Tiché kroky se nesly chodbou k místnosti, kde jsem ležel v herně. Slyšel jsem, jak se u dveří zastavily. Věděl jsem, že mě vidí. Věděl jsem, že si chce sednout ke mně.
„Chucku?“ její tichý hlas se nesl místností. „Jo?“ „Můžu s tebou mluvit?“ „Můžeš, ale musíš být potichu.“
Vklouzla na pohovku k mým nohám. Váhavě natáhla ruku a začala mi třít nohy. „Omlouvám se, Chucku,“ zašeptala.
číst více
Jednoho krásného odpoledne jsem se vyvalovala nahá u bazénu a slyším přijíždět mamku. Volala, kde jsem, že přivedla návštěvu. Hodila jsem na sebe jen krátký župánek a čekala, koho to přivedla. Objevila se s nějakým chlapíkem, asi 35 let a docela pohledným a sportovní postavy. Představila mi ho, že se jmenuje Radim a pracuje u jejich firmy jako náměstek.
číst více
Viki, na víkend si nic neplánuj, slíbila jsem paní Novotné, že s ní pojedeš na chatu a opravíš jí co potřebuje. Byl jsem parádně nasraný. Za prvé, že mi říká Viki, jmenuji se Viktor a když jsem před rokem přišel na učňák a kluci poprvé uviděli ve sprše moje péro, hned použili větu z filmu Sněženky a machři: Viki, ty vole ty máš ale velký péro. Samozřejmě, že to hned roznesli po učňáku a jedna holka – učnice na prodavačku mne pozvala na rande.
číst více
Do kempu v Königstahl jsme dorazili něco kolem šesté. Venku foukal vítr a já byla unavená z cesty. S přáteli jsme rozložili stany a uspořádali jsme malý piknik. Vše co zbylo z cesty jsme chtěli zkonzumovat...nechyběl ani tady Rumík, tady pivko, víno...no končili jsme kolem půlnoci. Dlouhá cesta se na každém z nás podepsala, a tak jsme se rozdělili do stanů, zalezli do spacáků a jeden po druhém usínali.
číst více
Život je krásný, někdo ho ale promrhá a někdo zase promrdá. Já jsem s ním udělala to druhé a trochu vám to chci ve zkratce vylíčit.
Narodila jsem se za totality v době, kdy Gott, Neckář, Vondráčková a další zpěváci z té doby se začali šplhat na výsluní naší pop muzik. Otce jsem nepoznala a matka mě brzy nechala na pospas osudu u babičky a utekla neznámo kam.
číst více
To co vám teď řeknu se mi doopravdy stalo před pár lety když jsem nastoupil na střední školu.
Začalo to všechno nástupem na střední školu.Bylo mi 16 a přestoupil jsem z úplně jiného oboru na další (ironicky) úplně jiný. Přestupoval jsem celkem brzy, takže jsem mohl nastoupit hned další týden. Inu co vám mám říkat, přišel jsem do kolektivu kde už na sebe byli zvyklí a poněvadž jsem ,jak hodně lidí kolem mě říká, tichý typ tak jsem zrovna moc dobře nezapadl.
číst více
Hodně cestuju, poslední dobou trávím většinu nocí po hotelech a na ženský mi nezbývá moc času a po pravdě už ani chuti... prostě je toho všeho nějak moc, tak si to holt často dělávám sám, to mě naštěstí ještě stále baví... dlouho si ho honím přesně podle chuti, a pak ten výstřik, ten stojí za to!
Před pár dny jsem se vrátil z porady v Portugalsku, kde jsme měli pracovní kongres a schůzky a takový ty manažerský bláboly. číst více
Několik let jsem nebyl na dovolené. Moje podnikání mi to prostě nedovolovalo. Až letošní léto se na mně usmálo štěstí, předal jsem vedení firmy manželce a vydal se do teplých krajů si užívat odpočinku a sluníčka. Skutečně jsem si užíval, tělo mám opálené, jsem odpočinutý... Jednoho večera jsem se vydal na místní diskotéku za zábavou.
číst více
Tak a dost. Už nechci sladké ani vidět. Cpu se cukrovím celé vánoce. Manželka ze mě má legraci, protože za celý rok sladké pomalu nevezmu do úst. „Aspoň budeš mít chutnější sperma“ povídá s šibalským úsměvem. Než jsem se jí stačil zeptat, jestli jí normálně nechutná, vběhly do pokoje naše ratolesti a vše jiné, krom nich, šlo stranou.
číst více
Tenhle příběh se neočekávaně a neplánovaně odvinul během společné návštěvy vinného našimi přáteli. V sobotu jsme byli domluveni že se s nimi zajedeme podívat do Pavlova na zříceninu hradu Děvičky. Chtěli jsme jet původně na motorce, ale jelikož jsme měli cestou navštívit vinný sklep využili jsme nabídky přátel a svezli se s nimi autem. Měli naplánováno že Milena pojede tam a Zdeněk nazpět to aby si mohl dát skleničku.
číst více
