Vím, že je spousta povídek o sexu s paní učitelkou a často to není pravda, ale tahle se mi opravdu přihodila! Je mi 16 let a jsem na střední škole. První den v 1.ročníku jsme všichni čekali až dojde naše třídní! Všichni jsme čekali nějakou starou řašpli, ale mýlili jsme se, ze dveří vyšla tak krásná učitelka, že se mně během 5 minut postavil ocas. Měla tak kolem 33 let, ale postava parádní, krásný pevný zadek a prsa tak č.4 na prostě krásná!
číst více
Jakmile se za posledním opozdilcem zabouchly dveře, spadlo ze mě veškeré napětí. Poté se dal autobus do pohybu. Konečně jsem odjížděla z téhle země, konečně končila má „dovolená“. Kdyby mi někdo před pár týdny řekl, co tady zažiju, upřímně bych se mu vysmála do obličeje. Jenže teď, po tom všem, co se stalo, ani nevím, které mé já se vlastně vrací domů.
číst více
Síla myšlenky, část 7.
XVI.
Swingerspárty
Další den jsme strávili obvoláváním klubů, které připadaly v úvahu pro naši plánovanou schůzku. Nakonec jsme se rozhodli pro bližší prozkoumání tří z nich. V jednom se konala akce už tento pátek, v dalších pátek a sobotu další týden. Dohodli jsme svoji účast na všech třech. Kamila se přiznala, že se už nemůže dočkat, jak byla zvědavá na průběh takové akce.
číst více
Ahoj,jmenuji se Klára a je mi 19 let.
Povím vám o mém poprvé v 16 letech :)
Jeli jsme s mým kamarádem cyklostezku ale asi po 2 kilometrech
vypadalo že bude pršet. Tak jsme rychle jeli do hájovny, můj kamarád chodil na hony, takže měl klíče. Vlezly jsme dovnitř a sundavali zmáčené oblečení.
Viděl mě v podprsence a pak i nahou, trošku sem se stiděla, jemu se postavil a on dělal že sem si toho nevšimla. Tak sem ho pohladila po péru a najednou mu stvrdul.
číst více
V místnosti je pološero na prostý klid. Ležím na posteli, ponořená do světa myšlenek, odpočívám. Oči bezděčně bloudí po pokoji a v tom pohled padne na dveře z ložnice. Spatřím Tebe, stojíš ve dveřích a tiše mě pozoruješ. V obličeji se zračí radost z pohledu, který se Ti naskytl. Potichu přicházíš blíž a Tvé rty vykouzlí úsměv. Skláníš se ke mně a nastává dlouhý, něžný polibek. Vše vypadá tak nevinně. Po těle projede vlna tepla, která obklopí každou částečku mne a vytrhne mou mysl ze snění.
číst více
Znáte to, jste unavení po celém tom náročném dni a už se vidíte doma v posteli s hrnkem kafe a vším tím okolo. Já to zažívám každý den a prioritou je, se dostat co nejrychleji domů. Tento příběh se mi stal asi před pěti lety.
Den utíkal jako každý jiný, bohužel můj šef má v oblibě zdržovat lidi po pracovní době, a tak mi ujel poslední autobus domů. Nezbývalo mi nic jiného, než jít 10km domů pěšky. Bylo už dost pozdě, tak jsem neváhala, do uší si pustila sluchátka s hudbou a dala se na cestu.
číst více
Cesta lesem byla upravena, zřejmě se tu jezdilo často. Chvíli jsme jeli lesem a mně se otevíral pohled na ten krásný areál uprostřed ničeho. Vypadalo to jak nějaká zbohatlická škola v Americe. Kolem areálu byla vysoká zeď a později jsem si všiml, že i s ostnatým drátem. „Tohle je fakt škola, nebo vězení?“ Pomyslel jsem si. Přijeli jsme až k velké těžké kovové bráně. Radek sáhnul po ovladači a otevřel bránu.
číst více
Dívčí výchovná škola
Přesně takový byl nadpis inzerátu, který mne zaujal v novinách. Seděl jsem ve svém oblíbeném křesle, v útulném pronajatém bytečku na okraji Ostravy. Učil jsem v Ostravě na střední škole třetím rokem občanku a tělocvik. Je mi 34 let, jmenuju se Marek Pejn. Jsem jedináček a po střední policejní škole, když jsem se rozhodl jít k vojákům, se vídáme jen zřídka. Rodiče bydlí na Vysočině, jezdit za mnou nemohou a já nemám moc času.
číst více
Já a můj strýc.
Jmenuji se Petr a je mi 20 let. Jelikož máme několika bytový dům, přistěhoval se k nám do podkrovní mansardy strýček Libor. Liborovi je okolo 40 let, vysoký blonďák s modrýma očima neskutečným smyslem pro humor. Celá rodina byla ráda že se k nám nastěhoval, po nepodařeném manželství. Já jsem již dostudoval a na VŠ jsem nešel, tudíž jsem měl spoustu volného času. Dopoledne jsem pracoval v rodinné firmě a odpoledne relaxoval na zahradě. Nikdy by mě nenapadlo co zažiji.
číst více
Přikryt kožešinami seděl v dubovém křesle a okenice srubu drkotaly zimou. Krb zařizoval naštěstí opravdu příjemnou teplotu. Rukou si neustále sahal do vlasů, bylo to tak příjemné. Vítr a zvuky, které příliš nevnímal, se vytrácely dále do prostoru a on si prsty stále masíroval hlavu a liboval si doteků svých vlasů. Byl tu příliš dlouho sám, zavřený jako pták v dřevěné budce a jeden pud za druhým postupně vládly nad jeho smysly. Už si nehladil jen vlasy.
číst více
