„Pojedeš se mnou do Lípy?“ ptám se Jany, která dřepí nejraději doma a paty vytáhne nejvýš, když jde nakupovat do blízkého obchodu. Ptám se proto víceméně formálně, aby mi někdy nevyčetla, že jsem jí nikdy nikam nevzal, jak už to tak ženské občas dělají. „Co je v Lípě?“ zeptala se lenivě a protáhla se jako kočka nad kouřícím se hrnkem kávy, do níž si přidala větší díl slazeného salka.
číst více
Síla myšlenky, část 1.
I.
Probuzení
Jakoby z dálky slyším pravidelné pípání. Ten rytmus mi něco připomíná. Víčka mi u sebe drží nezvyklou silou. Pokouším se je otevřít, ale zpočátku se mi to nedaří. Až po chvíli, která mi připadá jako věčnost, se mi podaří prohlédnout úzkou štěrbinou, ale rychle oči zase zavírám. Toho světla je nějak moc. Po chvíli to zkouším znovu, tentokrát opatrněji.
číst více
"Tak co brácho, jak dopadlo rande?" uhodila na mě ségra, jen jsem přišel domů. S odpovědí jsem se ani nenamáhal, zabručel jsem "dobrýýý" a zmizel ve svém pokoji. Co bych asi tak ségře říkal? Že jsem dostal tak akorát pusu na rozloučenou a jinak si zase nevrznul? Je mi osmnáct a jsem nadržený, kudy chodím. Kdybych si nevyhonil péro několikrát za den, tak mi snad prasknou koule. Ségře je o rok víc a chlapa má každý měsíc jiného, už to ani nestíhám sledovat.
číst více
Tímto začíná moje sériové psaní navazujících povídek, které se vám doufám budou líbit.
Moje jméno je Adam, je mi 15 let a jsem student na gymnáziu.
Jako nejspíše každý, moc školu v oblibě nemám, ale jsou tady dny, kvůli kterým rád do školy jezdím.
Protože do školy jezdím autobusem, tak mám malé šance se dostat ke kamarádům, protože nemáme ani auto. Jednou mi můj nejlepší kamarád nabídl, že by mě mohla vozit v pátek jeho mamka domů, protože jezdí ve stejný den do práce.
číst více
Bylo to jednoho letního dne. Ten den jsem se jen projížděl ve svém autě. Dojel jsem až do jednoho menšího městečka a na křižovatce zrovna padla červená na semaforu, tak jsem prudčeji zabrzdil a najednou mi celé auto poskočilo kus dopředu. Samozřejmě do mě někdo naboural, už jsem byl venku z auta, když v tom z druhého auta vystoupila nádherná blondýnka.
číst více
Ahoj jmenuji se Leon Samers. Je mi 18 let. Má rodina je trochu komplikovaná. Mám totiž dvě matky. Ano jsou to lesby a chtěly mít dítě. Lily je má biologická matka. Nechala se oplodnit. Její žena a má druhá matka je Diana. Lily je zrzka je jí 45 let. Diana je černovláska je o pět let mladší než Lily. Lily původně chtěla dítě.
číst více
Byla jsem do něj blázen, byl to ten nejkrásnější kluk, modré oči, špinavé blond vlasy, úsměv, který mě dostával do kolen. Chodili jsme spolu už půl roku, ale zatím jsme se nedostali dál než k mazlení, jen zřídkakdy jsme si to vzájemně udělali alespoň rukou.
Byl horký letní den, tak jsme vyrazili na palouček na kraji lesa.
číst více
Je teplý letní večer a venku řádí bouřka a leje jako z konve. Celý den bylo strašné dusno a nyní se to provalilo. Koukám na telku a venku stíhá jeden blesk druhý. Najednou někdo zabušil na dveře, tak vstanu a jdu se podívat, kdo se v tomto počasí vydal na procházku. Jak jsem otevřel dveře, vpadla mi dovnitř mladá žena, pověsila se mi na krk a se slovy, že se strašně bojí bouřky, se mě držela jak klíště.
číst více
Byli jsme na chatě a slavili moje sedmadvacáté narozeniny. Oslava probíhala v příjemné atmosféře, všichni se poklidně a dobře bavili. Nebylo nás na oslavě moc, já měl pozvaného kamaráda s přítelkyní, moje přítelkyně měla pozvanou svoji kamarádku, která dorazila s přítelem. Večer jsme dlouho seděli venku u ohně, bavili se, jedli a pili.
číst více
Někdy už mi ředitelování leze na mozek. Jakoby nestačily stížnosti rozlícených rodičů na učitele, kteří nepochopili génia jejich ratolesti – haha, ještě do toho donáší učitelský sbor jeden na druhého. Zasloužili by profackovat stejně tak, jak dělám s deváťákama. Na ty nic jiného než pádná ruka neplatí. Sice si z ní dělají stejně málo jako z planých řečí, ale aspoň se u toho člověk zbytečně nerozčiluje. Učitelky to s nimi nemají opravdu lehké. Nedivím se, že zejména některé méně zkušené kolegyně se po hodině, rovnající se očistci, strávené v devítce rozbrečí. Už i několik výpovědí jsem musel rozmlouvat.
číst více
