Karolína byla pořádný kus, o tom se nedalo pochybovat. Byla vysoká, měla výrazné boky a vosí pas, překrásnou pevnou prdelku a pěkně tvarované nohy. Do půlky zad jí splývaly vlnité kaštanové vlasy a na svět mrkala velkýma tmavýma očima lemovanýma dlouhými černými řasami. Už by ani nedokázala spočítat, kolikrát ji někdo zval na rande, na drink nebo na film, někdy jí připadalo, že má v sobě nějaký magnet.
číst více
Rozhodl jsem se ze budu psát povidkovy seriál. Tohle je první díl.
Bylo mi 14let. U nás měla spát segry kamoska které bylo 9let. Byla pěkná. Sice malá ale pěkná. Zadecek malý ale překrásny. Kamoska u nás stravila den kdy se ségrou dělali vše možné. Já se skoro celý den nudil ale večer jsi to vynahradil.
Přišel tedy večer a mi jsme se v obývacím pokoji dívali na film.
číst více
"...vlezte mi všechny na záda!" Práskl jsem dveřmi, zavřel se ve svém pokoji a fláknul sebou na postel. Ani nevím, proč jsem se vytočil kvůli takové prkotině jako vhodná barva trička k černým riflím. Ale ženský se do mě pustily jako piraně - jako bych snad měl jít fotit pro Cosmopolitan nebo co. No nic. Naberu si trochu čerstvého vzduchu do hlavy a bude to zase ok.
číst více
Ona : U toho motorestu jsem nezastavila náhodou. Všechno jsem měla dopředu promyšlené. Byl páteční letní večer, a já jsem byla zase sama. Byla jsem sice formálně vdaná, ale můj muž, Karel, uznávaný obchodník a podnikatel na mě neměl zase čas. Překročil už sice šedesátku, ale doma býval málokdy. Ty jeho věčné schůzky, služební cesty a pracovní záležitosti, mi ho úplně odcizili. Já jsem si ve svých třiceti letech nechtěla připadat na odpis, ale co dělat, když už se mnou víc jak rok nespal?
číst více
Kamarád, který patřil k místní smetánce, slavil 45 narozeniny a já jsem byl mezi pozvanými na velkou párty, která se konala v jeho vile a přilehlé zahradě s bazénem v sobotu od 13 hodin. Dostavil jsem se krátce po třinácté, popřál mu k narozeninám a předal malý dárek a pro paní domu květiny. Lída, jeho žena, byla velice krásná a příjemná žena, která dělala ředitelku jedné reklamní agentuře. Pavel, oslavenec, byl velice úspěšný právník.
číst více
Všechno to začalo jednoho červnového dne, přesněji řečeno odpoledne. Slunce pražilo do rozpálených betonových bloků panelového sídliště v Praze a my si řekli, že už jsme dlouho nezažili pořádné vzrůšo. Jak jsme tak posedávali mezi betonovými bloky sídliště, uviděli jsme starého známého učitele Pepína. Slovo dalo slovo a my nemohli odmítnout pozvání na jeho chatu do Krkonoš. Pojede tam prý se svojí třídou, co učí na školní výlet a tak by asi potřeboval vypomoci se zvládnutím kázně.
číst více
Marie byla novickou v Klášteře Sv. Bernarda. V žádném případě sama od sebe nezatoužila dát se do Božích služeb. V podstatě ji sem uvěznili zámožní rodiče, dokud jí sami nevyberou vhodného ženicha. Ona sama by v současné chvíli brala prakticky kohokoliv, komu by se postavil. Vše by bylo pro ni lepší, než ubíjející modlení se svrbící kundičkou pod černým pláštěm. Bloudila prázdnými chodbami kláštera a její krásné tělo chřadlo, což po pár týdnech neuniklo pohledu matky představené.
číst více
Jel jsem na krátkou služební cestu a požádal jsem Magdu, zda by byla ochotná mi během týdne zkontrolovat byt, vyzvednout obsah z poštovní schránky a zalít kytky, které mám a nerad bych o ně přišel. Služební cesta proběhla naprosto perfektně, vše proběhlo v pořádku, takže se mi služební cesta zkrátila o jeden den. Domů jsem se těšil, protože vlastní postel je vlastní postel, i když servis na hotelu je servis na hotelu. Když jsem vsunul klíč do dveří a chtěl odemknout, zjistil jsem, že není zamčeno. Otevřel jsem dveře dokořán a zaslechl s obývacího pokoje jen přidušené steny.
číst více
Hledám ženu, kterou dobře finančně zajistím, když mi bude o víkendech poskytovat netradiční sexuální služby. Baculky mají přednost. Následovala e-mailová adresa a já se rozhodla ihned na ní odepsat. Byla jsem už půl roku bez zaměstnání a těch pár korun, které jsem si během několika let co jsem pracovala se rozkutálelo ani jsem nevěděla jak.
číst více
Čekal mě první ročník na vysoké škole a v úvodním kole mi neuznali ubytování na koleji, kde jsem chtěla být se svou kamarádkou ze střední. Musela jsem proto podávat odvolání a čekat na vyhodnocení, byla jsem z toho skoro na prášky… No nakonec mi přidělili místo na jiné koleji s jinou spolubydlící. No co se dalo dělat, škola začala a já byla ráda, že na poslední chvíli bydlím. To jsem ovšem ještě netušila, že za dva měsíce odtud budu právě kvůli této nové spolubydlící utíkat, až se mi bude prášit za patami.
číst více
