Vaše erotické povídky

Ve svých 14ti letech jsem byla brutálně znásilněna svým opilým nevlastním otcem a dokonce do obou mých dírek. Když ho pak nepodmínečně odsoudili dávala vinu máma mě, že prý jsem se před ním předváděla. Proto jsem raději odešla do učení , kde jsem mohla být na internátu. Na pokoji jsme celé 3 roky byla s Jitkou, která mne jednou v noci přistihla jak se ukájím tím největším robertkem jakého jsem sehnala. Po celou tu dobu jsme si pak dělaly navzájem dobře tímto super obrem a já jí vždy prosila, aby byla co nejvíce surová a častovala mne sprostými nadávkami ( přesně jak to tehdy dělal můj nevlastní otec). I ona za chvíli podlehla a vyžadovala to samé ode mne. Nikdy jsme se však nelíbaly ani si nelízaly naše nadržené kundičky.

Tak jsme s kolegou Karlem přemýšleli, kam letos vyrazíme na dovolenou. Známe se spolu již od studií a již třetí rok pracujeme oba u jedné firmy jako manažeři a velmi se nám daří. Na dovolené jsme byli spolu již loni na Malorce a velice se nám vydařila. Tak jsme si sedli k internetu a začali hledat, kde je ještě co volného a zajímavého. Zavítali jsme do Chorvatska a v jedné malé vesničce na pobřeží jsme narazili na nabídku dovolené v krásných bungalovech a krásném prostředí za velice přijatelné ceny. Bungalovy byly zasazeny v husté zeleni s výhledem na moře.

Už kolikrát jsem si říkala, po té, co mi umřela maminka, že snad taťkovi podržím sama, aby to jeho skvostný péro neplýtvalo semenem jen při honění. Že si ho taťka pravidelně každý večer honí, vím moc dobře, nejsem slepá a hlavně hluchá. Zvuky puštěného porna v paneláku prostě nepřeslechnete. No, ale je mi přece jen teprve čtrnáct a dělat to s taťkou je přece jen hloupost, ale stejně si to občas představuji, když si prstím svoji uzoučkou frndičku.

Před nedávnem jsme měli sraz s bývalou třídou z gymplu. Moc se mi tam nechtělo, nijak zvlášť dobrou partu jsme neměli, ale nakonec jsem to vzal jako takovou společenskou povinnost. Hodil jsem na sebe svý nejlepší rifle, nejmíň odrbaný tričko a vyrazil. Přišel jsem o hodinu později, ale stejně jsem tam byl mezi prvními. Na srazu po pěti letech jsem nebyl, tak jsem musel chvíli přemýšlet, než se mi podařilo přiřadit tváře k příslušným jménům. Hlavně u dívek, teď už vlastně žen, to bylo poněkud obtížné. Většina z nich více či méně přibrala. Ale na druhou stranu měly evidentně víc možností, jak udržovat svůj zevnějšek. Perfektně střižené oblečky, upravené vlásky i namalované obličeje. Musím uznat, že na přitažlivosti jim příliš neubylo. A když jsem se chvíli zaměřil na jejich povětšinou mohutná ňadra, která se nedala vůbec srovnávat s těmi dřívějšími dívčími kopečky, musel jsem jim přiznat další bod navíc.

Kvůli ledvinovejm kamenům jsem musel jednou zajít na vyšetření počítačovou tomografií. Ten přístroj je takovej divnej oblouk, trochu podobnej mostu, pod kterým člověk projíždí na pojízdným lehátku a tam do něj bušej RTG paprsky, který pak ten počítač skládá do řezů, 3D modelů a tak různě. Kdo to zažil ví, kdo to nezažil, nevadí, každopádně se všichni budete divit, co se mi jednou stalo. Ty vole, tak to byl nářez. Já, takovej slušnej chlap!

„Pojďte dál, odložte si hodinky, kovové věci a svlékněte se do půl těla“, pověděla mi na uvítanou celkem pěkná mladá paní doktorka, co mi otevřela dveře ordinace. Přišlo mi sice zvláštní, že se se zájmem dívá, jak se svlíkám, ale radši jsem tomu nevěnoval moc pozornosti. Hlavou se mi honily úplně jiný starosti. Měl jsem ze samotnýho tomografickýho vyšetření trochu obavu, ten přístroj vypadal sice skvěle a moderně, ale přesto na měl z toho neviditelnýho RTG záření šel trochu strach. „Běžte dál, ničeho se bát nemusíte, to vyšetření není nepříjemné. Lehněte si na záda na to lehátko…“ řekla mi ta doktorka povzbudivě. Lehl jsem si teda.