Zvoní budík. Zalepenýma očima pohlédnu na digitální display. 5. červenec 2206, sobota, 9:00 hod. Protáhnu se a výjimečně radostně vyskočím z postele. Po delší době mě čeká příjemný den. Jinak je to samá práce a povinnosti. Jdu do koupelny a pečlivě si upravuji tělo. Oholím si každičký chloupek na těle, jen na kundičce nechám uzoučký proužek. To prý dřív měli muži rádi. Apropó muži. Škoda, že už jich na Zemi moc není.
číst více
"...vlezte mi všechny na záda!" Práskl jsem dveřmi, zavřel se ve svém pokoji a fláknul sebou na postel. Ani nevím, proč jsem se vytočil kvůli takové prkotině jako vhodná barva trička k černým riflím. Ale ženský se do mě pustily jako piraně - jako bych snad měl jít fotit pro Cosmopolitan nebo co. No nic. Naberu si trochu čerstvého vzduchu do hlavy a bude to zase ok.
číst více
Minulý rok jsme se rozhodli s manželkou, že pojedeme na dovolenou do Švédska. Po dvouapůlhodinovém letu jsme vystoupili na letišti, vzali jsme si taxík a rozjeli jsme do hotelu. V recepci nám dali klíče a mladý pikolík nás odvedl do pokoje. Již při jízdě výtahem jsem si všiml, že ten mladý švédský kluk pokukuje po mé ženě. Když nám ukázal pokoj, zeptal se nás, jestli ještě něco nepotřebujeme.
číst více
Šel jsem ke Katce na návštěvu s velkým pugétem a mírnou nervozitou. Po chatu jsme se domluvili, že si spolu jen tak nezávazně zašpásujeme. Prostě oba máme sex moc rádi, tak proč si neudělat vzájemné potěšení. Navíc jsme oba nezadaní, takže nám ve schůzce nic nebránilo.
Přesto jsem malinko nervózní byl. Přece jen to bylo poprvé, co jsem si domluvil rande takto přes net a i když sexování přes chat i mobil bylo s Katkou super, tohle je přece jen něco jiného.
číst více
Jel jsem na krátkou služební cestu a požádal jsem Magdu, zda by byla ochotná mi během týdne zkontrolovat byt, vyzvednout obsah z poštovní schránky a zalít kytky, které mám a nerad bych o ně přišel. Služební cesta proběhla naprosto perfektně, vše proběhlo v pořádku, takže se mi služební cesta zkrátila o jeden den. Domů jsem se těšil, protože vlastní postel je vlastní postel, i když servis na hotelu je servis na hotelu. Když jsem vsunul klíč do dveří a chtěl odemknout, zjistil jsem, že není zamčeno. Otevřel jsem dveře dokořán a zaslechl s obývacího pokoje jen přidušené steny.
číst více
Teď se nehýbej, jinak tě to bude bolet, upozornil ji neznámý měkce a přihladil jí za ucho pramen vlasů. Hanka sebou škubla a zasténala přes hedvábný roubík. Její snažení však vyznělo do ztracena. Bylo tvrdě potlačeno pevnými pouty, která jí svírala zápěstí a zdvihala ruce vysoko nahoru.
Ozvalo se rychle cvaknutí nůžek. V Hance se napjal každičký sval.
Než si stačila něco pořádně uvědomit, už se jí napínala látka na těle a vzápětí opět povolila. Po kůži jí sklouzla rozpůlená blůzka.
číst více
Sestra Milena nakoukla do pokoje, z něhož před chvílí vystěhovali pacienty, protože se tam mělo od rána malovat, a spatřila na dvojáku pod lustrem údržbáře Kudrnu.
Už po něm házela nějaký čas chrpově modrýma očima, vlastně od toho dopoledne, kdy za ní stál ve frontě v prodejně a přimkl se k jejímu vysazenému zadećku, a ona ucítila, jak jeho nástroj prudce zareagoval.
číst více
Znali jsme se všichni od malička a bydleli jsme v jednom činžáku. Já, Petr, Pavel a Lucka. Chodili jsme spolu už do mateřské školky a od první třídy na základku. Většinu volného času jsme trávili spolu. Jeden bez dalších dvou se pomalu nikam nehnul. O Lucku jsme se starali jako správní strážci, aby se jí nic nestalo. Léta utekla a najednou jsme byli na druhém stupni. Z Lucky se pomalu stávala pěkná holka, se vším, co k ní mělo patřit.
číst více
Ona : U toho motorestu jsem nezastavila náhodou. Všechno jsem měla dopředu promyšlené. Byl páteční letní večer, a já jsem byla zase sama. Byla jsem sice formálně vdaná, ale můj muž, Karel, uznávaný obchodník a podnikatel na mě neměl zase čas. Překročil už sice šedesátku, ale doma býval málokdy. Ty jeho věčné schůzky, služební cesty a pracovní záležitosti, mi ho úplně odcizili. Já jsem si ve svých třiceti letech nechtěla připadat na odpis, ale co dělat, když už se mnou víc jak rok nespal?
číst více
Byl jsem pozvaný jedním kámošem z Prahy na oslavu jeho pětadvacetin. Docela jsem se těšil na veselou párty. Dobré jídlo, dobré pití, fajn lidi, co si přát víc? Něco by se možná přece jen ještě našlo. Třeba sbalit nějakou holku, která by měla chuť strávit příjemný milovací večer. V tomto ohledu jsem byl spíše pesimistický, ale naděje umírá poslední.
číst více
