Bylo to na počátku osmdesátých let, byl jsem osm roků ženatý a po vojně. Koupili jsme si auto zn. Škoda a začali plánovat kam budeme jezdit až bude dovolená.Přišla na řadu mapa.Rozhodnutí bylo jasné.Budem postupně projíždět všechny zajímavé oblasti Čech.Začneme Severní Moravou pak příště Jižní Moravu,Jižní Čechy,Západní Čechy.Pocházíme ze Severu Čech a to projedeme o víkendech.V katalogu jsme si našli pension a zavolali tam a předběžně provedli reservaci.
číst více
Šli jsme jednou s přítelkyní na procházku, však to znáte, mladí, zamilovaní a děsně nadržení. Toulali jsme se po lese, předtím jsme si dali pivko v naší oblíbené hospůdce u lesa a teď to pivko chtělo zase ven. Jelikož jsme byli v lese, nebyl problém kde se vymočit, tudíž jsem jenom zalezl do křoví, jenže přítelkyně Monika šla se mnou. Říkal jsem, ať počká vedle a nekouká se, ale ona chtěla vidět, jak močím.
číst více
Mrknul jsem na ni. Ona mrkla na mne. Nebylo vůbec zapotřebí cokoli dašího udělat. Zvedli jsme se ze židlí od stolů. Ona šla první, já za ní. Venku bezeslov jsem ji chytil za ruku. Stiskla ji pevně a stejným krokem jsme odkráčeli za nejbližší budovu. Byly tam schůdky s betonovými širokými nízkými zídkami, jako zábradlí. Postavili jsme se před ně a já se opřel o zídku.
číst více
Seděl jsem za psacím stolem, koukal se na svou kolegyni Danu, která občas přešla po kanceláři a náhle jsem dostal obrovskou chuť, vylízat jí pekáč. Abych ji trošku přiblížil, nedávno oslavila čtyřicítku, její prsa jsou velká, možná až čtyřky, i v podprdě se táhnou dolů, velký zadek a mírný náznak svěšeného bříška. I přes její nepříliš vábnou figuru mně začal kolík tlačit na kalhoty. Bylo horko, mé kraťasy se nadouvaly a místností se šířil ostrý pach vniklý směsí našeho potu.
číst více
Ještě jsem ležel rozespalý v posteli, když mi krátké cinknutí zvonku u dveří připomnělo, že mi ráno kolegyně slíbila předat podklady na dnešní jednání, které pro mě připravila. Sama to nabídla, což mě trochu překvapilo, ale byl jsem rád za ušetřenou cestu do kanceláře v centru a ona má můj byt přece cestou. Chtěl jsem vstát a jít otevřít, ale polila mě vlna horka.
číst více
V srpnu jsme se byli s kamarádkou opalovat a koupat na písáku. Protože to bylo po obědě, lehl jsem si do stínu a usnul jsem na zádech. Po chvíli jsem cítil jak se mnou někdo lehce třese. V polospánku jsem slyšel jak mi říká aby se otočil. Myslel jsem abych se nespálil od slunce ale když jsem se trochu víc probral zjistil jsem že mi v plavkách stojí jako stožár. Otočil jsem se na bok zády k postaršímu páru, který asi z padesáti metrů na mě čuměl.
číst více
Do současné práce jsem nastoupil zhruba před dvěma roky, bylo mi tehdy 30, byl jsem svobodný, nezadaný, bez závazků. Nastoupil jsem do kanceláře, o kterou jsem se dělil jen s jednou spolupracovnicí, jmenovala se Pavla. Kancelář ředitele byla hned vedle, v budově byla ještě jedna kancelář, kde sídlila naše další kolegyně Jana, zbytek zabíraly sklady. Zástupce ředitele se svou asistentkou byli v naší pobočce v sousedním městě.
číst více
Déle už nemělo smysl čekat. Vydala jsem se směrem k odpočívadlu pro náklaďáky. Zrovna mě míjel jeden řidič, který mířil zpět ke svému vozu. Využila jsem příležitosti a zeptala se, jakým směrem jede. Jak se dalo čekat, neměla jsem štěstí hned na poprvé. Několik minut jsem obcházela, a sem tam se někoho zeptala na směr jeho cesty, když jeden odpověděl, že jede na Prahu.
číst více
Přebírám se starými fotografiemi a v mysli mi poletují útržky situací, při nichž byly všechny tyto fotografie pořízeny. Rodinná setkání, svatby, pohřby, výlety, portréty. Svědectví prchavých okamžiků. Každá chvíle, každý okamžik připadá člověku v dané chvíli jako prostor v čase, který trvá věčně. Plynutí času, nestálost okamžiku si člověk uvědomuje až zpětně, kdy se k nějaké časové epizodě vrací v myšlenkách.
číst více
Když mi po autohavárii, kdy jsem měla ošklivou trojnásobnou zlomeninu stehenní kosti navrhl lékař lázně, odmítala jsem. Kromě nepatrného kulhání jsem byla v pořádku. Ale můj manžel mě přemlouval tak dlouho, až jsem podlehla. Jen jsem nevěděla jak vydržím ten měsíční sexuální půst. Trochu jsem Pavla podezírala, že se mě rád zbaví, protože říkával, že ten můj sexuální apetit ho jednou zabije. Já musela mít sex denně, protože to by zase zabilo mě. Jasně, že když byl Pavel na služebce, musela jsem vydržet, nikdy jsem mu nevěrná nebyla.
číst více
