Bylo mi čerstvě 17 let, když jsem začal chodit s gymnáziem do tanečních. Honil jsem pravidelně, doma, ve škole, kde se dalo. Začal jsem chodit na webové stránky pro dospělé. Vždycky mě fascinovali dámské nohy oblečené v punčochách, časem to přešlo k vyhledávání na internetu o tomto tématu, přicházel jsem čím dál více na chuť novým věcem, jako jsou dominy, latex a různé hračky. A tady se moje sny staly realitou.
číst více
První den Mistrovství republiky ve vázání uzlů se chýlil ke konci a v kategorii jednotlivců s přehledem vedla Petra, jednadvacetiletá členka Sokola z Třince. Sjelo se sem spoustu mladých lidí z celé republiky, skauti, sokolové, členové různých kutilských nebo vodařských kroužků. Soutěž trvala celý víkend, první den bylo úkolem soutěžících proběhnout vytyčenou trasu, na kontrolních stanovištích plnit různé sportovní úkoly a vázat ty nejsložitější uzly.
číst více
Je na čase, abych vám vyprávěl celkem kuriózní příběh, který se týká mé nadřízené ale i mě samotného. Nebudu uvádět žádná jména, jelikož má nadřízená stále pracuje jako generální ředitelka jedné velké společnosti. Znám se s ní už dlouho, jsme přátelé už od střední školy a tak ke mně má velkou důvěru. Předem musím říci, že na tak vysokou pozici by se nedostala, nebýt její vytrvalosti, neodbytnosti a neústupnosti.
číst více
JOHANKA Z UČŇÁKU
Jmenuji se Michaela a tenkrát jsem chodila posledním rokem na odborné učiliště. Jednou o svačině někdo přinesl Annonci a my se bavili čtením inzerátů – samozřejmě Hezké chvíle. Bylo tam i několik z oblasti SM, hltali jsme neznámá anglická slovíčka – bondage, spanking, piss… Naši kluci se v tom trochu vyznali a vysvětlili nám, zvědavým holkám, o co se jedná. Ostatní učnice pak svorně tyto praktiky odmítly, jenom mne to docela zajímalo.
číst více
Jenda a Pavlína měli takový hodně divoký vztah, pravou Itálii. Ne, že by Pavlínu Jenda zrovna mlátil, to v žádném případě, to by se totiž smrtelně urazila, odešla od něj a udělala by takové tornádo, že by jeho pověst byla totálně v háji a už by si v tomhle městě neškrtnul. Byla jako vítr, jako bouřka, při všech hádkách lítaly společně pronajatým bytem věci, práskaly dveře a okna se třásla v rámech hlasitostí toho řevu.
číst více
Sedím v práci, šichta se blíží ke konci a i přes snahu něco dělat spíš jen koukám z okna a přemýšlím nad tím, jak moc mě to nebaví. Hodiny se vlečou, nuda, zkrátka normální všední den. Z ticha mě probere nový email s nadpisem „Amateri.cz – upozornění na vzkaz“. Kouknu se přes stůl na kolegu, který věnuje pozornost nějakým papírům a tak kliknu na odkaz v emailu.
číst více
Se čtyřicítkou na krku, se dvěma dětmi a starostmi o celý dům i rodinu už sex není tak významnou součástí mého života, jak to mu bývalo před lety. Nejen, že se “dvakrát, třikrát do týdne” potichoučku změnilo na “jednou, dvakrát za měsíc”, ale ani tohle číslo už dneska moc neodpovídá realitě. Není prostě už tolik příležitostí, času, ale přiznejme si to otevřeně, hlavně ani chuti.
číst více
I. Zrození
Za dveřmi je ticho, nejspíš ještě spí. Na etiketě těch prášků ostatně stálo 2-3 hodiny. To je dobře, říkám si, usnádní mi to práci. Zvednu petlici a s vrzáním starého železa otvírám kovové dveře. Nahmatám vypínač a rozsvítím. Vše je stejné, jako když jsem odcházel, určitě se neprobudila. Odložím tašku na podlahu a přistoupím k ní. Leží na vrstvě dek, rozestřených na betonové podlaze a mělce dýchá. To bude tím těžkým pozdemním vzduchem. Alespoň je tu teplo, přímotop už se rozjel. Tak se na ni podíváme...
číst více
Po delší době jsme se se ženou zase pohádali. Většinou naše hádky vznikaly kvůli naprosté prkotině, nejinak tomu bylo i teď. Stačilo, aby jeden z nás byl trochu unavený z dlouhého dne v práci nebo prostě neměl náladu, to pak i ta sebenevinnější poznámka od toho druhého mohla zažehnout jiskru budoucího sváru. Tentokrát jsem za to mohl já, když jsem začal šaškovat a mlet něco o dámských účesech.
číst více
Pripravila si čiernu latexovú dýchaciu masku, pripojenú dvojitou gumenou hadicou k dýchaciemu prístroju, ktorý zapla a nastavila na samodýchanie. Masku si na skúšku pritisla na tvár, a zhlboka sa nadýchla. Potom ju jemne, ale nekompromisne priložíla na moju tvár. Ako mi masku postupne pritláčala na nos a ústa, medzi perami som ucítil tlak. Urobila to tak šikovne, že som si ani nevšimol, že v maske je niečo, čo ma nútilo otvoriť pery.
číst více
