Vaše erotické povídky

Byl tak nádherný den. Tak jasný, tak slunečný. Ptačí zpěv se ozýval všude kolem, osvěžující vánek lehce povýval stébly trávy a ona jak bělostný motýl stála uprostřed vší té krásy.Ve vzdušných bílých šatech, s dlouhými vlasy barvy havraních křídel, půvabná, štíhlá, pokožku do bronzova opálenou. Cítila se tak lehce, tak svěží. Bezstarostně pobíhala po louce, od jedné květiny ke druhe.Chtěla si z té nádhery uplést věneček. A náhle bylo něco špatně.Zprudka se zarazila v běhu, úsměv z její tváře zmizel. Již tu nebyla sama. Jako by vyrostli ze stébel trávy, stáli před ní dva muži. Jak přízraky ze zlého snu. Obrovští, zarostlí, špinaví, v hadrech rozervaných, se zlověstnými výrazy v tvářích.

číst více

V mých představách existují oblasti, kterým vládnou muži. Na celé zemi není žena, která by se před nimi skryla. Jejich chápání světa je jednoduché. Mít a zároveň vlastnit ženu, která by byla poslušná manželka, milenka, a přítelkyně. Existuje jen málo míst, kde by se žena mohla cítit v bezpečí. Pár měst, kde si pokojně žijí a nemusí se bát. Luna Divelová byla v jednom takovém městě šťastná, i když byl převážně plný žen a mála mužů, kteří se podrobili. Měla skvělou práci, krásný dům a svou touhu uspokojovala šikovnými prstíky s hromadou erotických pomůcek, tak na co chlapa? Její den pomalu převládal stereotypem, aniž by věděla, že se už stala kořistí, na kterou Diablo Lendr jen čeká.

číst více

Píše sa rok 2233 nášho letopočtu. Obrazne povedané, pretože táto doba už prestáva byť tou "našou", už ju neovládame. Zem prestala patriť ľudom. Na prvý pohľad sa nič zvláštne nedeje. Tie stvorenia sa správajú ako ľudia, robia to čo ľudia ba dokonca vyzerajú ako ľudia. Ale ! Už dávno prestali byť ľuďmi. Po planéte Zem sa túlajú rôzne schránky z mäsa a kostí. Normálnejšie bytosti a aj tie, nie až tak normálne. Dedukujete správne, človeka ako sme poznali napríklad v roku 2014, takého už na ulici nestretnete. Je ich síce pár vystavených v múzeu, no tí Vám veľa nepovedia. Aspoň teda nič o tom, prečo sa svet zmenil na úložisko divných hávedí.

číst více

Možno trošku nezvyčajné, ale určite nie neexistujúce povolanie. Áno, robím to aj ja, obštastňujem osamelé, dostatočne doma neukojené, či sklamané ženy. Vydaté, slobodné, zasnúbené, matky alebo bezdetné, mladé, staré - to je jedno. Za peniaze alebo aj zadarmo (Keď je dobrý týždeň a ona sympatická, prečo nie - ale len prvykrát, uvádzacia akcia. Prečo? Lebo každá sa vráti a s ňou aj peniaze). Prídem, okúzlim, pomaznám, poriadne vytrtkám a idem spokojne domov. Tak nejako to funguje už istý čas a či som spokojný? Maximálne ! Milujem túto prácu. Deň čo deň stále iná dáma, slečna. Nieje nič lepšie ako sťahovať nohavičky a zakaždým cítiť inú vôňu, vidieť inú vagínu, počuť stále iné, rôzne hlasné výkriky blaha.

číst více

Sundala jsem si helmu a prohrábla zpocené vlasy. Dneska mi dal teda zabrat. „Lili… Pojďme se osprchovat spolu,“ navrhl nesměle. Zarazila jsem se v pohybu, snad i přestala dýchat. „Co prosím?“ Chtěla jsem, aby to zopakoval. Doufala jsem, že jsem mu třeba jen špatně rozuměla a on řekl něco úplně jiného. „Pojďme se osprchovat spolu. Dámské šatny jsou stejně v rekonstrukci. Takhle bychom na sebe nemuseli čekat.“ Pokrčil rameny. Jak dámské sprchy v rekonstrukci? To mi říká až teď?!

číst více

Konečně chvilku klid... Radek odešel s klukama ven a já tak mám aspoň chvilku pro sebe. Jsem ráda, protože poslední dobou spolu trávíme takřka veškerý čas a mě už to leze na mozek. Dokonale znám všechny jeho rituály, co asi tak řekne a jak se u toho zatváří. Snaha překvapovat jeden druhého se někam vytratila a o nějaké vášni v posteli nemůže být řeč....jak je to vlastně dlouho, co jsme spolu spali naposledy? Hmm, to musí být nejmíň měsíc. Ach jo chybí mi sex... Ze začátku jsme to dělali i pětkrát za den, kundičku jsem měla úplně namoženou a cítila to ještě několik dní po té.

číst více

Jmenuji se Adam 24 let, vyšší vysportovaná postava, hnědé upravené vlasy. Jsem hetero, který občas dostane chuť na nějakou tu divočinu s klukem, ale teprve po zážitku, co se mi přihodil minulý rok v létě, jsem objevil svoje submisivní sklony. Byl velmi teplý letní den, který začínal jako každý jiný. Ráno cesta narvanou MHD do práce, kde se to neskutečně vleklo a celý den jsem jen přemýšlel, jak bych se nejradši válel u vody. Pracuji jako ochranka v obchodním centru, takže kromě řešení občasných pokusů o krádež, nemám moc co na práci……prostě nuda celý den, která je o to horší, když je venku krásných 34´C.

číst více

Jmenuji se Lukáš a je mi 18. Tenhle příběh se odvíjí 3. prosince v mém pokoji. Rodiče byli někde pryč a já jsem zůstal se sestrou sám doma, tak jsem si pozval svoji holku-Haničku. Probíral jsem se taťkovou skříní, ale objevil jsem velkou krabici, a musel jsem si zavolat na pomoc sestru, ona jinak opravdu nešla dostat ven. Když jsme vybalili její obsah, nestačili jsme se divit. Těch věci, co tam bylo! Ale spíš bych měl asi zabrousit na to, jaké byly ty cěci.

číst více

Zase to nedokázala. Šla na deci červeného a chtěla být v osm doma a učit se. Místo toho se vrací po půlnoci a těch deci bylo určitě víc. Uklidňovala se, že bude celou sobotu a neděli bez dětí i manžela a bez problémů všechno dožene. Procházela kolem modré škodovky, která ji připadala povědomá. Ale ani střízlivější by se něčemu takovému jako škodovka nevěnovala. ===== V tom půjčeném autě si připadal jako myslivec na posedu. Chtěl svoji kolegyni dostat do postele stůj co stůj. Už několik týdnů ji sledoval. Věděl všechno o její rodině. Věděl i o jejim - teď už bývalém - milenci. Naposledy ho odmítla. Dnes nebude mít příležitost. =====

číst více

To léto jsem chytil největší úlovek v mém životě. Ale popořádku. Bude mi třicet a s manželkou jsem už skoro deset let. Brali jsme se mladí, pak přišly děti a už pár let spolu žijeme spíše jako sourozenci. Pořád je milión důvodů, proč „dnes ne“, je pozdě, děti ještě nespí, bolí mě hlava… Jako malý kluk jsem chodíval na rybník pytlačit, jako dospělý jsem si radši udělal lístek, abych si ušetřil případné problémy a hlavně občas vypadnul od rodinného stereotypu. Bydlíme v jižních Čechách a několik rybníků mám na dosah pěšky nebo na kole.

číst více