Jel jsem na krátkou služební cestu a požádal jsem Magdu, zda by byla ochotná mi během týdne zkontrolovat byt, vyzvednout obsah z poštovní schránky a zalít kytky, které mám a nerad bych o ně přišel. Služební cesta proběhla naprosto perfektně, vše proběhlo v pořádku, takže se mi služební cesta zkrátila o jeden den. Domů jsem se těšil, protože vlastní postel je vlastní postel, i když servis na hotelu je servis na hotelu. Když jsem vsunul klíč do dveří a chtěl odemknout, zjistil jsem, že není zamčeno. Otevřel jsem dveře dokořán a zaslechl s obývacího pokoje jen přidušené steny.
číst více
Je krásné červnové dopoledne roku 2000 a já se toulám bez cíle městem a přemýšlím, co bude dál. Městský úřad v Ústí n.L.zrušil náš odbor a já jsem se ocitla bez práce. A jak se tak courám po Masaryčce,vidím u hotelu velký poutač:“ Pojď mezi nás“ s fotografií městského strážníka. Přečetla jsem si co,kdy a kde a šla jsem si pro informace. Službu mající strážník mi vysvětlil,že přibírají i děvčata jestliže splní fysické testy a předal mi dotazník. Po příchodu domů jsem šestistránkový dotazník vyplnila,přidala fotku a ráno ho odnesla na služebnu.
číst více
Ona : U toho motorestu jsem nezastavila náhodou. Všechno jsem měla dopředu promyšlené. Byl páteční letní večer, a já jsem byla zase sama. Byla jsem sice formálně vdaná, ale můj muž, Karel, uznávaný obchodník a podnikatel na mě neměl zase čas. Překročil už sice šedesátku, ale doma býval málokdy. Ty jeho věčné schůzky, služební cesty a pracovní záležitosti, mi ho úplně odcizili. Já jsem si ve svých třiceti letech nechtěla připadat na odpis, ale co dělat, když už se mnou víc jak rok nespal?
číst více
Kamarád, který patřil k místní smetánce, slavil 45 narozeniny a já jsem byl mezi pozvanými na velkou párty, která se konala v jeho vile a přilehlé zahradě s bazénem v sobotu od 13 hodin. Dostavil jsem se krátce po třinácté, popřál mu k narozeninám a předal malý dárek a pro paní domu květiny. Lída, jeho žena, byla velice krásná a příjemná žena, která dělala ředitelku jedné reklamní agentuře. Pavel, oslavenec, byl velice úspěšný právník.
číst více
Včera večer mi volala Květa, jestli mám nějaké plány na víkend? Na jejím dotazu by nebylo nic tak zvláštního, kdyby nebyla půlnoc a její hlas nezněl tak rozechvěle, jakoby právě přemáhala nějaké vzrušení. Druhý den ráno jsem jí volal nazpět, že nic nemám a co ten včerejší uvzdychaný telefonát měl znamenat? Už byla zpět ve své kůži, jen se smálaa a prý uvidím, když přijedu k ní na chatu.
číst více
Neotáčej se ! A pššššt ! V tu chvíli mi někdo zavázal oči a tlačil mne do výtahu. Opakuje se to každou středu, kdy pracuji až do 20 hodin a můj přítel v tento den navštěvuje na venkově svou matku. Klíče, ozvalo se ve výtahu a já je poslušně odevzdala do jeho ruky. Jen co odemkl byt, cvakla na mých rukou pouta. Jsem rád, že nekřičíš a nemusím Ti dávat roubík zašeptal a jazykem mi přejel přes rty. Otřásla jsem se. Jsem Ti odporný ?
číst více
Potřásla jsem mu rukou, abych mu popřála k jeho narozeninám, naklonila se k němu a dala mu lehkou pusu na tvář. Najednou jsem cítila, jak se ve zlomku sekundy jeho ruka přesunula na moje záda a přitáhla mě. Byla jsem teď tváří přímo proti němu a vpíjela se do jeho očí. Na nic nečekal a začal mě líbat. Snažila jsem se bránit, ale držel mě tak pevně, že jsem se nemohla ani hnout a jeho jazyk byl tak hluboko v mých ústech, že mi bránil vydat jedinou hlásku.
číst více
Chat, nové slůvko, které značí komunikaci mezi lidmi – známými, neznámými, cizími i přáteli. Také já jsem chatu dlouho odolávala, až jsem na konec do něj vstoupila rovnýma nohama. Samozřejmě, že jsem nevyhledávala mužské protějšky, ale ženy.
První kontakt, první písmenka, věty. Pak jsem našla na chatu Dorku. Netrvalo dlouho a zakrátko jsem si připadala, že ji znám hodně dlouho a od té doby jsme obě strávily při písmenkování dosti času, a povídaly si o našich, i těch našich nejtajnějších růžových snech, ale pak jsme si daly rande na ICQ, které nám umožnilo soukromé hovory a možnost se vidět a slyšet.
číst více
Helena s kolegou se vraceli domů z jednoho veletrhu, na kterém strávili několik dní. Měli toho oba plné zuby, protože prezentace výrobků jejich firmy byla časově a hlavně hlasově náročná. Řídil Petr, Helena seděla na sedadle spolujezdce. Celé zadní sedadlo i kufr byly plné různých maket, ukázek a brožurek. Jeli z Brna až do západních Čech, takže je čekalo spoustu dlouhých nudných hodin jízdy. Jak se ale ukázalo, zas tak nudné hodiny to nebyly.
číst více
Má kamarádka šla obětavě navštívit nemocného kolegu. Dílem byla zvědavá co mu vlastně může být, protože vždycky jen překypoval zdravím, dí1em doufala, že ho při této přátelské návštěvě "klofne"!
A taky že ano. Pozval ji do pokoje, uvařil kávu, nalil skleničku a řekl, že si jen potřeboval odpočinout od své šéfové; která po něm chtěla, aby jí vždycky v polední pauze lízal píču.
číst více
