Síla myšlenky, část 6.
XIV.
Plány
Za těch pár týdnů jsem se obstojně naučil používat většinu svých zatím objevených schopností, hlavně čtení myšlenek. Teď jsem „četl“ většinu myšlenek jen pokud jsem sám chtěl, zbytek času jsem se je naučil nevnímat. Bylo to mnohem příjemnější, než když na mě cizí myšlenky útočily ze všech stran.
Dobře jsem už ovládal i pozorování a vyhodnocování aury jednotlivých lidí a ještě lépe „modeláž“ lidského těla.
číst více
Autor: Georgino
Byl to den jako každý jiný. Tenkrát jsem byl mladý, 18-ti letý chlapec. Dalo by se říct i zajíček. Ranní stolice byla pevná, stejně jako ranní erekce a chuť do života velká, jako chuť souložit. I malá kapička na prostěradle dávala znát, že jsem měl nádherné sny, ačkoliv má paměť je v tomto směru děravá.
číst více
Sousedka má docela pěkný zvyk - pracovat v létě na zahrádce jen v opalovačkách. Moc dobře se na ni kouká. Je radost sledovat snědé tělo s krásnými oblinami, jak čile poskakuje mezi záhonky. A není to pro mě jen radostné, ale i vzrušující. Když se předkloní a vyšpulí mým směrem svůj skvostný zadeček, hned mám v kraťasech řádnou bouli.
číst více
„Tak další!“ Ozvalo se od dveří z ordinace. Byl jsem na řadě, nikdo jiný kromě mě totiž v čekárně neseděl. Právě panovalo odpolední červnové dusno a já měl před sebou konečně za pár dní prázdniny, ovšem musel jsem ještě absolvovat tuto osmnáctiletou prohlídku u lékaře, přesněji řečeno lékařky. Nikdy jsem doktory neměl moc v lásce, i když jsem byl většinu roku zdravý jako řípa, ale tentokrát se mi sem vůbec nechtělo.
číst více
Právě jsem se vrátil z nádraží, kde jsem byl vyprovodit manželku Zuzanu a naše dvě ratolesti. Odjížděli na celý měsíc ke tchýni na dovolenou. Blahořečil jsem svému šéfovi, který mi zatím z naléhavých pracovních důvodů dovolenou neumožnil, protože měsíc galejí u tchýně mi naháněl hrůzu. Měsíc svobody a volnosti ! Co víc bych si ještě mohl přát ? Možná nějakou pěknou kočičku k pomuchlání, ale to musím počkat.
číst více
My jsme si doma užívaly prázdnin a rodiče si užívali v Itálii. Vyrazili tam společně s taťkovou mladší sestrou Zuzanou a jejím manželem Alešem. Zuzka byla celkem mladá holka s dlouhými špinavými blond vlasy, bylo jí teprve 22 let a Alešovi, také blonďákovi bylo 26. Důvod, proč jezdili Richard a Tamara právě s nimi, jsme ještě tenkrát neznali. Tamara je čistá bloncka s vlasy sotva po ramena.
číst více
Usadila jsem se ke stolku v rohu, objednala kávu, zapálila cigaretu a pozorovala osazenstvo. Venku stálo mnoho kamionů, takže většina hostů byli právě kamioňáci. Všimla jsem si, že nedaleko mne sedí dva, kteří na mne zírali jako na zjevení. Zkontrolovala jsem si, zda mi nedopatřením nevykukuje ve výstřihu větší kus mých předností než jsem měla v úmyslu a když jsem se ujistila, že ukazuji jen to co chci jsem labužnicky potáhla ze své právě zapálené další cigarety.
číst více
Po krásné probdělé noci, plné sexu, si tak hovím v posteli a najednou se zvonek může rozzkočit. Podívám se na hodinky a vzpomněla jsem si, že jsem byla na desátou domluvená s Kájou. Natáhla jsem na sebe jen krátký župánek a šla jsem otevřít. Za dveřmi stál Kája a když jsem se lépe podívala, tak nestál sám. Na jeho kraťasech bylo dobře vidět, že mu také už pěkně stojí péro. Vzala jsem ho za ruku a vtáhla dovnitř.
číst více
Při jedné mé vyjížďce na harleyi mne zastavila policejní hlídka, zatím co policista kontroluje moje doklady, krásná policistka se zajímá o můj stroj, je vidět že se ji líbí, ptám se jestli by se chtěla svézt, říká že je ve službě, domlouváme se že na ní počkám odpoledne po službě, její kolega mi vrací doklady přeje krásný den , a já odjíždím. Hlavou se mi honí krásná policistka, ne že bych měl nouzi o ženy, ale tahle je něčím zvláštní.
číst více
Toho letního dne, kdy ráno vypadalo, že bude pršet. Přesto se krátce po poledni vyjasnilo. Táhlo mě to k vodě i přesto, že teplota byla nižší než v předchozích dnech. Slunce vydatně pálilo a bylo by chybou se důkladně nenamazat. Tak jsem sbalil deku, ručník, plavky a nějaké ty ochranné nápoje a vyjel k nedaleké pískovně. “Najdu si klidné a schované místečko,“ říkal jsem si, překvapilo mě, že tu není mnoho lidí až na pár rybářů.
číst více