Jakmile se za posledním opozdilcem zabouchly dveře, spadlo ze mě veškeré napětí. Poté se dal autobus do pohybu. Konečně jsem odjížděla z téhle země, konečně končila má „dovolená“. Kdyby mi někdo před pár týdny řekl, co tady zažiju, upřímně bych se mu vysmála do obličeje. Jenže teď, po tom všem, co se stalo, ani nevím, které mé já se vlastně vrací domů.
číst více
Znáte to, jste unavení po celém tom náročném dni a už se vidíte doma v posteli s hrnkem kafe a vším tím okolo. Já to zažívám každý den a prioritou je, se dostat co nejrychleji domů. Tento příběh se mi stal asi před pěti lety.
Den utíkal jako každý jiný, bohužel můj šef má v oblibě zdržovat lidi po pracovní době, a tak mi ujel poslední autobus domů. Nezbývalo mi nic jiného, než jít 10km domů pěšky. Bylo už dost pozdě, tak jsem neváhala, do uší si pustila sluchátka s hudbou a dala se na cestu.
číst více
Síla myšlenky, část 7.
XVI.
Swingerspárty
Další den jsme strávili obvoláváním klubů, které připadaly v úvahu pro naši plánovanou schůzku. Nakonec jsme se rozhodli pro bližší prozkoumání tří z nich. V jednom se konala akce už tento pátek, v dalších pátek a sobotu další týden. Dohodli jsme svoji účast na všech třech. Kamila se přiznala, že se už nemůže dočkat, jak byla zvědavá na průběh takové akce.
číst více
Přikryt kožešinami seděl v dubovém křesle a okenice srubu drkotaly zimou. Krb zařizoval naštěstí opravdu příjemnou teplotu. Rukou si neustále sahal do vlasů, bylo to tak příjemné. Vítr a zvuky, které příliš nevnímal, se vytrácely dále do prostoru a on si prsty stále masíroval hlavu a liboval si doteků svých vlasů. Byl tu příliš dlouho sám, zavřený jako pták v dřevěné budce a jeden pud za druhým postupně vládly nad jeho smysly. Už si nehladil jen vlasy.
číst více
Cesta lesem byla upravena, zřejmě se tu jezdilo často. Chvíli jsme jeli lesem a mně se otevíral pohled na ten krásný areál uprostřed ničeho. Vypadalo to jak nějaká zbohatlická škola v Americe. Kolem areálu byla vysoká zeď a později jsem si všiml, že i s ostnatým drátem. „Tohle je fakt škola, nebo vězení?“ Pomyslel jsem si. Přijeli jsme až k velké těžké kovové bráně. Radek sáhnul po ovladači a otevřel bránu.
číst více
Dívčí výchovná škola
Přesně takový byl nadpis inzerátu, který mne zaujal v novinách. Seděl jsem ve svém oblíbeném křesle, v útulném pronajatém bytečku na okraji Ostravy. Učil jsem v Ostravě na střední škole třetím rokem občanku a tělocvik. Je mi 34 let, jmenuju se Marek Pejn. Jsem jedináček a po střední policejní škole, když jsem se rozhodl jít k vojákům, se vídáme jen zřídka. Rodiče bydlí na Vysočině, jezdit za mnou nemohou a já nemám moc času.
číst více
Takzeee..tady je pribeh...ktery se mi opravdu stal...jedna nase sexy ucitelka ma pritele,se kterym casto soulozi...je jí něco mezi 30-40 let...má nádherný pevný kozičky asi tak trojky a zrzavé vlasy...jednou jsem byla vecer sama venku a sla jsem se podivat k mistu,kde bydli...rozhlizela jsem se okolo sebe pak se mi naskytl krasny pohled...videla jsem,jak vse probihalo....sedeli na sedacca a zacali se jen tak pusinkovat....
číst více
Jmenuju se Tomáš, chodím na gymnazium a je mi 16 let. To jen tak na začátek. Ještě nikdy jsem s žádnou holkou nespal, ne že bych nemohl, spíš sem nechtěl. Zhruba před rokem jsem si uvědomil, že jsem na kluky.
Když jsme dělali další z jeho cviků, koukl jsem se za sebe a viděl sem spousta vyšpulených zadečků. Neudržel sem to a postavil se mi můj úd. Koukl jsem jestli si toho nikdo nevšiml, ale bohužel ano, náš pan profesor...
číst více
Já a můj strýc.
Jmenuji se Petr a je mi 20 let. Jelikož máme několika bytový dům, přistěhoval se k nám do podkrovní mansardy strýček Libor. Liborovi je okolo 40 let, vysoký blonďák s modrýma očima neskutečným smyslem pro humor. Celá rodina byla ráda že se k nám nastěhoval, po nepodařeném manželství. Já jsem již dostudoval a na VŠ jsem nešel, tudíž jsem měl spoustu volného času. Dopoledne jsem pracoval v rodinné firmě a odpoledne relaxoval na zahradě. Nikdy by mě nenapadlo co zažiji.
číst více
Otvorila som oči. Bolo ráno, 28. februára 2014 a ja som ležala v posteli zahádzaná perinami. Prvé, čo mi preletelo hlavou bolo, že dneska podvečer bude oslava. Takže z toho vyplýva, že musím vybaviť ešte kopu vecí. Vyliezla som z postele a išla som raňajkovať. Potom som robila typické babské úpravy pred oslavou, ako je umyť sa, vybrať šaty, nalakovať nechty,...O 2 poobede som bola strašne unavená, tak som si išla ešte nachvíľu zdriemnuť.
číst více
