu na odkaz v emailu.
číst více
