Čechova družina se usadila pod Řípem. Moc se jim tam zamlouvalo. Spousta mléka, strdí a sexu jim dodávala elán pro budování jejich nového domova. Jediným, komu se pořád něco nezdálo byl Čechův bratr Lech. Neustále remcal, že Keltky jsou moc ploché a že by se raději usadil někde, kde mají ženy poprsí podstatně vyvinutější. Vhod by mu byla velikost asi tak, jak mají vemena kozy.
Nikdo si z jeho připomínek nic nedělal, protože Lech byl starý remcal, kterému nic nebylo dost dobré, a navíc všichni věděli, že jeho srub opouští v průběhu dne i několik žen s úsměvem na tváři a Lechovým spermatem tekoucím po stehnech. Co by tak ještě chtěl?
Ale Lech nedal pokoj a stále mlel dokola to své, že jen pár dnů cesty odtud zahlédl u místních domorodců sošky žen dle jeho gusta. Z nějakého důvodu jim říkali Venuše. Lech chtěl pár sošek odkoupit, ale nebyly na prodej. A tak se definitivně rozhodnul, že se vydá hledat jejich předlohy na vlastní pět. Nakonec ještě pár spřízněných duší našel a vyrazili hledat zemi sobě zaslíbenou, hlavně koz a mléka plnou. Čech jim dal svolení s tím, že se neusadí dále než tři dny cesty pochodu pro případ nouze, aby se jejich družiny mohly rychle spojit, když by je napadly nepřátelské kmeny.
Lech a jemu blízcí druhové vyrazili rázným pochodem vstříc vysněným velikým hebkým prsům. Chuť už už sevřít tu nádheru ve svých silných tlapách je hnala kupředu. A štěstí jim přálo. Skutečně po třech dnech dorazili do úrodného rovinatého kraje, kde ženám košilky pod náporem jejich vnad praskaly ve švech. Teď už jen zbývalo, dostat se jim k tělu. I to se nakonec vyřešilo snadněji než očekávali. Když ženy spatřily jejich ztepilé postavy a boule dmoucí se jim v rozkrocích, samy zjihly a i když se daly v prvním překvapení na útěk, touha je popoháněla zpět na místa, kde cizince spatřily.
Ještě ten den Lech kázal zapálit mohutnou vatru, aby jeho bratr věděl, kde se usadili a že našli, co hledali. Čech se při spatření kouře jen mlsně olíznul, nicméně svému bratru úspěch přál. Oheň definitivně přilákal i ženy zpět. Přisedly si do kruhu mezi muže, vlídně se k nim přitulily a začaly s nimi švitořit něžnou hanáčtinou. Přece jen bylo mužů víc a tak na každou z nově příchozích připadli dva řádně nadržení samci. Lech šel svým druhům příkladem, přitáhnul k sobě nejbližší Hanačku a začal jí důrazně zpracovávat prsa. Ostatní následovali jeho příkladu. Ženy se jen kochaly svým úspěchem a pohledem na statné chlapy, kteří jsou z nich celí říční a ztrácejí zábrany. Po pár minutách už se každé z nich třel o mohutná ňadra párek nádherně vyvinutých klacků. Na sametové kůži se v odlescích plamenů blyštěly proužky šťáviček vytékajících z lahodných žaludů. Ale ženy přišly utišit i svůj žár a tak muže bez dalších odkladů navedly do svých klínů. Nastalo mohutné a divoké šoustání. Ženám se v pičkách permanentně střídaly pěkně napružené ocasy a ony byly moc a moc spokojené. A i když toužily mít pičky řádně vystříkané, svolily mužům splnit jejich přání za tak bezvadný šoust. Všichni se jim vystříkaly na jejich báječné melouny. Mužům se dělaly mžitky před očima, když spatřily, jak si ženy potom berou prsy do rukou zvedají je k ústům a slízávají z nich chlapskou sladkou smetánku.
Tak tohle byla Lechova země zaslíbená. Původně ji chtěl nazvat svým jménem, ale po třetím výstřiku se nechal přesvědčit a nechal jí původní název Morava.