Zvoní budík. Zalepenýma očima pohlédnu na digitální display. 5. červenec 2206, sobota, 9:00 hod. Protáhnu se a výjimečně radostně vyskočím z postele. Po delší době mě čeká příjemný den. Jinak je to samá práce a povinnosti. Jdu do koupelny a pečlivě si upravuji tělo. Oholím si každičký chloupek na těle, jen na kundičce nechám uzoučký proužek. To prý dřív měli muži rádi. Apropó muži. Škoda, že už jich na Zemi moc není.
Po chemické válce mocností začátkem 22. století se nějak přestali rodit. Zůstalo jich jen pár a ti jsou pečlivě střežení v zájmu zachování lidstva za účelem odběrů semene. Údajně si ale bohaté ženy můžou dovolit zaplatit si je pro své potřeby. To se mě ale netýká. Můžu si tak maximálně pustit nějaké starodávné porno, kde můžu obdivovat ta jejich mohutná přirození a masturbovat při tom. Šíření a sledování pornografie je sice ilegální, nicméně tak nedostatek sexu řeší většina žen. Oficiální a schválený způsob ukájení jsou „šoustací komory“ – správně tedy Relaxační centra. A právě do jedné takové se dnes chystám zajít.
Jejich komfort, vybavení a nabízené služby závisí čistě na obsahu vaší peněženky.V podstatě jde o zvukotěsné vypolstrované místnosti, kde vám na zdi promítnou hologramy simulující prostředí – ložnici, les, výtah, ulici, prostě nač si vzpomenete. Pokud jde o luxusnější komoru, jsou v ní i různé reálie – postel, polštáře, auta, židle. Opět záleží na vašem výběru. Nejdůležitější součástí každého šoustacího podniku jsou roboti. Od jednoduchých vícerychlostních šukacích mašinek až po androidy jen těžko rozeznatelných od živých mužů. Na ty ovšem našinec nemá. Nebo musí dlouho šetřit. K šetřílkům já ovšem nepatřím, protože si potřebuji nechat projet svoji mlsnou kundičku alespoň jednou měsíčně. A to bude zase dnes.
Už se těším. Vždy si navolím nějaký tvrdší program, abych se dosyta vyječela a i moje heboučká lasturka dostala pořádně zabrat, aby aspoň pár dnů nezlobila.
Už cestou ke komoře, která je mojí nejoblíbenější, jsem přemýšlela, jaké prostředí si navolím. Držím se většinou klasiky – minule byla louka, předtím ložnice, kuchyň apod. – stejně okolí příliš nevnímám. Jen robota si snažím zaplatit vždy co nejlepšího, ale má kapsa stačí jen na takovou dvounohou kovovou postavu. Ale umí to moc dobře. Na špatně odvedenou práci si rozhodně nemůžu stěžovat.
V příjemném baru u vchodu jsem si dala drink na uvolněnou. Už když jsem dopíjela, příjemně mi vlhly kalhotky. Vsunula jsem do počítače svoji zákaznickou kartu, chci začít naťukávat požadavky na své ošoustání, ale mašina začal červeně blikat a já nevím co. V první chvíli jsem se lekla, že nemám na kartě dost vysoký kredit. Naštěstí se vše brzy vysvětlilo. Přistoupila ke mně drobná pohledná hosteska a s úsměvem mi blahopřála k jubilejnímu stému vstupu do jejich podniku. Počítač si pro mě, po vyhodnocení mých předchozích přání, dovolil přichystat malé překvapení. A vše je dnes pochopitelně grátis.
Samozřejmě jsem měla radost. Zároveň mě však polila nová vlna vzrušení, vzrušení z neznámého. Ta drobná dívka mě pak doprovodila i do šatny. Tam už obvykle bývám o samotě. Tentokrát jsem se však sama nesvlékala. Pomáhala mi. Dokonce mě několikrát pohladila, až mi přeběhl mráz po zádech. „Jste velice krásná žena. Věřím, že se Vám náš dárek bude líbit.“ Doprovodila mě i do komory.
Celá zem byla pokrytá jemnými přikrývkami a na zdi byl promítán pohled na město jakoby z 15. patra nějakého luxusního hotelu. Jinak byla místnost prázdná, až na muže, vlastně jeho téměř dokonalou repliku, který se díval z okna, aniž by nás nějak registroval. Moje průvodkyně mě položila na záda do středu místnosti a začala mi roztírat po těle vonný olej. „Jste celá napjatá, paní, jen se uvolněte a oddejte se svému tělu.“ Nebylo těžké jí vyhovět, masírovala úžasně. Její jemné chladivé ruce stimulovaly každičkou část mého těla k maximální citlivosti. Přesunula se za moji hlavu, tu jsem měla mezi jejími stehny, hladila mi prsa, hruď, ruce, obličej. „Rozevřete nohy. Ano, tak, ještě trošku.“ Moje růžová kundička směřovala přímo k robotovi, který se jako na povel pomalu otočil a blížil se ke mně. Viděla jsem ho přicházet skrze svá pokrčená kolena. Klekl si mezi ně, zajel mi dlaněmi pod zadeček a jako pírko mě zvednul klínem téměř kolmo ke stropu. Dívala jsem se mu přímo do očí, když v tom otevřel ústa, z nich se vynořil jazyk a začal mi plácat po buchtičce. Bylo to opravdu plácání jak se patří. Tohle by jazyk živého člověka nedokázal. Jak jsem měla kundičku naběhlou a přecitlivělou, citelně to štípalo, pička mi rudla a já sykala vzrůstající bolestnou rozkoší. Ze studánky se mi řinula spousta šťáv a ledabyle odtékala po břichu nebo na druhou stranu mezi půlkami.
Vzájemně jsme se s tou drobnou ženou držely za ruce, abych tu rozkoš snesla. Zvuk pleskání jazyka o pičku a mé vzdechy naplnily místnost. Jak jsem hleděla vzhůru na jazyk svého šukacího robota, nad mou hlavou se objevily, krom hostesky, ještě dvě další, odněkud známé ženské postavy nevšední krásy. V první chvíli jsem je nedokázala zařadit, protože moji mysl příliš zaměstnával robotův jazyk, který v tu chvíli vnikal do mé vyholené lasturky. Pronikal neskutečně hluboko, cítila jsem ho až někde v břichu, vibroval a napínal mi vnitřnosti. Ústa se přisála na můj klín a stále narůstající podtlak odsával všechny mé šťávy.
Jak jsem se za chvíli měla dozvědět, všechny tyhle funkce byly u šukacího robota novinkou. Fungovaly skvěle. Udělala jsem se jiným způsobem než obvykle, bylo to moc příjemné. Těžce jsem oddechovala a vychutnávala si příjemné pocity, které navíc umocňovaly 3 páry zkušených ženských rukou, jež zkoumaly mé mladé tělo. Robot mě spustil na zem a opět se stáhnul trošku do pozadí.
Prohlížela jsem si dvě nově příchozí ženy. Bylo jim kolem 40 let, přesto jejich tváře nesly stopy tohoto věku jen sotva zřetelně. Na perfektních tělech v upnutých kombinézách pak jejich věk nebyl znát prakticky vůbec. Obě byly ještě o kousek vyšší než já. Jedna blondýna s vlasy do copu, druhá černoška s lesklou pletí a vlasy hustě vlnitými. Povídaly si o mém těle a mě to zvláštním způsobem vzrušovalo. „Tak toto je ta vaše nejlepší šoustalka? Vždyť je tak mladá? Ale vypadá velice slibně.“ Říkala černoška k blondýně. „Ano. Přišla jsem na ni náhodou, když jsem nachytala tady Věrku, jak si zuřivě honí kundičku nad záznamem jejího řádění. Opravdu bylo na co koukat.“ Odpověděla blondýna. Při tom mi jejich ruce stále bloudily po těle a bezostyšně nakukovaly do mé tekoucí kundičky. I hosteska Věrka si mě zálibně prohlížela. „A myslíte, že to zvládne?“ „Kdo? Ona jeho nebo on ji?“ Obě se rozesmály. „Co ty myslíš, Věrko?“ Hosteska, která se celou dobu tlačila k mé hlavě odpověděla, že pokud se ta jejich mašina nezavaří, tak něco uvidí.
Mlčela jsem, poslouchala, tekla a najednou mi došlo, kdo jsou ony ženy. Blondýna, Sandra, je majitelkou tohoto salónu. A černoška není nikdo jiný, než nejvlivnější žena města, starostka Smithová. Chtěla jsem je alespoň pozdravit, ale umlčely mě svými nadrženě nadřízenými pohledy.
Starostka si přišla prohlédnout novou mrdací hračku a chtěla ji vidět v akci. Ten robot byla naprostá novinka, kterou žádná žena ve městě dosud nevyzkoušela.
Věrka se ode mě zatím zvedla a na Robertovi, tak říkali tomu robotovi, navolila nějaký režim. Začala nejšílenější jízda, jakou jsem doposud poznala. Navolený režim rozhodně nebyl romantický. Robert si nade mě lehl a jeho umělý ocas se nacpal do mé hladové kundí díry. Chvilku jsem byla zklamaná, protože mám raději větší šukátka. Zklamání trvalo jen pár vteřin. Umělák se ve mně začal zvětšovat a zároveň do mě z něj vytékalo jakési mazání. Rozvírající se kunda způsobila, že se odpojili nějaké ochranné mechanismy v mém mozku a zůstala jen živočišná touha po pořádném vymrdání. Jako kdyby mi mohl rozumět, řvala jsem na robota, ať mi to pořádně udělá, ať mě zjebe, ať mě nešetří. Bylo mi jedno, že mé řádění má diváky. Moje přeplněná roztažená pička byla středem světa a já si vychutnávala všechny slasti, které mi poskytovala.
Co se dělo kolem si pamatuji jen v útržcích. Starostce padla čelist, Sandra se spokojeně usmívala. Věrku jsem zahlédla až za chvíli, seděla v koutku s nepřítomným pohledem, zírala na mě a automaticky si dvěma prsty protahovala svoji uzoučkou frndičku, která ostře kontrastovala s mojí roztaženou dírou. Robert mě opravdu nešetřil. Boky rytmicky narážely na můj klín a nějaká věcička, kterou jsem neviděla, neustále stimulovala poštěváček.
Do extáze mě však přiváděla především rychlost uměláka, který měl evidentně nezávislý pohon. Šukal mě s kadencí šicího stroje. Kroutila jsem se a zmítala v jednom velkém orgasmu. Robert mě zvednul, otáčel, zase pokládal a hlavně stále přitvrzoval. Sandra pořád stála za robotvými zády a sem tam mu v týle zmáčkla nějaký čudlík. O mnoho víc jsem toho z okolí nezachytila. Snad jen starostku jsem ignorovat nemohla. Tato na veřejnosti distingovaně vystupující žena mě tahala za kozy, za vlasy, plácala mě po zadku nebo mi strkala prsty do pusy, jakoby výrobek, který chce koupit, byla já a ne Robert. Ale možná jsem jen její dotazy ohledně robota neslyšela. Nevím. Musela jsem křičet, abych se nezbláznila.
Ještě jsem zaslechla, jak starostka říká: „Dejte tam té malé děvce šestku, uvidíme, co ta vaše nová mašina umí.“ Nastalo zatmění. Dosud jsem robotovu řádění zvládala vycházet vstříc, teď jsem však sotva dokázala držet, spíše jsem ucukávala a pokoušela se dostat z Robertova dosahu. Vždy mi dal pocítit jen pár vteřin uvolnění, pak si mě ale neurvale přitáhnul, narval se mi do útrob a opět pumpoval moji zuboženou píču. Zatínala jsem prsty do všeho, co mi přišlo pod ruce. Zoufalým, uslzeným pohledem jsem hledala ochranu u Sandry. Ta se však tvářila stejně neutrálně jako na začátku. Jen veliké ztvrdlé bradavky rýsující se skrz kombinézu prozrazovaly, že i na ni podívaná silně působí. Starostka byla dokonce natolik rozpálená, že si musela rozepnout zip kombinézy od krku až do klína.
Jak se mnou Robert cvičil, byla jsem nucená zaujímat ty nejnemožnější pozice – prohnutá do mostu; jednu nohu napnutou, duhou s kolenem u hlavy; různě jsem visela hlavou dolů; on stál a jen si libovolně natáčel můj klín.
Další mohutný orgasmus mě vytrhnul z jeho sevření. Bylo toho na mě moc. Kroutila jsem se a když jsem spatřila, jak se ke mně robot sklání, aby do mě opět zasunul svoje obří péro, začala jsem po čtyřech utíkat. Během pár metrů mě ale dostihnul a opět zasunul. Kunda mi čvachtala jako nikdy a zadek mě pálil od Robertova zběsilého přirážení. Už jsem jenom odevzdaně držela.
Sandra pochopila, že mám dost. Vypnula robota a sama zaujala jeho místo za mnou. „Pojďte se podívat, paní starostko.“ Obě ženy mi rozvíraly a prohmatávaly rozbolavělou kundičku, ale oproti robotově bezhlavosti to na mě působilo jako balzám. Jen jsem vrněla a občas sykla. „Myslím, že si tu věcičku vezmu. Přesně takhle potřebuji být rozpíchaná“ povídá spokojeně starostka. „Tohle byla samozřejmě jen ukázka. Robert toho umí ještě spoustu.“ Reagovala Sandra s úsměvem úspěšného obchodníka. „Ještě bych vám ale ráda předvedla jednu funkci.“ Vzala mě i starostku ke stěně místnosti. Starostka si klekla na zem, mě Sandra rozkročila nad ni s rukama opřenýma o zeď. „Možná byste si raději měla odložit, paní starostko.“ Mně pak jen špitla do ouška, abych ještě chviličku vydržela, že rozhodně nebudu litovat. Starostka si opravdu sundala kombinézu. Měla nádherné ebenové tělo s žárem sálající pokožkou. Čichala k mé bolavé pičce a občas v ní zarejdila jazykem.
Sandra opět navolila na Robertovi nějaký program. Přistoupil ke mně ze zadu a jeho ocas zaplul do mé jeskyňky. Přitisknul se na můj klín a celý jej utěsnil jakousi přísavkou. Umělák v mých útrobách opět nabýval na rozměrech. Tentokrát však nezačal zběsile vyšukávat moji dírku, nýbrž se jen rozvibroval. Vibrace pomalu narůstaly a s ním i moje vzrušení. Najednou jsem ucítila, jak do mě vystřikuje horká tekutina. Asi v pětivteřinových intervalech stále větší a větší množství imitace semene. Přetlak byl k zbláznění. Pečlivě uzavřená kundička však nepustila ven ani kapku. Vše ve mně volalo po vyprázdnění. V následujících sekundách se událo několik věcí současně.
Jako první mě zastihl další bláznivý orgasmus. V té samé chvíli opustil moji kundu robotův penis a hned po něm i všechno to mazlavé nadělení, kterým mě napumpoval. Starostka nejen že neucukla pod přívalem té lávy obohacené mými šťávičkami s močí, ale naopak se jí nastavovala a hltavě po ní lapala ústy. Byl to nádherný pohled na nejmocnější ženu města, jak si chlípně vtírá mazání vzešlé z mých útrob do pokožky.
Chtěla jsem se úlevou a únavou sesunout k zemi. Zabránila mi v tom Věrka, která mě podepřela a vrávorající vyvedla z místnosti. S námi šla i Sandra. Ta doslova zářila spokojeností. Ještě než za ní zaklaply dveře, zaslechla jsem z komory bezuzdné starostčino vřeštění, jak v extází povzbuzuje Roberta, aby jí to udělal jako té malé děvce.
Kousla jsem se studem do rtu, protože jsem si uvědomila, jak jsem řádila já před ženou, která je známá svým puritánským vystupováním. Ovšem opravdu jsem toho nikdy nelitovala. Nejenže jsem si vysloužila sprchu ve třech s Věrkou a Sandrou a nádhernou jemnou masáž bezprostředně po prožitém dobrodružství, ale i následnou přízeň starostky, na kterou jsem udělala nemenší dojem než Robert, nejnovější šukací robot.