Přikryt kožešinami seděl v dubovém křesle a okenice srubu drkotaly zimou. Krb zařizoval naštěstí opravdu příjemnou teplotu. Rukou si neustále sahal do vlasů, bylo to tak příjemné. Vítr a zvuky, které příliš nevnímal, se vytrácely dále do prostoru a on si prsty stále masíroval hlavu a liboval si doteků svých vlasů. Byl tu příliš dlouho sám, zavřený jako pták v dřevěné budce a jeden pud za druhým postupně vládly nad jeho smysly. Už si nehladil jen vlasy.
číst více
Ahojte, volám sa Dominika, za dva týždne budem mať 16 a chcela by som vám týmto spôsobom opísať môj príbeh... teda ako to vlastne celé začalo. Ešte aby som vám trochu opísala svoj vzhľad som chudá, celkom nízka čiernovláska (prsia dvojky keďže to vás asi zaujíma najviac :P )
Bolo to necelý rok dozadu - mala som 15 asi 3 dni - a keďže som nemala šťastie a nenarodila som sa zrovna bohatým rodičom, začala som si veľmi aktívne hľadať nejakú brigádu.
číst více
Bylo horké červencové odpoledne a já (David 16) jsem seděl ze svými dvěma kamarády Michalem (14) a Lukášem (16) u mě doma. Seděli jsme v mém pokoji, popíjeli kolu a hráli videohry. Veku bylo hrozné vedro, určitě přes 30 stupňů a tak jsme uvažovali co budeme dneska dělat. Po další asi hodiny poflakování jsme se nakonec odebrali ven do lesíka, který byl kousek od mého domu a kde nám bylo jasné, že bude aspoň trochu chládek.
číst více
Byli jsme na chatě a slavili moje sedmadvacáté narozeniny. Oslava probíhala v příjemné atmosféře, všichni se poklidně a dobře bavili. Nebylo nás na oslavě moc, já měl pozvaného kamaráda s přítelkyní, moje přítelkyně měla pozvanou svoji kamarádku, která dorazila s přítelem. Večer jsme dlouho seděli venku u ohně, bavili se, jedli a pili.
číst více
Ráno jsem se probudil vedle Adama, byl jsem jen v trenýrkách. Adámek ještě spal, byl nahý. Musel jsem dívat na jeho vyšpulenou prdelku. Když jsem si stoupl, že půjdu domů Áďa se probral. Řekl, že trenýrky mi znova pujčí, ať zůstanu tady. "No tak jo" souhlasil jsem. "Jo a vyber si ty trenky" říká Áďa. Dneska jsem si vybral černé. Adam si zase něco našel v tašce ode mne.
číst více
Ahoj, jmenuji se Filip a je mi třináct. Měřím asi 175 centimetrů, jsem trochu při těle, ale ne tlustý. Mám delší vlasy a hnědé oči. Se svými rodiči bydlím v bytovém domě společně s dalšími třemi rodinami. V jednom z bytů se svou matkou žije můj velice dobrý kamarád, dvanáctiletý Adam. Protože se naši rodiče znali více jak 20 let jeli spolu na hory. Budeme dva týdny mít dva byty jen pro sebe.
číst více
Ondřej kouřil cigaretu a díval se z okna. Praha se pomalu probouzela do nového letního dne. Přitom, jak se díval na ulici, ho to zase přepadlo. Do teď mu bylo dobře. Nepřipouštěl si svou situaci. Střídal jednu děvku za druhou, někdy dvě najednou, a teď byl pomalu konec. Čekal na poslední a pak? Pak půjde kam? Už neměl domov. nahrnuly se mu slzy do očí. Cigareta mu už nechutnala. Musel od toho okna odejít a zatáhnou červenou záclonu.
číst více
Je to pár měsíců co se to stalo. Onen den jsem šla jako obvykle ráno do školy, v červnu mi již bylo 16 let a byla jsem hezká 162 cm vysoká černovláska s dlouhými vlasy až po pas, prsa menší trojky a jelikož jsem měla poměrně bohaté rodiče, co mi dovolili si kupovat značkové oblečení, tak jsem byla i dobře oblečená. Byl červenec a tak bylo velké teplo, ten den jsem šla do školy v bílém tílku s růžovým nápisem "Girls gonna rule", se středně dlouhou jeanovou sukní a růžovým spodním prádlem s krajkami.
číst více
Ten den jakoby se Marcele obrátil svět vzhůru nohama. Najednou ani nevěděla, kdo vlastně je, a jak k tomu všemu přišla. Seděla ve své ložnici, matně si vzpomínala na chvíle prožité minulou noc. „Co se to vlastně stalo? Po tolika letech a okamžicích je ze mě úplně někdo jiný. To snad ani nemůže být pravda!“ Pomyslela si sama pro sebe a namáhala svůj mozek, aby si co nejvíce vzpomněla na svůj předešlý večer a noc. Ta noc byla v podstatě nejdůležitější, protože to byl přímý zásah do její mysli a srdce.
číst více
Ahoj tohle je moje první povídka, kterou jsem napsal. Jmenuje se Veronika. Je to skutečná holka, avšak příběh je fake a jméno je změněno. Takže doufám, že se vám bude líbit.
Veronika - osoba je podle skutečné postavy.
Šel jsem jednou takhle ulicí, když v tom vidím svoji spolužačku stojící na zastávce autobusu. Veronika. Její jméno nikdy nezapomenu. Na škole mě na ní vždy přitahovalo, když měla na sobě kraťasy s tkaničkami.
číst více
Celkem 5 hlasů