Síla myšlenky, část 1.
I.
Probuzení
Jakoby z dálky slyším pravidelné pípání. Ten rytmus mi něco připomíná. Víčka mi u sebe drží nezvyklou silou. Pokouším se je otevřít, ale zpočátku se mi to nedaří. Až po chvíli, která mi připadá jako věčnost, se mi podaří prohlédnout úzkou štěrbinou, ale rychle oči zase zavírám. Toho světla je nějak moc. Po chvíli to zkouším znovu, tentokrát opatrněji.
číst více
Měla jsem tenkrát narozky, bylo mi 17 let a měla přijít má nejlepší kmoška Jana. Byla jsem doma s bráchou, jemu je o rok míň než mě a je gay. Chodí s jedním klukem, ale nechce to nikomu přiznat. Já to na něm poznala že je na kluky, když mi začal krást kalhotky, to mu bylo asi 14. Nejdřív mě to štvalo a myslela jsem si, že mám bráchu úchyla, věděla jsem že je nosí, dokonce mi to řek sám, chtěl se svěřit.
číst více
Moje a Jindrova máma byly kamarádky od dětství. Na jednom plese se seznámily s kamarády Pavlem a Honzou a snad by se i vdávaly ve stejný den, ale protože si to chtěly navzájem odsvědčit, konala se svatba tety Dany o týden později než mojí mámy. Novomanželé si pořídili družstevní byty v jednom domě a já a Jindra jsme se pak narodili dokonce ve stejný den a vyrůstali skoro jako sourozenci. Nikdy snad nezapomenu na den, kdy přinesl Jindra pornokazetu, kterou ukradl tátovi. Naši rodičové tenkrát slavili u Jindrových rodičů narozeniny a my v klídku bedlivě sledovali hrátky na obrazovce.
číst více
Dřív jsem pracovala v masážním salonu. Moc mě ta práce bavila, zejména když se mi do rukou dostal nějaký pořádný chlap. Jen mě mrzelo, že v nabídce našich služeb není masáž zadku. Hlavně některým sportovcům bych ji dělala moc ráda. A takových nebylo málo, kteří mi prošli pod rukama. S jedním takovým jsme na toto téma trošku koketovali. Chodil k nám pravidelně každý pátek jako poslední, tak jsem se toho nakonec rozhodla využít.
číst více
Po odchodu babičky jsme zůstali v domě sami. Seděli jsme kolem stolu jako zařezaný a koukali na sebe. Musím říct, že se chce sílu, k něčemu takovému se přiznat. Já jsem měl v jednom jasno. Já bych nedokázal nikomu říct o tom, jak jsem postupně vyzkoušel kundičky svých třech sester. A doufal jsem, že to zůstane jen mezi námi čtyřmi. Ale teď mi nebylo jasné, jak se bude situace dále vyvíjet.
číst více
Byl pátek, pozdní odpoledne a já se vracel ze služební cesty, když se u krajnice objevila postava ženy. Stopařky neberu, ale tato žena byla již starší a já udělal vyjímku. Byla ráda, že jedu zrovna přes její malou vesničku, uvelebila se na přední sedadlo a poděkovala. Podle odhadu mohla mít už víc než 50 let a já ve svých 29 letech neměl zálibu ve starších ženách, spíš naopak, vzrušovaly mne mladší ženy s malými prsy. Tato žena byla sice hezká, ale nebyla můj typ. Byla jak se říká prsatá baculka. Cesta s ní ale rychle ubíhala, probrali jsme vše od počasí až po politickou situaci.
číst více
Síla myšlenky, část 5.
XIII.
Výlet na nudapláž
Když jsme dorazili domů, Adélka už vykukovala ze dveří svého bytu, evidentně natěšená na nové zážitky.
„Co si mám vzít s sebou?“
„Co bys tak mohla potřebovat,“ odpověděla Kamila, „deku nemusíš, tu bereme my, tak jen ručník, něco na opalování a samozřejmě svoje nahaté tělo.“
číst více
Ráno jsem nemohla dospat. Byla jsem vzhůru už v pět hodin a myslela na nadcházející den. Přemýšlela jsem, co si vezmu na sebe, abych na Diega zapůsobila. Dobrou hodinu jsem se hádala sama se sebou, dokud jsem nedošla k závěru, že je vlastně jedno co si vezmu, neboť on to ze mě všechno stejně do deseti minut strhá, aby se mohl zmocnit mého krásného těla.
číst více
Máme s klukama kapelku a občas si zahrajeme na nějakém koncertíku. Nejsme sice slavní jako Rolling Stones, ale i na nás občas nějaké publikum dojde. Samozřejmě hrajeme hlavně kvůli tomu, aby se nám líp balili holky. No, v balení jsme asi tak stejně úspěšní jako v hraní tzn. sem tam nějaký úspěch. Většinou hrajeme v menších klubech, což je fajn, ale ještě lepší je to na letních festivalech. Motá se tam spousta nádherných holek v oblečení, které by vzrušilo i mrtvýho. Mě teda určitě.
číst více
Po ukončení studia jsem nastoupil do zaměstnání v jedné firmě zabývající se produkcí softwaru. Pracoviště bylo jednoduše zařízené, každý měl vlastní stůl s počítačem. Na vhodných místech byli umístěny květiny, aby se nám tam dobře pracovalo. Připojil jsem se k práci týmu, který vedla Helena asi 30 let, černovláska, s krásnou postavou. Přišel jsem pracovat, tak jsem se nemohl moc rozptylovat. Po nějaké době a několika krátkých rozhovorech, které se běžně vedou jsme se trochu poznali.
číst více
Celkem 45 hlasů