Vaše erotické povídky

V pondělí dopoledne mi volá do práce moje dobrá kamarádka a zároveň sousedka, jestli se může večer zastavit? Nic zvláštního jsem v plánu neměl a taky jsem ji dlouho neviděl, tak jsem to i rád přivítal. Padla osmá hodina večerní a už mi zvonila na dveře. Nemusela nic říkat a už jsem na ní viděl, že se něco stalo! Zeptal jsem se jí, co se stalo? Ona nad tím mávla rukou, že až později. Než jsem se stačil zeptat, co si dá? „Nalej mi panáka.!“ Nechápavě jsem se na ní podíval a šel jsem jí ho nalít. Nějakou dobu mlčky seděla v křesle. Snažil jsem se rozbít ledy tím, že jsem se jí zeptal, jak se má a proč se tak dlouho neukázala? Moc se jí zrovna o tomhle mluvit nechtělo a místo toho poslala skleničku po stole směrem ke mně, abych ji dolil. „Vyspala jsem se ze svým synem,“ povídá najednou. Ve mně to hrklo, až jsem málem vylil láhev s alkoholem. „Cóóó?“ Nevěřil jsem. „Slyšel si dobře. Jen tě prosím, nikomu to neříkej nebo se půjdu snad oběsit. Bych tu ostudu nepřežila,“ dodává zoufale. Na tohle jsem si toho panáka musel dát taky, abych to rozdýchal.

číst více

S ženou jsme spolu byli dva roky. Protože nám to před tím osm let klapalo, svatba nám jedenkrát na večírku s kamarády přišla jako skvělý nápad. Oni v tom viděli novou příležitost, kde se parádně opít a užít si další párty, my dva jsme v tom naopak viděli jistý druh dobrodružství. A klapalo nám to i v manželství. K mým třicátým narozeninám jsem právě od zmíněných kamarádů dostal poukaz na několikadenní pobyt.

číst více

Byli jsme v Berlíně na služební cestě. Veletrh probíhal odpoledne a na večer jsme se domluvili s kolegy vyrazit do nějakého místního baru, trochu pokecat a rozptýlit se od pracovních záležitostí. Po náročném odpoledni jsem si na hotelu zdřímla. Vzbudila jsem se kolem sedmé, venku už se stmívalo a nebe bylo červeno-oranžové. Na stolku jsem zahlédla vzkaz od kolegyně, že se rozhodli vyrazit beze mě - zanechala adresu a spojení hromadné dopravy, kdybych se chtěla připojit. Jasně, že jsem chtěla. Byla jsem hezky odpočatá. Hodila jsem si sprchu a oblékla si úzké lesklé leginy a saténový topík s výstřihem, kde zbývalo ještě místo pro fantazii :) Přikryla jsem si ramena lehkým plédem a vyrazila do víru velkoměsta. Nasedla jsem na tramvaj a vystoupila dle instrukcí kolegyně. Do baru jsem vešla téměř bez povšimnutí, ale po chvilce jsem se zorientovala a viděla kolegy u stolečku na druhém konci baru. Najednou jsem cítila na zádech zálibné pohledy místních návštěvníků. Pozdravili jsme se, pochválili jsme si, jak jsme se krásně ustrojili a společně navázali konverzaci. U číšníka jsem si objednala pití a začala rozhovor s kolegyňkou Martinou. "Nezajdem na cigárko?!"

číst více

Mladý Bohumil stál před otevřeným hrobem, do něhož před chvílí pohřebáci spustili rakev jeho pradědečka (nevlastního pradědečka – otčíma jeho babičky). Kolem lože věčného odpočinku stáli všichni příbuzní, s nimiž se Bohumil pravidelně setkával i mnoho jiných, které dnes viděl poprvé. Vedle něj po pravici stály obě jeho mladší sestry a matka. Po jeho druhém boku stál otec. Dále od něho stáli strýcové a tety se svými dětmi. Byli tu i všichni jeho prarodiče. Starší účastníci pohřbu, které většinou neznal, mu byli představeni jako prastrýcové a pratety, nebo bratranci, či sestřenice některého z jeho prarodičů.

číst více

Často se mi nestává, že bych byla nadržená, ale dneska jsem. A to pořádně. Už se nemůžu dočkat až přijedu domů a s přítelem si pořádně zašukáme. Tak dlouho mě nemrdal. Chybí mi to. Přijela jsem domů. Adam seděl v obýváku a koukal na televizi a vypadal u toho dost znuděný. Sundala jsem si kabát a odhodila jsem kabelku. Šla jsem k němu a zezadu jsem ho objala. ,,Ahoj zlato." řekla jsem a políbila jsem ho na krk. Hladila jsem ho po jeho vypracováném těle. Adam zavzdychal. Obešla jsem křeslo a klekla jsem si před něj. ,,My něco slavíme?" zeptal se. ,,Ne. Jen jsme strašně dlouho nešukali." řekla jsem a sundala jsem mu džíny a boxerky.

číst více

Pracuji jako sekretářka a spadám pod dva ředitele, ekonoma a obchodního ředitele. Jednou si mně zavolal jeden z mých ředitelů na kobereček. Věděla jsem, že mám průšvih, ale netušila jsem, že následky budou tak hrozné… Stála jsem před ním v dlouhé sukni s vysokým rozparkem a v tílku, měla jsem ještě průsvitnou vestičku, ale jinak jsem na sobě neměla nic, protože bylo příšerné horko. Šéf mi začal hrozně nadávat, že prý jsem úplně nemožná, že jsem připravila firmu o sto tisíc, protože jsem podepsala něco, na co jsem neměla právo, a jak si to prý představuji. A pak se zeptal, jak to chci vyřešit. To už jsem před ním stála se slzami v očích a odpověděla jsem, že mne to hrozně mrzí, a že bohužel žádné řešení nevím.

číst více

Přišlo to úplně náhle. Stejně jako moje rozhodnutí, že obětuji jeden den svého prázdninového volna k návštěvě města, kde jsem byl vlastně po celý rok. Pardubice. Město mých studií a zážitků. Plné slunce a letního vedra. Ovšem jen do chvíle, kdy se spustila strašná průtrž mračen. Zničehonic. A já jsem měl na sobě to nejlehčí, co jsem mohl najít. Už od rána bylo opravdu šílené vedro. Jenomže teď se mi to řádně vymstilo. Stál jsem na zastávce autobusu promoklý na kůži a vztekal se. Co teď, ksakru? Vtom jsem strnul. Skrz husté provázky deště ke mě přibíhala postava, kterou jsem okamžitě bezpečně poznal. Je to možné? Byla to ovšem pravda. Vedle mě ulehčeně stanula jediná dívka našeho ročníku a byla na tom podobně jako já. Na sobě měla jen lehkou halenku a šortky, oboje ovšem zcela promočené deštěm, což jen zvýrazňovalo její štíhlou postavu.

číst více

Blížil se konec školního roku, a tím již pravidelně pořádaná akce místní umělecké školy, tedy závěrečná besídka a představení všech oborů, které se na ZUŠ vyučují. Tou dobou mi bylo 18 let a moje sestra, která měla na besídce vystupovat se svým baletním souborem byla o 5 let mladší než já. Jako správný a hodný brácha jsem šel sestru doprovodit a pomáhal jsem jí s věcmi. Když jsme došli do šatny, ostatní děvčata se již připravovala na vystoupení, začínala se protahovat a nacvičovat některé kroky. Když jsem z šatny odcházel, ve dveřích jsem potkal jednu ségřinu kamarádku z baletu. Nemohlo jí být víc jak 13 let, ale měla poměrně krásnou postavu, pěkné dlouhé nohy, pevný zadek a nádherná prsa, velikostí přibližně mezi jedničkami a dvojkami. Navzájem jsme se na sebe usmáli a pokračovali v cestě. Po konci vystoupení jsem šel opět za sestrou pomoct ji s věcmi, a tajně doufal že její kamarádku opět uvidím. K mému neštěstí se zrovna převlékala a byla v jiné místnosti.

číst více

Poměry v Internátě 1/2 Ahoj, chtěla bych se s vámi podělit o můj příběh. Jmenuji se Dominika a jsem 14-ti letá zrzka, mám 4 prsa, které stále gravitace nepřemohla a zadek, který prý "stojí za to". Co se týče oblečení, většinou nenosím podprsenku, ale miluji tanga. Miluji ten pocit, když cítím, že mi něco řeže mezi půlky a některé holky říkají, že mám zadek jako stvořený pro tanga. Někdy si schválně kupuji menší, aby mi více řezaly půlky. V tomto směru preferuji čím méně látky, tím lepe. Dále nosím mini sukni (až moc mini) a košili a když je zima, tak kabát.

číst více

Boli roky šestdesiate minulého storočia.Roky,keď neboli diskotéky,nočné bary a život bol pokojnejší.Večerné prechádzky na promenádach miest boli veľmi oblúbené a najmä v teplých večeroch sa to len tak hemžilo ľuďmi.Rodinky sa spolu prechádzali,chlapci aj dievčatá sa spolu debatovali a utvárali sa nové priateľstvá i lásky.Keď som sa tak prechádzal povedla mňa prešlo také bežné dievča,žiadna krasavica,ale neako mi padli na ňu oči a ako som sa za  ňou otočil,ktosi do mňa strčil a já som skoro na ňu spadol.Stačil som sa o ňu zachytiť,ona prekvapene na mňa pozrela a len zhýkla od prekvapenia."Pardón,prepáčte slečná,nechcel som...prepáčte"zakoktal som a ona len odvetila"Nič hrozné sa nestalo" a pokračovala v chôdzi.

číst více