Ondřej kouřil cigaretu a díval se z okna. Praha se pomalu probouzela do nového letního dne. Přitom, jak se díval na ulici, ho to zase přepadlo. Do teď mu bylo dobře. Nepřipouštěl si svou situaci. Střídal jednu děvku za druhou, někdy dvě najednou, a teď byl pomalu konec. Čekal na poslední a pak? Pak půjde kam? Už neměl domov. nahrnuly se mu slzy do očí. Cigareta mu už nechutnala. Musel od toho okna odejít a zatáhnou červenou záclonu.
číst více
Byli jsme na chatě a slavili moje sedmadvacáté narozeniny. Oslava probíhala v příjemné atmosféře, všichni se poklidně a dobře bavili. Nebylo nás na oslavě moc, já měl pozvaného kamaráda s přítelkyní, moje přítelkyně měla pozvanou svoji kamarádku, která dorazila s přítelem. Večer jsme dlouho seděli venku u ohně, bavili se, jedli a pili.
číst více
Ten den jakoby se Marcele obrátil svět vzhůru nohama. Najednou ani nevěděla, kdo vlastně je, a jak k tomu všemu přišla. Seděla ve své ložnici, matně si vzpomínala na chvíle prožité minulou noc. „Co se to vlastně stalo? Po tolika letech a okamžicích je ze mě úplně někdo jiný. To snad ani nemůže být pravda!“ Pomyslela si sama pro sebe a namáhala svůj mozek, aby si co nejvíce vzpomněla na svůj předešlý večer a noc. Ta noc byla v podstatě nejdůležitější, protože to byl přímý zásah do její mysli a srdce.
číst více
Je to pár měsíců co se to stalo. Onen den jsem šla jako obvykle ráno do školy, v červnu mi již bylo 16 let a byla jsem hezká 162 cm vysoká černovláska s dlouhými vlasy až po pas, prsa menší trojky a jelikož jsem měla poměrně bohaté rodiče, co mi dovolili si kupovat značkové oblečení, tak jsem byla i dobře oblečená. Byl červenec a tak bylo velké teplo, ten den jsem šla do školy v bílém tílku s růžovým nápisem "Girls gonna rule", se středně dlouhou jeanovou sukní a růžovým spodním prádlem s krajkami.
číst více
Síla myšlenky, část 5.
XIII.
Výlet na nudapláž
Když jsme dorazili domů, Adélka už vykukovala ze dveří svého bytu, evidentně natěšená na nové zážitky.
„Co si mám vzít s sebou?“
„Co bys tak mohla potřebovat,“ odpověděla Kamila, „deku nemusíš, tu bereme my, tak jen ručník, něco na opalování a samozřejmě svoje nahaté tělo.“
číst více
Konečně jsem se stala letuškou, konečně se mi splnil můj sen a dostala jsem práci v oblacích. Těšila jsem se na výlety do zahraničí. Na nové přátelé, nové zážitky. Můj první let byla noční linka Praha - Itálie. Letěla jsem s kapitány Petrem a Tomášem, vedoucí kabiny Petrou a druhou letuškou Míšou. Vedoucí kabiny byla celkem pohledná starší dáma, Míše bylo asi čtyřicet, Tomášovi asi třicet a Petrovi táhlo na čtyřicet pět. Tomáš i Petr byli dobří kamarádi a oba mě uklidňovali, protože jsem byla značně nervózní.
číst více
Stalo se to na střední škole. Bylo mi 16 a jedna učitelka mi šla už docela na nervy. Byla docela hezká, kolem 40 let, pěknou postavu, blond, poměrně velký prsa, ale to sem v tomto případě musel přehlížet. Bylo to jako by na mně byla zasedlá, jelikož vždy, když jsem stál u tabule měla pořád strašné připomínky k tomu, co tam zrovna píšu.
číst více
Před několika měsíci, se Ludmile rozpadlo dlouholeté manželství, dcera se přestěhovala do ciziny, a ona zůstala v bytě sama. Večery se pro ni staly dlouhé a nudné. Nejvíce jí však chyběl sex. Když už se to nedalo vydržet, použila robertka. Nebylo to, ale ono.
Že se něco děje, poznala i její nejlepší kamarádka Naďa. Nechtěla být vlezlá, a tak čekala, až se jí Ludmila sama svěří. Dočkala se minulý týden. Bylo jí ji líto, a proto se jí rozhodla pomoc.
číst více
Ahoj tohle je moje první povídka, kterou jsem napsal. Jmenuje se Veronika. Je to skutečná holka, avšak příběh je fake a jméno je změněno. Takže doufám, že se vám bude líbit.
Veronika - osoba je podle skutečné postavy.
Šel jsem jednou takhle ulicí, když v tom vidím svoji spolužačku stojící na zastávce autobusu. Veronika. Její jméno nikdy nezapomenu. Na škole mě na ní vždy přitahovalo, když měla na sobě kraťasy s tkaničkami.
číst více
Promnula krvavě rudé rty, na kterých stále cítila sladkou chuť lízátka, jež svírala mezi prsty. Její smaragdové oči utkvěly na mladíkovi, jehož soustředěný pohled na stránky knihy vypovídal, že nemá ponětí o jejím zájmu. Tato část knihovny byla takřka liduprázdná. Občas, sem tam prošel zbloudilý návštěvník, který stejně jako oni dva hledal informace z oboru advokacie.
číst více
