Vaše erotické povídky

Když o tom tak teď přemýšlím, asi to byl hloupý nápad a já jsem byla naivní husa. Tenkrát o prázdninách v Itálii jsem však měla pocit, že se mi plní můj dětský sen, když mě ten krásný princ pozval na projížďku na své jachtě. Vůbec jsem nechápala, proč se mnou Martina nechce jet. Ale abych začala od začátku. Na pláži u Říma jsem se seznámila se sympatickým a krásným mužem z Brazílie. Byl to biolog a my jsme naše první rande strávili povídáním o záhadných životních formách Amazonie. Vůbec o nic se nepokusil a tak jsem s nadšením uvítala jeho pozvání na projížďku na jeho jachtě.

Druhý den ráno jsme tedy vyrazili a užívali si krásného letního dne na jachtě. K večeru, když jsem se začala starat, kdy se vrátíme mě Enrico šokoval odpovědí, že to bude trvat déle, protože již několik hodin plujeme ve vodách Atlantiku a naším cílem je Jižní Amerika. Enrico byl naprosto neoblomný, tak jsem prchla do své kabiny a zamkla se tam. Druhý den ráno už jsem si začala zvykat. Enrico byl zajímavý společník a podle všeho též velmi bohatý. Začala jsem si představovat fantastické prožití léta biologickým výzkumem v Amazonii. Pouze mne trochu znepokojovalo, že nefungovala vysílačka a já jsem nemohla dát vědět kamarádce, co se mnou je.

Pozdě večer, asi pátý den nádherné plavby (minulou noc jsme se s Enricem prvně krásně pomilovali) jsme přistáli v malém dřevěném přístavu na krásném malinkatém tropickém ostrůvku. Sotva jsem vystoupila z lodi, přikázal Enrico dvěma domorodcům, aby mne ubytovali. Šla jsem tedy s nimi – já husa – do nedaleké rozlehlé budovy bez oken, kde se na mne najednou vrhly, svlékly mne do naha a zavřely do tmavé vlhké cely. Dlouho jsem bušila do dveří a volala Enrica, než jsem unavená usnula. Ve snu se mi zdálo, že přišel Enrico, převlečený jako ninja, zabil spoustu těch umouněných domorodců, vykopl pancéřové dveře mé cely, lehl si ke mě a začal mě hladit. Příjemné hlazení začalo být intenzivnější a cítila jsem také stále jasněji šimrání v rozkroku, až jsem se probudila. Nikdo u mě nebyl, ale ten divný pocit mezi nohama zůstával. Když jsem konečně pořádně otevřela oči a rozkoukala se v šeru, zjistila jsem, že v rohu místnosti roste obrovská kytka. Z této rostliny se táhnou jakési mohutné větve či liány. Dvě liány byly pevně ovinuty kolem mých zápěstí, dvě kolem kotníků a jedna kolem pasu, takže jsem se nemohla ani hnout. To, co mě vzbudilo, však byla další liána, trochu silnější a světlejší, která se jemně otírala o mou buchtičku. Křičela jsem hrůzou, když mě ta podivná rostlina pomaloučku zvedla z postele a ta divná liána pomalu pronikla do mého lůna. Po chvíli jsem to vzdala a odevzdaně pozorovala, co se děje.
Ucítila jsem uvnitř zvláštní, ale né nepříjemný, pocit, jako kdyby mne zevnitř jemně čistilo tisíce drobounkých kartáčků. Nevím, jak dlouho to trvalo, snad hodiny, snad jenom chvilku, když jsem pocítila prudký orgasmus, jak kartáčky asi došli k tomu záhadnému G-bodu. „Čištění“ však pokračovalo a nyní jsem cítila, jak z liány prýští jakási teplá tekutina a vytéká ven. V této chvíli jsem si všimla malinké odnože velké liány, která se nejprve přisála k mému poštěváčku a po chvíli mi svými „kartáčky“ a sáním přivodila další orgasmus. Když dokončila práci na poštěváčku, rozvětvila se tato liánka na mnoho tenoučkých vláken, která mi jen s mírným šimráním pohltila a odstranila všechny chloupky v okolí mé buchtičky. Nyní již liána opustila mou pochvu a já jsem, přesto jak jsem se cítila ponížená a zneuctěná, pocítila závan lítosti, že je venku. Cítila jsem se také nezvykle uvolněně a čistě zevnitř i zvenku, proto soudím, že tato divná procedura mě měla vyčistit a na krátkou dobu my hlavou bleskla naděje, že je to možná takový divný místní zvyk, aby se domorodci nenakazili, nebo tak něco.

Mou naději mi však rychle vzalo to, že jsem nadále zůstala v zajetí rostliny. Její liány mne nyní pomalu přesouvaly k jakési vaně vytvarované do podoby lidského těla, která stála v rohu místnosti. Do vany mne ale nepoložily, zůstala jsem zavěšená jen asi dva centimetry nade dnem. Liána, ta která se před tím s takovou péčí věnovala mé kundičce, mi nyní vnikla do úst a celá ústa a nos mi ucpala. Naštěstí se skrz liánu dalo dýchat. Vtom do vany začal natékat nějaký průhledný rosol, až jsem zmizela pod hladinou a děkovala rostlině, že skrz ní můžu dýchat. Po chvíli jsem cítila, jak rosol tuhne a když už byl skoro tvrdý, horní polovina se odklopila a zatímco vana s odlitkem mého těla zajížděla do zdi, rostlina mne pomalu přesunula na postel. Ještě, než mě úplně uvolnila, usnula jsem vyčerpáním a také asi nějakou drogou, kterou do mě dostali.

Kapitola 2

Nová rostlina, které jsem dala jméno Robert, do mne lehce pronikla a mnoha malými šlahounky dráždila můj klitoris a pysky, zatímco ten velký tlustý konec mne přiváděl k divokému orgasmu zevnitř. Bylo to nepochopitelné, ale podle všeho byla tato rostlina určena k tomu, aby mi dělala jeden orgasmus za druhým. Takto to pokračovalo až do večera, jen s krátkými vyrušeními jinou rostlinou, která mi průběžně dávala najíst a napít. Večer mne pak odvezli zpět do mé cely a než jsem pod vlivem drogy usnula, stihla jsem si všimnout, že na zdi je tabulka kde mimo jiných čísel byl i počet orgasmů, které jsem dnes měla a na kalendáři výrazně zatržen den mé ovulace, který má být za 6 dní.

Následujících pět dní probíhalo stejným způsobem, pouze jsem na sobě pozorovala zvláštní rezignaci a do jisté míry i spokojenost. Zvláště ráno jsem se až styděla, když jsem se přistihla, jak se nemohu dočkat, až mě dovezou k Robertovi. Pátý den večer jsem se zahleděla na tabulku a říkala si, co mne asi zítra čeká, proč je ten den tak zvýrazněný. Ráno po snídani mne tedy čekalo překvapení. Když už jsem nedočkavě očekávala, až se odsune známá stěna a odjedu do haly k Robertovi, odsunula se najednou protější stěna a já nevěřícně zírala do druhé, podstatně menší haly, kde už se řadily mé kolegyně ve skleněných rakvích k jakýmsi dřevěným boxům, ale co víc, místy se již boxy otevíraly a vylézali z nich různá zvířata a dokonce jakýsi tvorové – napůl zvíře, napůl člověk.

Když jsem zastavila u svého boxu, byl z něj vypuštěn nadržený samec levharta, který, zřejmě již znalý situace, hned strčil svůj penis do mé nadržené vlhké kundičky (i když nyní poněkud sevřené úzkostí z toho co se dělo kolem). Snad pod vlivem drog, snad tím, jak ve mne vypěstovali závislost na sexu jsem s údivem zjistila, že se mi to milování s divokou šelmou v bezpečí mé skleněné rakve vlastně líbí. Po době, která mi po zkušenostech předchozích dní přišla krátká se do mne levhart prudce vystříkal a pomalu odešel zpět do boxu. Box se zavřel, ale k mému údivu se dal do pohybu a místo něj přijížděl jiný. Mezitím jsem pozorovala okolí. Bylo tu zastoupeno několik zvířecích ras, převážně šelmy, ale také ponící a v rohu haly jsem zahlédla akvárium s delfínem. Musím přiznat, že při tom pohledu mne napadlo, že bych to s ním také chtěla zkusit.

Dorazil můj druhý box a vrhl se na mne další levhart. Budu tedy asi mít dnes den levhartů. Asi po pátém „milování“ jsem se konečně alespoň trochu uspokojila a začala přemýšlet o tom, co vidím a o smyslu celého tohoto komplexu. Pořád mi přicházelo na mysl vysvětlení, sice logické ale ze žánru sci-fi, že tu někdo kříží různá zvířata s člověkem a dle kreatur, které jsem tu a tam zahlédla, úspěšně. Ale nakonec proč ne, ony rostliny, které o mne zde pečují nejsou o nic méně podivné. Další den započal stejně, ale dnes byl na řadě obyčejný pes domácí. Ten se choval mnohem něžněji, než Levhart předešlého dne. Nejdříve mi zabořil svůj studený vlhký čumák do klína a pak začal dlouhým hrubým jazykem pomalu vylizovat mou mušličku. Postupně zrychloval, jak ze mne vytékalo stále více šťávy, až jsem dosáhla nádherného orgasmu. On však nepřestával. Se stále větší náruživostí lízal a lízal, až se konečně rozhodl na mne skočit. Musím říci, že ten pes to se svým nářadíčkem uměl nádherně.

Tak jako předchozího dne, hned jak první pes skončil, přišel na řadu jiný. Byl to nádherný den, na konci kterého jsem důvěrně znala mnoho různých ras psů a hlavně jsem měla nádherně vylízanou buchtičku. Třetí den jsem však dojela do kouta haly, kam jsem zatím neviděla a zjistila, že je tu něco jiného. Genetické možnosti toho experimentátora snad neznají hranic. Zde na mne totiž čekala zase rostlina, ne nepodobná Robertovy, ale vždy přesně v okamžiku mého orgasmu jsem cítila, jak do mne něco stříká. Co mne však tak udivilo, bylo, že okolo nebyli jen tito Roberti, ale lidské postavy mužského pohlaví, se zelenou pokožkou a místo chlupů porostlí něčím jako trávou. Že by to byli kříženci člověka s rostlinami? To by bylo fantastické, ale je to přeci nemožné !?! Další den jsem ke svému úžasu zůstala ve svém pokoji a Adéla se o mne pečlivě starala a pořád mi nechávala jeden šlahoun v mé kundičce. Jenže mne s ním nedráždila, jen tam tak byl a to mne hrozně rozčilovalo, protože jsem se potřebovala alespoň párkrát udělat. Naštěstí mne brzy uspali.

Ráno mne pak čekalo další překvapení. Otevřeli se totiž dveře, kterými mne sem první den přivlekli, otevřela se i skleněná rakev a já mohla jít ven. Jak se ukázalo, pustili mne sice ven na ostrov, ale do oblasti, která byla ohrazena snad deset metrů vysokou zdí, která byla v moři nahrazena hustou kovovou mříží. Ale díky alespoň za to. Natáhla jsem se na sluníčku, chvíli se vyhřívala, ale má kundička brzy začala žádat své, jak byla zvyklá a přinutila mne hledat něco na uspokojení. Prví co jsem zahlédla byly různé oblázky na břehu a hned jsem je začala do sebe strkat jak nějaká úchylačka. Už už jsem měla orgasmus, když z chodby za mnou vyšla nějaká dívka. V první chvíli jsem se trochu lekla a styděla, zvláště, když ze mne jak jsem tam tak stála začaly vypadávat kameny. Ale pak jsem pochopila, že ta dívka je na tom stejně jako já, protože mě poprosila, jestli mi může pomoci ty oblázky nastrkat zpátky, a jestli já udělám jí to samé. Po chvíli jsme obě dosáhly orgasmu a nechaly kameny vyklouznout ven. Ona pak chytila mé chodidlo, pohladila je, smyslně olízla nárt a začala jej strkat do své kundičky. No to jsem ještě neviděla, ale jak jsem byla zdrogovaná a nadržená, hned jsem to po ní zopakovala.

Tak jsme se tam jemně dráždily a laskali a mezi orgasmy jsme se seznámily. Jmenuje se Annie, pochází z USA a je zde už několik měsíců. Co je však důležité, podařilo se jí seznámit s jedním z dozorců a ten jí vysvětlil, o co tady jde. Když jsme tedy byly obě uspokojené (alespoň na nějakou chvíli), sedly jsme si na břeh, pozorovaly příboj a Annie začala vyprávět.

Kapitola 3

Annie se na ostrov dostala velmi podobným způsobem, jako já. Také naletěla na sladké řečičky krásného chlapa. Strávila už na ostrově mnoho měsíců a snad si ani nepamatuje, že by kdy byla jinde. Nejdříve také nemyslela na nic jiného, než na útěk, pak se ale se svým osudem smířila a teď je zde docela šťastná, má dost jídla, žádné starosti a od rána do večera holduje sexu.

Také jsem se dozvěděla, že mne pustili ven ne za vzorné chování, ale proto, že to mám dostat, takže mám několik dní volno.

Jak jsme tam tak seděly, pozorovaly příboj a v hlavě se nám vybavovaly zážitky uplynulých dní, dostaly jsme zase na to chuť. Annie mi prý hned musela ukázat něco naprosto super a odběhla do nedalekého houští. To co přinesla vypadalo tak trochu jako hrablo na sníh s polystyrénu a s dřevěnou násadou. Nejdříve mi nebylo jasné co s tím, ale pak si Annie lehla k moři, až na hranici příboje, zasunula do své vlhké buchtičky násadu a konec s polystyrénem položila jako plovák na vodu. Byl to fascinující pohled pozorovat, jak jí každá vlna zaráží násadu hloub a hloub a zároveň se jemně naklání nahoru a dolů. Jen ten pohled mne nesmírně vzrušil a moc jsem chtěla, aby mi Annie svůj vynález zapůjčila. Ta však byla neoblomná a jediné, v čem mi vyhověla bylo, že mě nechala kleknout si jí nad hlavu a nechat její hbitý jazyk kmitat v mé buchtičce. Byla to nádhera, jak jsem hleděla na příboj na širém moři, pozorovala plovák, který ráznými pohyby uspokojoval Annie a cítila v sobě Anniin jazyk. Po chvíly Annie dosáhla již několikátého orgasmu a pomalu jí to takhle přestalo bavit a tak konečně nastal okamžik, na který jsem čekala. Rychle jsem si lehla na záda a rázným pohybem vsunula násadu do své již úplně mokré a doširoka otevřené kundičky. Pak jsem plovák pomalu spustila do vody a nechala se unést nádherně vzrušujícím příbojem. Přestala jsem vnímat okolí. Když ve mě po poměrně krátké době doslova explodoval první orgasmus, na chvíli jsem se vzdáleně vrátila do reality a se zájmem zpozorovala, že můj jazyk se už činí v Anniine kundičce. Její šťáva mi stékala po tvářích a to mne vrátilo opět do světa, kde neexistuje nic, než absolutní sexuální vzrušení.

Nevím, jak dlouho to mohlo trvat, ani kolik jsem měla orgasmů. Vím jen, že jsme se s Annie takto několikrát vystřídaly, když jsem si všimla, že slunce již zapadá za obzor.

Rozhodly jsme se tedy rozdělat oheň. Musím říci, že v tomto ohledu o nás bylo dobře postaráno a kromě připraveného dřeva a zápalek tu byl i dostatek jídla. K večeři jsme si vybraly rybu opékanou nad ohněm. Já už jsem se chystala svou rybu napíchnout na klacek a začít, když mě Annie zarazila otázkou, jak vím, že tato ryba je ta, co mi bude nejlépe chutnat. Zdálo se mi, že jsou všechny ryby stejné, a to jsem jí také řekla. Ona však nedala jinak, než že musíme všechny ryby, které tam byly připraveny vyzkoušet, abysme vybraly pro sebe to nejlepší. O čem je řeč jsem pochopila až v okamžiku, kdy mi jemně roztáhla nohy a mou rybu do mne začala jemně zasouvat. Přitom se mě ptala „Nevím, jak ty, ale já načínám ryby nejradši od hlavy. Jen když jsou živé, mám je radši od ocasu. Jestli teda máš radši ocas, stačí říct“. To už ale ve mě byl i skoro celý ocas a z né zrovna malé ryby čouhal už jen koneček ocasních ploutví. Annie se mne teda zeptala, jestli mi tahle ryba vyhovuje, nebo jestli má zkusit jinou. No, byla jsem nepřetržitě nadržená a už zase dost vzrušená, takže jsem jí samozřejmě řekla, ať zkusí další, že si to rozmyslím. Pak jsem ale dodala, „nebo počkej, abych to mohla pořádně posoudit, musím jí vyzkoušet ještě od ocasu“. Tak jsem postupně vyzkoušela z obou stran všech asi dvacet ryb. Už už jsem si chtěla jednu vzít a začít opékat, přecejen jsem měla hlad, když mě Annie zarazila. „Jsi si jistá, že nechceš k večeři čerstvou rybu ?“ Poodešla kousek dál ke kádi, a když káď otevřela, viděla jsem, že v ní plave několik ryb. Tomu jsem nemohla odolat. Annie tedy jednu rybu vytáhla a pomalu, ocasem napřed jí do mně strčila. Byl to zvláštní, velmi příjemný pocit jak se o vnitřek mé pochvy otíraly ploutve, ale něco naprosto neuvěřitelného nastalo, když Annie nabrala do hrnku vodu a rybě polila hlavu. Jak se ryba začala uvnitř třepat, zažila jsem tak prudký a náhlý orgasmus, jak snad ještě nikdy. Bylo to prostě jak blesk z čistého nebe.

Po několika dalších rybách a několika dalších orgasmech jsem se rozhodla nechat si tu nejlepší živou rybu v kádi na zítřek a druhou nejlepší upéct. Jak jsem opékala, musela jsem ještě náležitě pomáhat Annie s jejím výběrem. Bylo zajímavé jí pozorovat, jak velmi zkušeně hodnotí kvalitu ryb a sama se mi přiznala, že jich určitě takto ozkoušela již tisíce.

Byla jsem již ospalá, ale také pozorováním a asistováním Annie velmi vzrušená. Rozhodla jsem se tedy vrátit k jemnému a příjemně uspávajícímu způsobu uspokojení, který jsem objevila dnes ráno. Nasbírala jsem tedy v okolí příhodné oblázky a hezky je do sebe nastrkala. Annie přitom dojedla a začala vyprávět.

Tak jsem se dozvěděla, že můj krásný biolog Enrico je opravdu biolog, ale hlavně, že jeho otec je slavný biolog, který dělal před lety na vládním projektu americké armády na bioroboty. Cílem bylo prý vyvinout dokonalé vojáky – roboty křížením různých živočišných a rostlinných druhů. Již před několika lety byl projekt zastaven, ale profesor se rozhodl dokončit své dílo. Po tom, co začal bádat na vlastní pěst šel vývoj rychle dopředu, protože konečně mohl používat čistý lidský genetický materiál a zejména realizovat početí nových mutantů přímo v nenahraditelném ženském lůně. Tak vznikly v první fázi ony přítulné rostliny – Roberti a posléze i lidem podobná zelená monstra. Ta prý již disponovala ohromnou silou, výdrží i inteligencí. Jak jsem tak poslouchala tuhle zvláštní sci-fi pohádku, usnula jsem a vlastně už přesně nevím, co jsem opravdu slyšela a co byl sen.

V noci jsem se probudila, abych se šla vyčurat a přitom se ze mne vysypalo několik oblázků. Bylo již k ránu a mne se už nechtělo tolik spát, takže jsem se rozhodla si zase udělat trochu blaho. Můj pohled padl na lopatku, která byla u ohniště na zasypávání oharků. Měla rukojeť tak akorát padnoucí do mé buchtičky, takže jsem neváhala, strčila jí tam a šla si stavět k hranici příboje hrad z písku. Rychle, jsem bez pomoci rukou vykopala poměrně hlubokou jámu a kolem ní vysoké hradby. Bohužel jsem v zápětí podlehla silnému orgasmu a několik pudových škubnutí mého těla stavbu úplně zbořilo. Voda stříkající z raního příboje na mou buchtičku, a lopatku stále v ní zasunutou, mne však brzy probudila k dalšímu úsilí. V jedné světlejší chvilce těsně po orgasmu, mne napadlo, že by vlastně bylo velmi příjemné takto utéct. Tak jsem tedy i s lopatkou odešla ke zdi, která nás tady věznila, vybrala si vhodné skryté místo a pustila se do kopání, opět bez rukou (nejen abych si nezlámala nehty).

Asi po hodině jsem se vrátila k Annie a lopatku vrátila přesně tam, kdy byla předtím. Přitom jsem si všimla, že Annie má ve své kundičce kus do hladka vyleštěného klacku. Neodolola jsem a nasunula se na vyčuhující konec. Takto k sobě něžně přitulené jsme spaly až skoro do poledne, kdy jsme se probudily a hned obě začaly pořádně přirážet, až jsme se nádheně udělaly.

Něco jsme pojedly a zase se věnovaly kupodivu nejen sexuálnímu dovádění. Odpoledne pak pro Annie přišel dozorce a ona se musela vrátit. Mne pak začaly mé dny, takže jsem musela přerušit kopání tunelu (o co to měl hrabě Monte Cristo jednodušší, když mohl kopat každý den). Po skončení jsem si ještě celý den užila všech atrakcí, které jsem objevila, vykopala další kus tunelu a ráno pro mě přišel dozorce. Trochu jsem se bránila, když mě zavírali do skleněné rakve, ale neměla jsem šanci a tak jsem se během pár minut octla na běžícím páse, který se se mnou rozjel do dalšího „pracovního“ měsíce na ostrově.

Kapitola 4

Dopravní pás se mnou však nezamířil do žádné ze dvou hal, ve kterých jsem „pracovala“ minulý měsíc. Komplex byl zřejmě velmi rozsáhlý a já jsem teď cestovala nějakou dlouhou tmavou, vlhkou, ale teplou chodbou dolů do podzemí, někam přibližně pod tu menší z obou hal. V malé kulaté místnosti, kde se se mnou má rakev zastavila, mne hned zaujaly masivní kruhové dveře ze železa. Když se pak podobné dveře za mnou zavřely, připadala jsem si tak trochu jako v ponorce kapitána Nema. Ještě více mne udivilo, když se náhle má rakev otevřela a nechala mne vylézt. Nestačila jsem se ale ani svobodně nadýchnout a už se kolem mne začala ovíjet rostlina velmi podobná Adéle, ale tmavší, fialové barvy. Věděla jsem, že nemá smysl se bránit a také jsem se vlastně tak trochu těšila a tak trochu dost vzrušila. Přesněji řečeno stála jsem tam bez hnutí, pozorovala liány, jak se ovíjejí kolem mého pasu, kolem prsou, zápěstí, kotníků a od kotníků směřují výš a výš … a byla jsem v rozkroku úplně mokrá. Když mě Adéla konečně pevně ovinula a hlavní šlahoun si začal jemně prorážet cestu do mé jeskyňky, slastí jsem až vykřikla.

Následovalo opět dlouhé velmi pečlivé čištění mého pohlavíčka zevnitř i zvenku, velmi podobné tomu, které proběhlo můj první den na Ostrově. Nyní, když jsem již věděla co mě čeká nebyl ten krásný zážitek ničím rušen a v klidu jsem si vychutnávala tisíce kartáčků a chapadýlek, která se věnovala bez ustání mému lůnu, poštěváčku, bradávkám i celému zbytku mého roztouženého těla.

Tentokrát však očista netrvala tak dlouho, protože když byla Adéla hotová, nebyl ještě konec „směny“. Naopak, vše mělo teprve začít. Tato Adéla byla vybavena ještě jedním velkým, tlustým chapadlem zakončeným širokým trychtýřem. Toto chapadlo se mi najednou přisálo na obličej a v zápětí pohltilo celou hlavu. Přestože jsem již věděla, že mi tady svým způsobem nechtějí ublížit, v první chvíli mě zachvátila panika. Pak jsem se ale zkusila nadechnout a ono to šlo. Chapadlem ke mě proudil čerstvý, mírně nasládlý vzduch. Bylo jen trochu nepříjemné, že jsem vůbec nic neviděla.

Po chvíli mne ale čekal další šok, když jsem zaslechla přitékat mohutným proudem vodu a vzápětí se voda také dotkla mých kotníků a pomalu stoupala výš a výš. Začala jsem sebou škubat, ale s Adélou jsem ani nehla, takže jsem během ani ne minuty byla celá pod vodou. V tom se přítok vody zastavil a já jsem zaslechla, jak se masivní dveře pomalu s vrzáním otevírají a ucítila jsem závan chladnější vody. Adéla se se mnou dala do pohybu. Sice jsem nic neviděla, ale měla jsem pocit, že se mnou proplula druhými vraty, než jsem sem přijela, a pak ještě chvíli plula dál. Když jsem se zastavila, cítila jsem kolem sebe víření vody a vycítila jsem těsnou blízkost velké ryby, která mě obeplouvala dokola ve stále menších kruzích. Měla jsem docela nahnáno, hluboko pod vodou, nic nevidím, jen cítím jak se ke mě přibližuje velká ryba s neznámými úmysly. Naštěstí jsem na rozuzlení nemusela čekat dlouho, ryba mi dala své úmysly brzy znát. Jak kolem mě plavala stále blíž a blíž, začala se o mě při každé otočce otírat. Když se o mě při jedné otočce otřelo něco, co můj ženský instinkt i poslepu jasně rozpoznal jako ztopořený penis, věděla jsem na čem jsem. Několik minut pak neznámý samec pokračoval v tomto rituálu, avšak už se pokaždé neomylně otřel svým, stále větším a tvrdším penisem. Tato milostné předehra už mě natolik rozvášnila, že jsem začala spolupracovat a kupodivu mě Adéla pustila všemi chapadly, s vyjímkou toho, kterým jsem dýchala a jednoho, které mě pevně drželo v pase. Nově nabytou volnost jsem ihned využila k tomu, že jsem se začala nastavovat tak, aby se mi ryba třela nejen o ruce, nohy, boky nebo prsa. Bylo to po slepu složité, ale nakonec jsem s velkým úsilím dosáhla kýženého cíle. Velký tvrdý penis mi konečně přejel mezi stehny a nádherně zavadil o mou nenasytnou a nesmírně vzrušenou buchtičku, než zase zmizel ve tmě. Samou slastí jsem snad na chvíli ztratila vědomí, ale brzy následovalo další tření penisu o stehna a náraz na kundičku. Nyní už ten samec rozpoznal sám, kam má mířit a bez mé pomoci se vždy neomylně trefil. Trochu s obavou, co se pak stane, jsem se nakonec nechala ovládnou vzrušením, nastavila se správným směrem, doširoka roztáhla nohy a s pomocí rukou se mi už na druhý pokus podařilo se na ten mohutný penis napíchnout. Objala jsem pak rybu a ta se mnou divoce začala křižovat, otáčet se, naklánět a jinak dovádět, až jsem chvílemi křičela rozkoší. Dodnes nechápu, jak za námi Adéla stíhala pořád plout. Po úžasně dlouhé době plné fantastických zážitků a nádherných orgasmů najednou zalilo mé nitro žhavé semeno a vzápětí se ryba oddělila a ztratila o mne zájem. Adéla mě ihned zase ovinula a zamířila zpět. Pak už jsem jen slyšela, jak se za mnou opět uzavřel průchod a začala se vypouštět voda. Když mi Adéla pustila hlavu, byla jsem opět v té malé kulaté místnosti. Co mě však hořce překvapilo bylo to, že onen trychtýř, který byl celou dobu na mé hlavě, je kousek dál průhledný, a že by bývalo stačilo ho jen trochu popotáhnout, abych si ušetřila trochu strachu a abych poznala, kdo mi tento den poskytnul tolik nádherného sexu. Byl to ten Delfín, kterého jsem před několika týdny pozorovala v akváriu ? Nebo to byla nějaká záhadná mořská ryba, či ještě záhadnější monstrum stvořené v těchto laboratořích ?

Za nedlouho se otevřely třetí, menší dveře a za nimy byla menší útulná místnost s postelí a prostřeným stolem. Poprvé na Ostrově se tedy najím u stolu a přespím v posteli. Druhý den jsem opět s Adélou zamířila pod vodu. Tentokrát jsem si již „helmu“ nasadila dobře, takže jsem dobře viděla kde jsem. Opravdu jsem byla pod akváriem v malé hale, ale podvodní prostor byl mnohem rozsáhlejší a podle všeho vedl až do moře. K mému velkému zklamání se však o mě jen otřelo několik malých ryb, ale na mého samce jsme čekaly marně. Po nějaké době jsem se tedy vrátila do své místnůstky a po zbytek dne jsem měla volno. Bylo velmi zajímavé, jak moji věznitelé přesně věděli, co potřebuji a v pokojíčku mi nechali několik robertků, abych se mohla uspokojit. Nakonec jsem ale stejně nevydržela a znásilnila Adélu. Ta se nejdříve zmateně odtahovala, ale nakonec buďto pochopila, nebo to vzdala a nechala si několik chapadel najednou strčit do mé štěrbinky. Tak jsem si užila krásný volný den.

Třetího dne ráno mě vzbudil budík, něco, co jsem na Ostrově ještě nepoznala. V zápětí mě Adéla pevně ovinula a přišli dva muži s přístroji. Po krátkém gynekologickém vyšetření (s údivem jsem poznala, že už mě dotek mužské ruky na mé kundičce ani moc nevzrušuje, už znám příjemnější věci) muži zase odešli. V zápětí dorazila má skleněná rakev a než bych si nechala Adélou zlámat ruce, radší jsem tam vlezla sama. Rakev se mnou odjela do rozsáhlejší podzemní místnosti, která se naprosto lišila od všeho, co jsem tady dosud viděla. Tato místnost totiž byla napěchována různými přístroji a já jsem zde byla jediná živá bytost. Zastavila jsem se pod přístrojem, který velmi připomínal stojanovou vrtačku a něco, jako vrták o průměru pět centimetrů se mi hned pomalým krouživým pohybem zavrtalo mezi nohy.

Bylo to něco úplně jiného, než na co jsem tu byla doposud zvyklá. Chladný lesklý kov s hlubokými šroubovitými zářezy mě doháněl k šílenství svým krouživým pohybem, který mi dělal jeden orgasmus za druhým, jeden prudší, než druhý. Při tom jsem ještě s povděkem pozorovala, že „vrták“ je dutý a že mě saje jako vysavač. To zjištění mně ještě více vzrušilo, až má mysl opět odletěla do říše sexuální posedlosti a bezvědomí. Až teprve když „vrták“ opustil mou pochvu a já se vydala zpět do svého pokojíčku mi došlo, že jsem právě prodělala nádherně bezbolestnou interupci, která mou malou rybičku přenesla z mého lůna do pro ni snad bezpečnějšího inkubátoru. Svůj úkol pro tento měsíc jsem splnila a tak jsem další den byla propuštěna ven na pláž.

Tam jsem se nyní setkala hned se čtyřmi dívkami, se kterými jsem se oddávala bezuzdným sexuálním orgiím, povídaly jsme si o své minulosti i zdejších zážitcích a dávaly si vzájemně něhu a lásku. Přesto jsem nezapomínala na svůj úkol vykopat tunel pod zdí. Každou noc jsem pilně kopala, až mě z toho kundička bolela. Tentokrát to bylo náročnější, protože často měla zrovna lopatku v práci některá z mých přítelkyň, kterým se nápad s kopáním velmi zalíbil. Samozřejmě jsem jim neřekla o svém tunelu, natolik jsem jim nedůvěřovala, ale líbilo se mi je pozorovat, jak drží v kundičce lopatku a kopou hradní příkop, zatímco já jsem si užívala s plovákem zmítaným příbojem.

Když tedy na mne nevyšla večer lopatka, nezbylo, než si vypomoct tím, co bylo. Tak jsem postupně vyzkoušela kopat příborem, vařečkou, rybou a spoustou dalších zajímavých nástrojů padnoucích do mé rozdychtěné kundičky. Nakonec se však ukázala nejlepší vydlička, kterou jsem písek nakopala a větev s jehličím, kterou jsem pak písek vymetla ven na hromádku. Vše samozřejmě bez doteku rukou, jen mou stále vlhkou kundičkou.

Musela jsem pospíchat, abych stihla vykopat tunel ještě tento měsíc a ještě mi zbylo alespoň několik dní na útěk z ostrova v době, kdy mě ještě nebude nikdo postrádat.Nakonec se mi podařilo tunel dokončit asi pět dní před tím, než jsem se měla vrátit do „práce“, v době, kdy už ostatní dívky odešly a přišla Annie, se kterou jsem zde zůstala sama. Chtěla jsem, aby Annie utekla se mnou, ale ta nechtěla. Byla na Ostrově docela spokojená a říkala, že stejně to, že se dostanem za zeď nic nevyřeší. Tak jsem se v noci protáhla na druhou stranu a utábořila se tam ve skrytu houští. Ráno, sotva jsem si začala stavět loď, vynořil se najednou zpoza křoví voják v maskáčích, namířil na mě zbraň a vedl mě pryč. Mé dobrodružství na tomto ostrově zřejmě ještě nemělo skončit.

Kapitola 5

Když jsme prošli palmovým hájem na holou pláň, voják znatelně znejistěl, začal se nervózně rozhlížet a přidal do kroku. Po chvíli jsem zahlédla několik domků na břehu moře. Voják za mnou mi přikázal lehnout si na zem a chvíli jsme se plazili, když v tom jsme zaslechli nějaké hlasy. Voják mi řekl, že jestli se nechci vrátit zpátky, tak mám mlčet a nehýbat se. Ani jsem si vlastně neuvědomila, jak tak ležím na břiše v písku, že jsem nahá, mám mírně roztažené nohy a jen kousek za mnou leží muž. On si to však brzy uvědomil, roztáhl mi nohy víc a pohladil mě po mé buchtičce. Chvíli mě tak hladil, když vtom jsem nadskočila, když jsem ucítila, jak se mé kundičky dotkl studený kov. Muž mě však přidržel a pomalu do mne vsunul hlaveň svého samopalu, po chvíli už jsem byla tak vlhká a otevřená, že jsem pro hlaveň byla příliš volná a tak voják samopal otočil a strčil do mě pažbou napřed. Při tom všem mi nedovolil se ani hnout a musela jsem být úplně zticha. Po chvíli jsem cítila, že už i on začíná být velmi vzrušený, už už jsem čekala, že zas po dlouhé době v sobě ucítím mužský penis, když v tom mi přikázal vstát a běželi jsme k jednomu z domků.

V domě mě zavedl do sklepa, tam mě přivázal k vodovodní trubce. Pak na chvíli odešel a když se vrátil, nesl mi květinu v květináči. Nechal mě lehce přivonět a než zas odešel, postavil květinu na zem mezi mé nohy. Brzy jsem však měla zjistit, že to není taková obyčejná kytka, jakou dávají muži ženám. Byla to rostlina, která vznikla na tomto ostrově a podle toho se i chovala. Po chvíli nečinosti se totiž její nádherný květ rozvinul a pomalu, ale neomylně mířil k mému poštěváčku. Byla jsem tak zaskočená, že jsem se ani nepohnula a květ se mezitím přisál na můj poštěváček, tak pevně, že bych se nemohla odtrhnout ani kdybych měla volné ruce. Tak jsem tam stála připoutaná k trubce a rostlina sála a sála … až jsem se z toho udělala. Na to květina zareagovala tím, že druhý květ s jakýmsi jazýčkem začal pomalu vylizovat mou buchtičku, až mě dosucha olízala. Mezitím ale ten první květ sál a sál, takže jsem se za chvíli zase udělala, druhý květ mě zase vylízal do sucha a tak pořád dokola. Nebýt toho, že jsem celou dobu stála a pouta se mi zařezávala do zápěstí, byl by to docela příjemně strávený den. Takhle jsem byla ráda, když se můj přítel (?) konečně vrátil a odvázal mě. Svalila jsem se na zem, zatímco si on prudce stáhl kalhoty a vrhl se na mě. Neměla jsem ani dost sil se bránit, ani spolupracovat, jen jsem tak ležela na břiše, nohy skrčené pod sebou a nechala se šukat. Když jsem po několika minutách ucítila ve svém nitru jeho žhavé sperma, dosáhla jsem orgasmu.
Konečně se mi onen voják představil. Jeho jméno je Rodrigez a slíbil mi, že mě propašuje z ostrova až pojede na dovolenou. To má být za tři dny. Do té doby mu ale musím být ve všem po vůli, jinak mě vrátí zpět, kde mě bude čekat nejen další otročina, ale také krutý trest za můj útěk. Pak mě chtěl znovu připoutat, ale já jsem ho uprosila, aby to nedělal. Rozhodl se, že zkusí jeden ze starších vynálezů ostrovního inženýrství, který má snadno, bezbolestně a spolehlivě zamezit ženám v útěku. Trochu mě zamrazilo, když říkal, že vynález je použitelný jen pro ženy, ale nechala jsem se uklidnit jeho slovy o naprosté bezbolestnosti.

Rodrigez tedy přinesl víc jak metr dlouhou a pět centimetrů tlustou tyč, na jednom konci zaoblenou, na druhém konci opatřenou závitem. Pak odkryl krytku na podlaze a k mému údivu tam byl otvor se závitem na onu tyč. Rodrigez pak tyč do otvoru zašrouboval tak, že trčela kolmo vzhůru. Postavil mě k ní a chvíly ještě šrouboval, aby byl konec tyče o poznání níž než můj rozkrok. Pak mi řekl, ať se na tu tyč navlíknu. Když jsem tak udělala, začal tyč opět vyšroubovávat nahoru. Když už bylo asi pětadvacet centimetrů tyče ve mně, zarazila jsem Rodrigueze, že už to dál nejde. Zajistil tedy tyč pojistným šroubem, abych ji nemohla povolit a odešel. Nejprve jsem si myslela, že to mi přeci nemůže zabránit utéct a už jsem se viděla, jak prchám otevřeným oknem a mizím v lese. Ale ouha. Vynález fungoval dobře, ať jsem se snažila sebevíc a natahovala se na špičky, nemohla jsem se zvednout natolik, abych mohla z tyče slézt. Každý můj pokus skončil vždy po několika minutách stejně – prudkým a vysilujícím orgasmem. Jednou jsem navíc už nevydržela sílící tlak v močovém měchýři a vzápětí po orgasmu se ještě mohutným proudem vyčůrala.

Celou tu dobu ale nezahálel ani Rodriguez. Když se začalo stmívat, bylo okno pevně zabedněné a rovněž dveře byly zpevněné a opatřené zámkem. Když mě Rodrigéz pustil z „vězeňské tyče“, dal mi najíst. Po jídle se mi chtělo znovu čůrat a tak jsem poprosila Rodrigeze, aby mě nechal. Ten ihned souhlasil že je bezvadný nápad jít se vyvenčit. Mě však trochu zarazily ohníčky v jeho očích a ani výraz „vyvenčit“ se mi moc nezdál (i když to mohlo být způsobeno mou nedokonalou znalostí španělštiny). Že mé obavy nebyly plané se ukázalo vzápětí, když přinesl obojek a vodítko. S chabou výmluvou, že je třeba, aby si všichni mysleli, že jde ven se psem, mě pak přinutil jít ven po čtyřech a na vodítku. Když jsme přešli pláň a došli k prvnímu stromu, řekl mi, ať se vyčůrám, ale že musím jako pejsek, hezky si opřít nohu o strom a strom pomočit. Nemohla jsem, než mu vyhovět a on nadšeně tleská, říká, jaký jsem hodný pejsek a poplácává mě po boku. Pak se ale zamyslí a povídá „ale ty jsi mi nějaký divný pejsek, že nevrtíš ocáskem, když tě páníček hladí. Jo tak ty nemáš čím, chudáčku. Tak co s tím uděláme ?“ Na to ulomil borovou větev a vsunul mi jí mezi nohy, do mé jeskyňky a začal mě znova poplácávat a hladit a mě nezbylo, než vrtět svým novým „ocasem“. Po chvíli ho to přestalo bavit, ale co hůř, dostal nápad aportovat. Tak mi házel klacek, já jsem musela běhat po čtyřech, nosit mu ho a když jsem mu klacek vracela radostně vrtět větví, kterou jsem držela ve své jeskyňce. Teď mi to zní děsivě, ale tenkrát mě to hrozně vzrušilo, ale on mi nedopřál, abych se udělala. Když už viděl, že brzy dosáhnu orgasmu, sebral mi „ocas“ a pomalu jsme se vraceli přes les domů.

Mezitím mi vyprávěl že už tu dělá hlídače několik let a ve svém domku má sbírku vynálezů, které se zde dřív používali, nebo zkoušely. Když jsme se vrátili domů, poslal mě do sprchy, ale celou dobu, kdy jsem se sprchovala a mazlila se s nádherně teplou vodou mě pozoroval. Když jsem byla hotová, řekl mi, že se mu nelíbí, jak jsem chlupatá, vzal si holící strojek a mou buchtičku dohola oholil. Jak mě holil, mé chloupky padaly do odpadu sprchy, až se odpad ucpal. Po dokončení sestřihu mi tedy Rodriguez přikázal odpad vyčistit. Když jsem ale chtěla začít rukama vybírat své chlupy z odtoku, zarazil mne a dal mi zvon na čištění odpadů. Přikázal mi však, že nesmím použít ruce. Samozřejmě jsem hned pochopila o co mu jde a docela jsem to i chtěla, protože od aportování jsem se pořád ještě neudělala. Tak jsem tedy postavila zvon na odtok, nasedla si na něj a prudkými pohyby během chvilky udělala sebe i vyčistila odpad. Pak mě ještě po práci důkladně umyl, což znamenalo, že celou sprchu s naplno puštěnou vodou strčil až po násadu do mé štěrbinky a krouživým pohybem mě vypláchnul až k dalšímu orgasmu. Na závěr mě ještě před spaním řádně pomiloval a s pocitem jeho semene ve svém lůně jsem konečně po vyčerpávajícím dni usnula.

Druhý den měl Rodrigez odpolední službu, takže jsme si pospali a když jsme vstali, požádal mě o oběd. Měla jsem mu udělat lečo, ale přitom, jak byl Rodrigez nadržený (a konec konců i já), vaření trvalo trochu déle, protože jsem každou papriku, každé rajče, každé vajíčko, prostě vše, co jen trochu šlo, včetně příborů a nádobí, musela nejdříve důkladně seznámit se svou jeskyňkou, než jsem to mohla použít. Po obědě mě Rodrigez odvedl do svého muzea a řekl mi, že mě nechá odpoledne strávit s jeho nejoblíbenějším vynálezem ze sbírky. Byl to složitý přístroj ještě z doby, než byly vyvinuty pohyblivé rostliny a měl za úkol udržovat ženy dlouhodobě velmi vzrušené a pravidelně je dohánět k orgasmu, jak mi Rodriguez řekl. Klekla jsem si tedy na měkou podložku, položila dlaně na zem a nechala si připravenými řemeny připoutat ruce i kolena. Pak se z přístroje pode mnou vysunuly dvě velké přísavky, které se mi přisály na prsa a začaly za ně střídavě jemně tahat. Zároveň jsem cítila, že uvnitř přísavek je jemný kartáček, který se nepravidelně otáčí a dráždí mi bradavky. Čas od času pak kartáčky vystřídalo něco, co mi bradavky nádherně žužlalo (po vypnutí přístroje jsem si všimla, že to byly dva malé gumové válečky asi půl centimetru od sebe, které se střídave otáčely tak, že mi bradavku vtahovaly mezi sebe a opět vystrkovaly ven). Chvíli mi přístroj tak dráždil prsa, až jsem z toho byla celá vlhká a potřebovala nutně něco do sebe strčit a už jsem se začínala bát, že je to spíš mučící nástroj, který mě bude jen dráždit, ale mezi nohy mi nic nestrčí. Pak mi ještě blesklo hlavou, že se přístroj mohl porouchat, když v tom jsem za sebou zaslechla, jak se něco vysunulo z přístroje a jak se roztáčí nějaký motor. Znažila jsem se ohlédnout, ale než jsem se podívala, něco měkkého mě jemně plesklo ze spoda přes mou, nyní dohola vyholenou, kundičku. Pak ta věc pokračovala dál a při tom mi něco jako dlouhý penis přejížděl po kundičce dozadu.

Když už to vypadalo, že ten gumový penis odjede někam nahoru, náhle se zastavil a začal se pohybovat zpět. Byl však právě v přesně té správné polouze, že akorát krásně, hladce a hluboko zajel do hlubin mé jeskyňky, až jsem slastí vykřikla. Když už byl nejhloub, jak to jen šlo, opět se prudce zastavil a změnil směr, až opustil mou buchtičku úplně. Sotva jsem ho však přestala cítit, ani jsem se nestačila leknout, že už zase zmizel, další jeho „bratříček“ narazil zespodu na mou buchtičku, přejel po ní, vrhnul se dovnitř a vysunul se zas ven. Tak se vystřídalo několik těchto „bratříčků“, než se mnou zacloumal první prudký orgasmus. Mé tělo mi pak dopřálo chvilku soustředění, než jsem zase upadla do bezvědomí vášně, kdy mě nezajímalo nic, než sílící vzrušení a přicházející orgasmus. V té chvíli soustředění jsem se konečně ohlédla a viděla, že to, co mi způsobuje takové blaho je asi půl metru veliké kolo, na jehož obvodě je několik gumových penisů. Kolo se s penisy pomalu otáčí vždy větší kus nahoru – to ten nejbližší penis pleskne přes mou buchtičku a přejede po ní nahoru – a pak o něco menší kus dolu – to ten penis zajede dovnitř mé buchtičky – a pak zase nahoru, až penis vyjede ven a další znovu pleskne o mou kundičku. Také jsem si všimla, že kousek před mým obličejem je další penis, který se také pomalu pohyboval tam a zpátky. Když jsem ho vzala do úst, cítila jsem, že chutná po pomerančích a když jsem ho tak chvíli cucala a pak pořádně zasála a stiskla, vystříkla mi do pusy pomerančová šťáva. Dnes tady rozhodně prožiju příjemné odpoledne.

Kapitola 6

Ve světlých chvilkách v průběhu odpoledne, když jsem zrovna byla těsně po orgasmu a další zatím nepřišel, mi stále vrtala hlavou Rodriguezova poznámka, kterou pronesl ráno a která znamenala něco v tom smyslu, že si ještě užiju sexu, až mi to bude líto, po tom co opustím Ostrov. Měla jsem z toho trochu obavy co mě čeká až odtud odejdu. Bála jsem se, že mě Rodriguez nepustí na svobodu, a tak jsem se rozhodla utéct. Když se Rodriguez vrátil z práce, vypnul stroj a přímo jak jsem byla přivázaná mi tam strčil to svoje nádobíčko. Zřejmě byl z celodeního hlídání nadrženejch ženskejch pěkně rozrajcovanej, protože se do mě během chviličky vystříkal, aniž bych dosáhla orgasmu. Pak mě odvedl do mé cely a šel spát.

Chvíli jsem bez hnutí ležela a když byl všude klid, opatrně jsem vypáčila bednění na oknech a protáhla se na svobodu. Pak jsem se odplížila na nedaleké molo, k Rodriguezově lodi a chystala se odplout. Asi jsem však nebyla dost potichu, protože než jsem stačila loď nastartovat, najednou stál Rodriguez za mnou a ptal se mě co to dělám. Na to se nedalo nijak rozumně odpovědět a ani on nečekal na odpověď. Popadl mě za ruku a táhnul mě do lesa. Tam přehodil lano přes větev stromu a jeho konec mi pevně utáhl kolem kotníku. Pak zatáhl za druhý konec lana, až jsem nejdříve upadla a pak mě za nohu vytáhl do vzduchu. Podobně přehodil lano přes větev vedlejšího stromu a přivázal mi druhou nohu. Alespoň to tak nebolelo a přestala jsem se bezmocně kymácet. Prostě jsem tam visela, tak jak jsem byla nahá mezi dvěmi stromy hlavou dolů a nohy roztažené. Pak vzal další lano a začal mě jeho koncem bičovat. Přes záda, přes zadek, a občas jemněji, přímo ze shora přes mojí vlhnoucí buchtičku. Za chvíli toho nechal a odešel. Po několika dalších minutách se pak vrátil s asi dvoumetrovým hadem a položil ho přes můj rozkrok. Had se mi okamžitě začal obtáčet kolem stehna. Nejprve mne polilo smrtelné horko, ale pak jsem se uklidnila a vnímala dotek hadího těla jako docela příjemný. Obzvláště, když dokončil obtáčení, jemně mi svíral stehno a ocasem pomalu kýval přes můj poštěváček sem a tam. Rodriguez nás chvíli pozoroval a pak najednou chytil hada za ocas a pomalu ho vsunul do mé roztoužené štěrbinky. Jemný pohyb hadova ocasu mě v okamžiku dovedl k šílenému orgasmu.

Po několika krásně vzrušujících minutách Rodriguez hada sundal a pustil ho do trávy. Mě pak vytetoval přes mou vyholenou kundičku své jméno, prý abych nezapoměla, kdo je mým pánem. Nakonec mě sundal a odvedl do další místnosti ve sklepě. Tam mě ve tmě hodil na lehátko na zemi a odešel. Ani nevím, jak dlouho jsem spala, když mě náhle vzbudilo šimrání na břiše. S trhnutím jsem se probudila a zjistila jsem, že se skoro nemůžu hýbat. V zápětí jsem v raním šeru zpozorovala, že jsem celá omotaná pavučinou a šimrání na břiše, které mě vzbudilo, způsobuje velký, ale nijak hrůzostrašný pavouk, který právě dokončoval další smyčku kolem mého pasu. Po dalších 30 minutách nesnesitelného šimrání pavučin po celém těle pavouk konečně odlezl. V zápětí se v koutě místnosti rozběhl jakýsi stroj, ze kterého se vysunul manipulátor s květináčem. Květináč se zastavil nad mým rozkrokem a vzápětí se naklonil tak, že šťáva z květu odkápla přímo na můj poštěváček. V okamžiku se od mého rozkroku do celého těla rozlilo šíleně pálivé vzrušení, až jsem ztrácela vědomí a zoufale jsem toužila do sebe něco strčit. Naštěstí jsem nemusela dlouho čekat. Manipulátor uchopil další květinu a její kořen zastrčil hluboko do mé dychtící pochvy. Pak rostlinu zalil a posvítil na ní takovým zvláštním světlem. Rostlina reagovala tím, že velmi prudce začala uvnitř mé vagíny pouštět kořínky a vysávat jimi vše co tam našla. Byl to jeden neuvěřitelný, nekonečný orgasmus, než květina skončila svou práci a stroj jí ze mě vytáhl. Když jsem se probrala, všimla jsem si, že ve dveřích stojí Rodriguez. Zpozoroval. že jsem se probrala a hned řekl „No, vidím, že si Tě předchůdce dnešních rostlin a skleněné rakve docela získal. Je mi líto, že Tě musím vyrušit v tvé zábavě, ale je čas jít“. Na to rozstřihnul pavučinový kokon, který mě poutal a podal mi oblečení. Rychle jsem se oblékla a za chvíli jsme již na lodi opouštěli Ostrov.

Rodriguez se stále bál, abych neutekla, takže jsem několikadení plavbu strávila v podpalubí přivázaná k patě stěžně. Kupodivu jsem zůstala celou dobu oblečená a Rodriguez se mě ani nedotkl. A já jsem tolik toužila cítit něco mezi nohama. Co mě jen čeká a proč mě Rodriguez nechává sexuálně hladovět ?!?!.

Kapitola 7

Konečně jsme se blížili k přístavu. Chystala jsem se, že uteču, ale mou poslední naději zhatilo, když mi Rodriguez dal roubík a ruce mi zamknul do okovů přidělaných ke kládě, kterou mi položil za krk. Po přistání jsme v noční tmě přešli jen pár metrů po molu, aniž by nás mohl někdo zpozorovat a zapadli jsme do starého kameného domu na nábřeží.

Ve sklepení domu mi pak Rodriguez sundal pouta a přikázal mi, abych se svlékla. Když jsem odporovala a snažila se ho uprosit, aby mě nechal jít, přišli dva muži, chytili mi ruce a Rodriguez na mě oblkečení roztrhal. Poslední zbytky mého prádla pak rozřezal nožem. V zápětí jsem dostala okovy na obě ruce i nohy a všechny čtyři okovy Rodriguez spojil řetězem. Pak mě odtáhl do vedlejší místnosti a řetěz zamkl k oku ve zdi. S hrůzou jsem zjistila, že v této rozlehlé podzemní místnosti je spolu se mnou připoutáno snad padesát dalších žen. Všechny byly mladé, krásné, nahé a vystrašené.
Ráno pak přišli nějaké ženy, které nás postupně začali mýt a česat. Upravené dívky pak odváděli v menších skupinkách někam pryč. Některé se po čase vrátili, jiné už jsem nikdy neviděla. Když přišla řada na mě už jsem byla smířená se svým osudem. Přesto mě šokovalo, když mě v okovech postavili nahou na pódium osvětlené ostrým světlem ještě se čtyřmi dalšími dívkami. V hledišti byla spousta mužů i žen a začala dražba. Dražili nás jako otrokyně na antickém tržišti. Na mne se však pousmálo štěstí a projevil o mě zájem sympatický a hezký mladík, už jsem si představovala, jak mě ten princ odvede na svůj zámek a zahrne něhou a blahobytem. Ty jeho oči na mě hleděly tak zamilovaně. Byla jsem plna radostného očekávání, když mě získal za nemalý obnos. Po dražbě mě oblékly do krásných šatů a „princovy“ sluhové mě naložili do velké černé limuzíny s tmavými okny a odvezly do krásného paláce za městem.

Svého prince jsem však již neměla nikdy spatřit. Také jeho zámek již delší dobu nesloužil k bydlení. Byl to nejvykřičenější dům široko daleko, dům ve kterém mužům plnili i jejich nejšílenější přání. Mě, díky mé ostrovní minulosti dávala bordelmamá právě těm nejúchylnějším zákazníkům. Tak uplynuly asi dva roky, za které jsem poznala ty nejrostodivnější sexuální úchylky a fantazie. Minulý pátek pak začal jako každý jiný den, ale krátce před půlnocí se rozječela siréna a na zámeckých chodbách nastal neuvěřitelný chaos. Během krátké chvíle se podařilo policistům zajistit vetšinu personálu a mezi nimi i mě. A to je celý můj příběh jak jsem se sem dostala, pane komisaři.

„To je úžasné. Přijměte prosím mou omluvu za mé předchozí nevhodné chování. Samozřejmě Vás ihned propustím. Bylo by mi velkou ctí, kdybyste se mnou zašla na večeři. Při tom mi můžete vysvětlit ještě jednu věc, která mi vrtá hlavou. Jak je možné, že přes to všechno utrpení vypadáte tak dobře a snad i spokojeně.“

„Víte, komisaři, já jsem již od střední školy zvyklá na ustrkování od spolužáků a sexuální ponižování se za ta léta stalo nedílnou součástí mého každodeního života a bez něj vlastně už asi nemohu být. Jestli chcete, budu vám tedy u večeře vyprávět, jak to všechno začalo tam v Evropě, mezi školními lavicemi.“

A vy milí čtenáři si příběh ze školních lavic budete moct brzy přečíst v nové sérii „Ostrov II … aneb co bylo předtím“.