Alice je moje teta, ale vyrůstali jsme spolu jako sourozenci. Je jen o 8 let starší. Bydlíme všichni v rodinném domku. Přízemí obývá babička s Alicí, rodiče a já bydlíme v patře. Už jako dítě jsem říkával, že až vyrostu vezmu si Alici za manželku. I když se tomu vždycky všichni smáli, já to myslel smrtelně vážně.
číst více
Začaly podzimní plískanice a jelikož jsem docela zimomřivá, vůbec se mi to nezamlouvalo. Byla jsem zalezlá doma a nevystrkovala ven nos, jenže s dětmi nebylo k vydržení, potřebovaly se vyblbnout. V neděli konečně aspoň na chvíli vykouklo sluníčko a tak jsme rychle vyrazili na dětské hřiště, které nám nově postavili.
číst více
Po ukončení studia jsem nastoupil do zaměstnání v jedné firmě zabývající se produkcí softwaru. Pracoviště bylo jednoduše zařízené, každý měl vlastní stůl s počítačem. Na vhodných místech byli umístěny květiny, aby se nám tam dobře pracovalo. Připojil jsem se k práci týmu, který vedla Helena asi 30 let, černovláska, s krásnou postavou. Přišel jsem pracovat, tak jsem se nemohl moc rozptylovat. Po nějaké době a několika krátkých rozhovorech, které se běžně vedou jsme se trochu poznali.
číst více
Sousedka je fakt šťabajzna, nemůžu si pomoct. Už jsem si za těch pár měsíců, co bydlím v novém bytě, vypracoval takový rituál, kdy ji sleduji ráno, jak cupitá k autu - to mám ideální výhled na její kroutící se zadek, a pak i odpoledne kouknu, jak se vrací - to z prvního patra vidím přímo do výstřihu. Ježiš, já bych ji mrdal, říkám si vždy, když ji vidím. Kolik jí může být? 35? 40? Těžko říct, ale pečlivě udržovaná postava, dost výrazné líčení a oblečení se jinak než vyzývavé nazvat nedá, prostě kusanec ženské.
číst více
Noví spolubydlící přijeli druhý den dopoledne, seznámili se s námi, představili se a matka s dcerou na nás oba udělaly vzrušující dojem. Tipli jsme si, že si sem obě přijely jen pořádně užít a zašukat si a mužskou část měly sebou jen pro posluhu. Tak jsme čekali, jak se to vše vyvine.
Manželka, Nina, asi 35 let, celkem výstavní kus, manžel, Igor, asi 45-50 let, pod pantoflem, dcera, Gita, celá matka, asi 17 let a syn, Laco, asi 14 let.
číst více
Návrat z vojny pro mne byl dost stresující. Vyučený zámečník bez praxe neměl nikde šanci a tak po několikaměsíčním putování na Úřad práce a běhání po různých firmách jsem ač nerad zakotvil v jedné bezpečnostní agentuře. Ze začátku jsem byl jako „střídač“, což nebylo nic moc, ale později mne šéf přidělil do skupiny, která hlídala jedno ministerstvo. Docela mně udivilo, když jsem na své první noční zjistil, že v agentuře pracují docela pěkný baby.
číst více
Později se mi Milena svěřila, že vždycky věděla, že s ní jakoby není něco v pořádku. Rodiče ji vychovávali asi dost konzervativně, jméno prý dostala po pratetičce a nesnášela ho. Už v mládí se kamarádila s klukama a pokukovala s nimi po holkách, fakt se jí některé z nich líbily. Tak kolem té páté, šesté třídy, kdy spolu děti chodí poprvé na rande a dávají si první pusy, si Milena dala první pusu s holkou a potom se jí o tom zdály divoké sny.
číst více
Když se to stálo bylo mi bylo 14. Byla to úžasná doba sexu který jsem si náramně užíval. Já vám teď povím jak vše začalo...
Bydleli jsme kousek od hospody. Hospoda byla příjemná. Měly dobrou kofolu a hlavně pěknou hospodskou. Měla 40 let krátké vlasy prsa tak dvojky ale tvář měla úžasnou. Nikdy jsem neviděl její stehna ani jak vypadá zadecek protože nenosila upnute oblečení.
číst více
Byla jsem zoufalá, když mne manžel po dlouholetém manželství opustil s veškerými úsporami, novým autem a mne velkoryse zanechal byt s velkou hypotékou. Moje kolegyně a zároveň dlouholetá kamarádka si však věděla rady. Věděla, že jsem byla vždy sexem posedlá a niž bych měla tušení na erotických stránkách mi sjednala schůzku. Dano, budeš překvapená, kdo o takovouto sice již obstarožní, ale stále zachovalou samici má zájem.
číst více
Síla myšlenky, část 6.
XIV.
Plány
Za těch pár týdnů jsem se obstojně naučil používat většinu svých zatím objevených schopností, hlavně čtení myšlenek. Teď jsem „četl“ většinu myšlenek jen pokud jsem sám chtěl, zbytek času jsem se je naučil nevnímat. Bylo to mnohem příjemnější, než když na mě cizí myšlenky útočily ze všech stran.
Dobře jsem už ovládal i pozorování a vyhodnocování aury jednotlivých lidí a ještě lépe „modeláž“ lidského těla.
číst více