Tomáši, počkej prosím neujeď mi ozvalo se za mnou u výtahu. Od vchodových dveří běžela naše sousedka paní Holá. I když už to byla dáma odhadem kolem 45 let, byla stále pěkná šťabajzna a hlavně ty její dva melounky v těsných šatičkách s velkým výstřihem přitahovaly můj pohled. Usmála se na mne a zamrkala svými dlouhými řasami. Tak jak se připravuješ k maturitě zeptala se asi aby řeč nestála. No chtěl jsem se trochu odreagovat u kámoše, ale odjel na víkend na chatu.
číst více
Ty Míšo, musím se ti svěřit. Už nevím jak dál. Prostě to naše městečko je malý a o pořádnej flek nezavadíš. Kdybych neměla po rodičích tak hezkej domek, tak už jsem někde jinde. Víš, že jsem byla na několika konkurzech. Dělat někde v sousedním městě pokladní v supermarketu a denně dojíždět, to se mně vůbec nechce. Nakonec jsem šla do tý fabriky na nábytek, jak ji tady postavili Němci. Hledali sekretářku, znalost práce na počítači a němčiny podmínkou. Plat nabízeli celkem slušnej.
číst více
Příběh, který Vám budu vyprávět se stal před nedávnem . Jsem normální 22-letý kluk se sportovní 172 cm postavou. Právě jsem dorazil z odpolední šichty a sedl si k PC, když mi v 22 hodin zazvonil telefon . Byla to moje bývalá přítelkyně Nikola ve velmi „veselé náladě“ a říkala mi, že je nedaleko ve sklepech. Povídal jsem si s ní ještě chvíli a napadlo mě, že bych si s ni mohl popovídat.
číst více
Píše sa rok 2233 nášho letopočtu. Obrazne povedané, pretože táto doba už prestáva byť tou "našou", už ju neovládame. Zem prestala patriť ľudom. Na prvý pohľad sa nič zvláštne nedeje. Tie stvorenia sa správajú ako ľudia, robia to čo ľudia ba dokonca vyzerajú ako ľudia. Ale ! Už dávno prestali byť ľuďmi.
číst více
Den začal uplně normálně..
Když jsem se vzbudila tak jsem byla jako vždycky sama v posteli.. sama snídala.. a vydala se do práce..
Byl to den jako každý jiný, ale byl zvláštní tím, že jsem byla v nějak moc dobré náladě.
V práci se mi až nezvykle dařilo, měli o mě víc zájem muži venku.
Bylo mi 19 let, pracovala jsem v jedné restauraci jako servírka.
Přicházela jsem domů okolo 17:00 a první co jsem udělala bylo zapnutí noťasu a chystání večeře.
číst více
První díl,
Druhý díl,
Třetí díl,
Čtvrtý díl,
Pátý díl
Během vánoc jsem si vyměnil s mojí paní několik mailů v kterých jsme se nakonec dohodli že když budu pracovat ve městě tak nebudu bydlet na hotelu ale u ní.Vzhledem k tomu,že měla živnostenský list na ubytování tak i platby platila firma, tak že vše vypadalo skvěle. Tedy to jsem si aspoň myslel.Práce byla hned od půlky ledna tak jsem se měl nastěhovat někdy kolem patnáctého.Po telefonu jsem se domluvil kdy přijedu a už jsem se nemohl dočkat.
číst více
Když se Kamila vrátila, jen se vysprchovala a už začala o tom bazénu. Vzali jsme si plavky a vyrazili k trolejbusu. Na bazénu nebylo moc lidí, nikdo známý tam nebyl a tak jsme si museli vystačit sami se sebou. První hodinu jsme plavali a můj penis se trochu zklidnil. Ale potom jsme začali s Kamilou blbnout. Ze začátku to bylo v pohodě, ale jak se o mě otírala, tak se moje situace začala zhoršovat. Kdykoli se mě její vlhké štíhlé tělíčko dotklo, tak jsem si sestry začal všímat víc jako sexuálního objektu.
číst více
Jmenuju se Lída a chtěla bych vám vyprávět o tom, jak jsem se seznámila se svou přítelkyní Kamilou. Máme se moc rády. Obě jsme rozvedené, protože nám v průběhu manželství došlo, že jsme si své dlouholeté kamarády vzaly spíš jen tak ze společenské povinnosti a že nás ve skutečnosti přitahují ženy.
číst více
Byl jsem tehdy na služební cestě v Brně a chtěl si něco užít. Když mne postarší slizoun v recepci zapsal do notesu, podíval jsem se mu pevně do očí a řekl: „Čtyřprocentní…“.Chvilku na mne civěl, ale potom mu to došlo.
„Něco mladšího?“ zeptal se úlisně. Kývl jsem. „A na jak dlouho?“ chtěl ještě vědět. Zřejmě to tu všechno sám zařizoval a bral si asi pěkné palmáre.
číst více
Budou to asi 3 roky, co můj přítel Petr odjížděl do Holandska na studijní pobyt. Chtěl jsem původně jet s ním, ale vzhledem ke své finanční situaci jsem byl nucen zůstat v Praze. Netrvalo však dlouho a přišel mi od něho dopis, jak se mu tam líbí, že musím určitě přijet. „Proč ne,“ řekl jsem si, dva nebo tři dny jistě nebudou problém, obstaral si letenku a hned druhý den vyrazil.
číst více
