Je mi čtyřicet. Jsem učitelka. Možná se už chytáte za hlavu, že to je snad to nejhorší možné povolání pro stárnoucí ženskou, ale já bych řekla, že líp jsem se mít ani nemohla. Učím na jedné střední škole a s ostatními kantory máme výborné přátelské vztahy. Jak moc výborné a ještě lepší jsou, to se ukázalo před pár dny, když jsme se uspořádali takové venkovní posezení, abychom dobře zajedli a zapili konec prázdnin.
číst více
Loni v létě mi můj kamarád Marek navrhnul, abych jel s ním a jeho matkou na chatu. Slíbil ji prý, že s ní na chatě stráví týden, ale sám by se nudil, tak chtěl abych jel taky, že pořádně zakalíme a třeba sbalíme nějaké holky z vesnice, kde se chata nacházela.
Všechno probíhalo dobře, každý den jsme vyráželi kalit a i Markova máma s námi občas popila. Jediné co nám trošku kazilo náladu, že jsme se ve vsi stále nedokázali sblížit s žádnou holkou, nejspíš asi proto, že nám prostě tamní dívčiny nepřišly dost rajcovní a oba s Markem máme celkem vyhraněný vkus.
číst více
… V noci se často budím a ani dnešek nabyl výjimkou. Vstala jsem tedy z postele a potichu se vydala do kuchyně, kde probíhal můj malý noční rituál. Vždy, když nemohu spát, tak si uvařím kakao a s hrnkem pak vyjdu ven na verandu, kde sleduji noční oblohu. Dělám to tak už několik let a vždy mi to pomůže. Ráno na mně nikdo nepozná, že jsem v noci nenaspala víc než tři hodiny.
číst více