To je tak asi 40 let, počátek léta 1971. Bylo mi necelých 18 a háralo to se mnou velmi. Už jsem měl za sebou chlapecké grupáče s výstřiky, jichž jsem se – až po nějakém čase – zúčastnil i aktivně. Před tím jen planou hoňkou. Když už jsem tedy věděl a na vlastní kůži vyzkoušel, že honitbou lze docílit nejenom příjemného ztopoření ale i výstřiku semínka, zbývala ta kýžená, první „echt sexuální“ zkušenost.
Byli jsme tehdá taková klučičí parta jakoby chuligánů, chodili jsme hrát do „vnitrobloku“ fotbálek a často jsme tam jen tak seděli a debatovali o životě. Už ani nevím, z kterého domu tenkrát vyšly 2 holky jako že na zeleň mezi stromy. No, byly lehce starší, tak asi o 2-3 roky než my. Dali jsme se s nima do řeči jen tak. Byly odněkud z Ostravska na práci u nás v kraji.
Měli jsme na ně takové ty pubertácké řečičky, jako jestli by to nechtěli zkusit, jestli nosej poprdy a tak. Ale nic až tak vulgárního, aby nás poslaly do „kélu“. Zapojily se do debaty a do kolektivu. Po pár setkáních jsem jedné z nich – samo že o samotě, asi se jmenovala Zdeňka, nabídl jestli nechce ke mně. Naši byli tenkráte kdesi daleko na dovolené a měl jsem tedy byt k použití. Tak proč ne? Napřed – toho dne podvečer – byly štráchy, ale pak kolem 8.večer jsme se ještě sešli a že jako půjde, na chvilku. Byl jsem vůl. Snad jsem ani neměl nic doma na „pohoštění“. Takže to zpočátku byla taková exkurze po bytě, jako že si vlastně dost dobře žijem, na tehdejší poměry. Až posléze jsem se k ní začal tulit, vlastně jsem po ní vyjel a ani se moc až tak nebránila. Co takový kluk asi umí – z předehry, ale celkem jsem ji dost rychle odštatil, dneska se říká do prádla, pak to dál nešlo. Ještě si vzpomínám, že mi jen tak řekla, ať se tedy vysvlíknu já. Já se „nestyděl“. Ona v prádle, já nahatý se stojícím pérem. No, nějak jsme to překonali a zalehli. Napřed jsme jí chtěl rozepnout podprsenku, ale s tím ostře nesouhlasila (a až do rána si ji nesundala), proto jsem šel níž. Tam to šlo. Myslím si že byly černé. Když jsem ji dole odhalil, dostatečně (jsem si myslel) vyhladil, tak jsem se odhodlal na vnik. Nastal problém, já nevěděl, kde to vlastně je. I jsem jí šeptal, ať mi ho tam navede sama, ale ona mne v tom nechala vymáchat docela. Tak jsem se různě snažil „zapíchnout“ až jsem to našel a vsunul jsem ho. Vjel tam celkem hladce.
Po chvíli nastal další problém. Myslel jsem si, že pát strků stačí, a bude to. Stejně jako když jsem si ho honil sám. A ono nic. Vymlouval jsem se, že jsem panic a že mi to nejde. Jen tak ležela a nechala mne v tom. Čertví, jestli tz toho ona něco měla. Avšak posléze jsem se nezklamal a nakonec jsem to dotáhl do konce. Akorát si pamatuju, když jsem se blížil ke konci, tak mi – nevím jak to tak odhadla – říkala: „Jen ne do mě!“. Termínově jsem to zvládl a vystříkal jsem se jí na břicho. Do rána to bylo ještě dvakrát.
Ráno za světla, když jsme se probudili, tak jsem chtěl ještě, ale ona že už ne. Jen že se chce vysprchovat, budiž. A pak mi ještě říkala, abych už nechodil po bytě nahatý se stojícím pérem. Ještě musím podotknout, že ani já ani ona – na dnešní zvyklosti – jsme nebyli vyholení. Mladý, zdatný, neunavitelný – kde ty doby jsou. Od té doby jsem i nikdy neviděl. Já jsem se napodruhé „vnořil“ asi až po třech létech, ale to je docela jiná historie. Ona prý měla tehdy nějakého přítele, u ní to určitě tak dlouho netrvalo.