Ahoj, chci se s vámi podělit o mou skutečnou událost, která se doopravdy stala. Moje přezdívka je Pajda (18 let).
Asi v deváté třídě, když mi bylo 15 let jsem zažil jednu luxusní věc, na kterou nejde zapomenu.
Jednoho dne, myslím že v Pondělí mě naše třídní učitelka poprosila, abych v úterý o volné hodině donesl nové učebnice do matematiky, že mám přijít k jejímu kabinetu a ona tam na mě bude čekat. Druhý den přesně jak mi řekla třídní jsem šel k jejímu kabinetu.
číst více
Toho léta jsme s přítelkyní Ivou vyrazili na chalupu jejího strýce, který jí pozval k sobě na prázdniny.Byl už srpen, a tak jsme se sbalili a s koly vyrazili na vlak.Cesta vlakem probíhala poklidně a brzy jsme dorazili do Písku.Nasedli jsme na kola a vyrazili vstříc strýcově chalupě. Brzy jsme projeli malou vesnicí, a pak jsme ještě 3 km šlapali na místo, kde stála pěkná chalupa.
číst více
Síla myšlenky, část 4.
XI.
Sousedská návštěva
Moje úvahy přerušil zvonek u dveří. Před nimi stála Adélka a musím uznat, že se udělala neskutečně krásná. Dráždivá vůně to jen podtrhla.
„Tak pojď dál, už tě čekáme,“ ustoupil jsem stranou, aby mohla projít. I když myslím, že předsíň je dost široká, přesto se o mě laškovně otřela a rukou jakoby omylem přejela přes můj rozkrok. Z výrazu její tváře bylo vidět, že test dopadl dobře.
číst více
Tenot příběh se stal poblíž jedné cesty u Prahy, kdy pozdě k večeru vyjely z Prahy dvě slečny v lehce podnapilém stavu .Ten večer měli zrovna službu 2 policisté nechvalně znamý za své prohřešky, tito 2 policisté stoply zrovna projíždějící holky , k jejím si na nish všimli ,když je stopli že nejsou zrovna úplně ve své kúži , jedna z dívek spala na zadním sedadle ,a proto se policisté rozhodli že dají dívce dýchnout do přístroje, alkoholmetrr naměřil 0,3 promile. Policista se pousmál a pravil ,slečno ukažte mi svůj řidičský,občanský a technický průkaz , dívka se okamžitě rozplakala, že auto není její ,že je dívky co spí na zadním sedadle a atˇ nevolají domů ,že řidičský průkaz ještě nemá ,a kdyby se to doma dozvěděli ,tak by bylo zle.
číst více
Probudil jsem se. Helenka ještě očka neotevřela. Pomalu jsem se přesunul na okraj postele a šel na záchod a do koupelny. Za chvíli za mnou přišla Helenka, byla jen v lehkém župánku. "Dobré ráno. Jak jsi se vyspal?", zněla první ranní věta. "Dobré ráno. Vyspal jsem se dobře," odpovídám. "Je sedm to máme ještě dvě hodiny čas", ona na to. To zní jako výzva na jedno ranní číslo, říkal jsem si. "Jdu si ještě na chvíli lehnout, pak přijď." Šel jsem si lehnout do ještě vyhřátého pelíšku a byl pln očekávání až přijde moje milenka.
číst více
Teď se nehýbej, jinak tě to bude bolet, upozornil ji neznámý měkce a přihladil jí za ucho pramen vlasů. Hanka sebou škubla a zasténala přes hedvábný roubík. Její snažení však vyznělo do ztracena. Bylo tvrdě potlačeno pevnými pouty, která jí svírala zápěstí a zdvihala ruce vysoko nahoru.
Ozvalo se rychle cvaknutí nůžek. V Hance se napjal každičký sval.
Než si stačila něco pořádně uvědomit, už se jí napínala látka na těle a vzápětí opět povolila. Po kůži jí sklouzla rozpůlená blůzka.
číst více
„Hurá, konečně pátek“, pomyslel jsem si. Už jsem byl otrávený z každodenní práce. Obvolal jsem pár kamarádů abych se s nimi dohodl na večeru. Sraz byl v osm hodin na Steak baru. Cestou na bar jsem se stavil pro jednoho kámoše, který se jmenuje Dalik. Dorazili jsme jako první. „No nevadí, alespoň si objednáme“ pravil jsem. Za pět minut došel Mara s Michalem a nějakou holkou.
číst více
Nakouknu k ségře do pokoje. Spí jako dřevo. To je divný, říkám si. Před chvílí odtud vyšel Jirka a dala bych krk na to, že si tam jenom nepovídali. Ségře je patnáct, ale do nevinného kvítku má hodně daleko. Nevím, jestli to věděl i Jirka, když se "nenápadně" vytratil z oslavy mých narozek a zapadnul k Mirce do pokojíku.
číst více
Když kluci mezi sebou prožívají krásné chvilky s dobrodružným srdcem, tak jakoby se všechen čas najednou rozplynul a zmizel v niveč.
Prázdniny se pomalu chýlili ke konci a nám začínal poslední rok na akademii, všechno bylo také strohé a stejné a už nás to tam pomalu přestávalo bavit, ale chtěli jsme si ještě užít ten poslední týden prázdnin s našimi rodiči. Vincent sedl na první vlak směrem Lyon a já s otcem a celou rodinou vyrazil do Německa za našimi příbuznými.
číst více
