Honza se vydal na procházku, aby si odpočinul od své celodenní tvrdé práce. Den se příjemně ochladil a slunce už se sklonilo nizoučko k obzoru. Prosvítalo mezi stromy v lese, čmeláci bzučeli a byl to přímo idylický letní podvečer. Honzu bolely svaly, od rána se oháněl vidlemi, lopatou a sekerou. Cítil pronikavý pach svého potu a viděl, jak se mu na vypracovaných svalech na pažích usadila vrstva špíny. Jeho kroky proto mířily k malému lesnímu jezírku, aby se tam opláchl, trochu si zaplaval a osvěžil se.
O jezírku naštěstí moc lidí nevědělo, protože bylo částečně ukryté pod svahem a obrostlé vysokými rostlinami, o kterých Honza nevěděl, jak se jmenují. Stačilo však na správném místě ze svahu uhnout, rozhrnou zástěnu z těch rostlin a odhalila se před ním nádherná vodní plocha, jako by z oka vypadla obrazům citlivých krajinkářů. Ve vodě žila spousta žab a ryb a na dně určitě všelijaká havěť, ale to Honzovi vůbec nevadilo. Na dno nešlapal, držel se při povrchu, kde byla voda krásně průzračná a od paprsků slunce se leskla jako zrcadlo. Honza se svlékl donaha a chvilku pozoroval vyčkávající živočichy na druhém břehu. Potom se ale radostně zasmál a jedním rázem se ponořil do chladné vody, jen to šplouchlo.
Několikrát jezírko přeplaval oběma směry a cítil, jak ho chladná voda probouzí. Svaly ho přestaly bolet, drhnutím ze sebe smyl všechnu špínu a pot, ponořil i hlavu a umyl si vlasy. Potom ještě zůstal ležet na hladině a splývavě relaxoval. Najednou se kus od něj ozval nějaký šramot. Nejdřív si myslel, že je to nějaké zvíře, ale potom koutkem oka zahlédl ladné obliny, něžné paže, dlouhé rusé vlasy… Byla to nějaká lesní žínka, která se také přišla osvěžit po horkém dni. Honza neslyšně doplaval ke břehu a skryl se v rákosí. Víla si ho nevšimla a docupitala až k vodě, kde se začala svlékat. Sundala si zelený věnec, upletený kolem hlavy, i lehounké nazelenalé šaty, které se samy vznášely jako pavučina. Odhalila tak Honzovu užaslému zraku své dokonalé tělo. Byla drobná, určitě by mu dosahovala nejvýš k hrudi. Její tělo bylo štíhlé a křehké, ale přitom obdařené plnými ženskými tvary. Když své šaty skládala a pokládala na břeh, vyšpulila přitom tím směrem, kde se Honza ukrýval, zadeček. Prdelku tedy měla dokonalou a také se ukázala její baculatá mušlička, úplně hladká. Teprve poté, když se zase otočila zpět, Honza uviděl, že se jí v podbřišku skví malý hebký chomáček chloupků stejně rusých, jako byly její vlasy. Honza pokračoval pohledem vzhůru, k lákavé jamce pupíku, k zužujícímu se pasu. Od pupíku až mezi ňadra se jí tvořila taková rýha, díky které vypadala nesmírně přitažlivě. Měla velmi světlou pokožku, která byla na jejích prsou dokonale smetanově zbarvená, završená krásnými rudými třešinkami jejích bradavek. Honza z ní nemohl oči spustit a cítil, jak mu všechna krev z těla proudí do klína.
Víla potřásala svou rusovlasou hlavinkou, kudrlinky jí na zádech splývaly až k zadečku. Potom váhavě přistoupila k vodě a ladnou nožkou začala testovat teplotu. Když zjistila, že je voda příjemná, pomalu do ní sestoupila. Vlasy se rozprostřely v širokém kruhu kolem ní po vodní hladině. Honza zalitoval, že se mu její tělo ztratilo z očí. Ale vyvolalo v něm takový chtíč, že se rozhodl, že tu vílu musí chytit. Tiše vylezl na břeh a napůl skryt v rákosí obešel jezírko až k víliným složeným šatům. Tam se znovu schoval, jeho chlouba mu hrdě trčela vzhůru, a pozoroval, jak žínka plave znak, střídavě napíná špičky, zvedá nožky vzhůru a hladí se po sametových stehnech.
Teprve po hodné chvíli se cítila dostatečně vykoupaná a zamířila ke břehu. Honza se připravil. Víla vylezla z jezírka a proudy vody stékaly po jejím nahém těle. Udělala několik kroků a tu se Honza vztyčil z rákosí. Víla ho uviděla a on v jejích zelených očích spatřil děs. Rychle jako zajíc změnila směr a začala utíkat, ale Honza vyrazil z rákosí jako vlk a rychle ji doháněl. Víla zoufale ještě zrychlila, ale Honza ji dostihl a zezadu v běhu chytil. Jejich nahá těla do sebe narazila, Honza ji pevně sevřel, aby mu nemohla utéci, a rukama jí zmáčknul kozičky. Žínka začala potichu sténat a bránila se ze všech sil, ale nezmohla nic. Honza ji zvedl ze země lehce jako pírko, oba stále prudce oddechovali.
Odnesl ji na plácek k jejím šatům, na místo, kde se schovával. Tam byli skryti zrakům případných zvědavců. Postavil vílu na zem, ale ta mu chtěla znovu utéct, tak ji popadl za obě zápěstí najednou a držel jako v železech. Volnou rukou jí začal znovu jezdit po těle, osahával jí prsa i zadeček. Jen chomáčku rudých chloupků se zatím vyhýbal, chtěl si to nejlepší nechat nakonec. Stále se vzpírala, ale jak měla ruce za zády, její kůzlátka nádherně vyčnívala dopředu. Honza se sklonil a začal jí olizovat jednu z bradavek. Pištěla jako pominutá, ale když jí kolem ztvrdlého oříšku kroužil jazykem, poznal, že sebou začíná cukat stále méně. Trochu ji kousl a potom plácl po oblém zadečku. Víla překvapeně zalapala po dechu a znovu se mu snažila vykroutit ze sevření, ale tentokrát už spíš jen symbolicky.
Nesnaž se mi utéct, stejně si tě chytím, upozornil ji Honza a masíroval jí půlky. Při tom zajížděl stále blíž k místu, kde se její nohy spojovaly. Žínka se celá chvěla. Potom jí rukou několikrát přejel přes mušličku a trochu ji zatahal za chloupky. Vypískla a její vzdychnutí znělo vyloženě blaženě. Honza s chutí trošku přitvrdil a dvěma prsty jí jezdil sem a tam po obou stydkých pyscích najednou. Byly úplně hlaďoučké a krásně naducané. Jeho palec, který příhodně trčel vzhůru, se někdy otřel o místo, které je na ženském těle nejcitlivější. V takové chvíli víla pokaždé vydechla a kolena se jí lehce podlamovala.
Honza ji s použitím trochu větší síly přitlačil dolů a nepřestal, dokud neležela zády na měkkém trávníku. Na zkoušku ji pustil a ona už mu neutíkala. Zato však držela své drobné nožky s pevnými stehny tak těsně u sebe, že to vypadalo, jako by jí srostly. Stačilo ale roztáhnout prudkým trhnutím kolena od sebe a před Honzovým obličejem se odhalilo kvetoucí poupátko ukryté v jejím rozkroku. Vílí kundička měla lákavě růžovou barvu, vypadala úžasně neposkvrněně a nevinně. Honza neodolal a svůj velký ukazováček jí zasunul dovnitř. Víla se celá prohnula a zavřela oči. Honza cítil, jak se mu její kundička kolem ukazováčku sevřela, a fascinovaně si užíval ten pocit vlhkého tepla uvnitř. Pomalu začal prstem vyjíždět ven a znovu jí ho tam zasouval. Druhou rukou jí mezitím stále přejížděl po bříšku a po prsou a obdivoval neskutečnu jemnost její pokožky. Cítil obrovské vzrušení.
Naklonil se obličejem těsně nad její klín a špička jeho jazyka zanechala mokrou stopu, když ji olízl od důlku pupíku až dolů do houštiny rezavých chloupků. A pak se konečně zabořil jazykem do té sladké šťavnaté broskvičky. Rychle našel její poštěváček ukrytý mezi závojíčky a začal ho nejdřív lehounce obkružovat kolem dokola, potom se spíš zaměřil na jeho špičku. Lesní žínka se brzy dostala do takového stavu, že si s ní mohl dělat absolutně cokoliv. Při tom lízání jí to nezapomínal dělat prstem a připravoval se, že dovnitř brzy zasune i druhý. Když to udělal, jeho chycená víla začala okamžitě divoce pohazovat hlavou a mezi rty jí unikalo vysoké pištění. Honza zrychlil pohyb prstů a svůj jazyk také povzbudil k vyššímu výkonu. Během chvilky nádherným alabastrovým tělem víly otřásl mohutný orgasmus. Vykřikla tak hlasitě, až se z rákosí polekaně zvedli ptáci, oběma rukama vytrhla trsy trávy po stranách. Hrudník se jí zvedal mocnými lokavými nádechy a Honzovu ruku zaplavila její milostná šťávička.
Ještě než stahy jejího lůna úplně odezněly, Honza se opřel o svoje svalnaté ruce a nalehl na ni. Své kopí nasměroval přímo do její růžové broskvičky a hezky plynule vklouzl dovnitř. Žínka mu v extázi zaryla nehty do mocných ramen a vyšla mu pohybem svých boků vstříc. Honza se pohledem vpil do jejích mechově zelených očí a políbil ji. Její rty chutnaly stejně sladce jako její kundička a podnítily ho k tomu, aby začal plynulým tempem přirážet. Víliny nožky se mu zkřížily nad tělem a opřely se o něj, tím pádem ji chvílemi úplně nadzvedával do vzduchu a svým mužstvím pronikal až na samotné dno jejího horkého klína. Víla mu pořád vzdychala do ucha a tváře měla jasně červené.
Honza se rozhodl vyklouznout z ní ven a přiměl ji kleknout si na všechny čtyři. Vysadila na něj svůj zadeček a poslušně se nechala šukat zezadu. Honza napjal síly, chytil ji pěkně oběma rukama za kozičky a hned jí zmáčkl bradavky. Začal ji mrdat rychlostí sbíječky, velmi krátkými a účinnými přírazy. Víla statečně snášela jeho váhu a sílu, ale po chvilce prožila další vyvrcholení a ruce se jí podlomily. Ještě že ji Honza tak pevně držel a sám se koleny bořil do trávníku. Už pomalu cítil charakteristické cukání ve varlatech, které vílí orgasmus ještě zintenzivnil. Potom stačilo už jen několik málo přírazů a ve slabinách se mu rozlila horkost. Do víliny kundičky prudce vystříklo několik proudů jeho spermatu.
Potom se společně šli ještě jednou vykoupat do jezírka. Víla stále stydlivě klopila oči a cudně se zakrývala. Když k ní však Honza ve vodě připlul a znovu ji rukou přivedl na vrchol slasti, vděčně se nechala.