Tato povídka co vám píšu se mi stala minulý měsíc a rád se o ní s vámi podělím.Je mi 16 let a už delší dobou se mi líbí kamarádova mamka která se jmenuje Jana a je jí plus,mínus 40 let.Snad každý den u nich hraju s jejím synem Tomášem,mím kámošem na konzoli různé hry a občas u nich i přespím.Její manžel většinou není doma protože pracuje v cizině,tak je často sama doma.Tomáš někdy jezdí na celej den pryč a když mi jednoho dne řekl,že nebude celý den doma,tak jsem toho trochu využil.
číst více
Viděl jsi už tu novou Viktore? Zeptal se mě kolega Zdeněk. Bylo mi jasné, že myslí tu prsatici co nastoupila do skladu. Ještě tu ani nenastoupila a už tu kolovaly legendy. Prý jí v bývalém podniku prcal sám pan ředitel, ale nachytala je paní ředitelová a prsatice musela vyklidit pole. Néé neviděl, ty snad jo ?
číst více
Po absolvování gymnázia a nepřijetí na vysokou školu jsem přijala nabídku jedné soukromé firmy v Praze. Bohužel pro začátek jsem neměla dost financí na pronájem bytu a tak jsem přijala nabídku své vzdálené sestřenice, se kterou jsem trávila skoro každé prázdniny u babičky a která vlastnila vlastní byt, kde mi nabídla k užívání jeden pokoj. Darja byla o 5 let starší, a už od mých 13 let mne brala jako alibi na své schůzky, které jak je asi všem jasné nebyly nevinné.
číst více
Krásný podvečer na pláži. Nikdo jiný tam není, jen ona se svým přítelem. Ten před chvilkou odpad a chrápe, to asi to sluníčko a pět piv k tomu. Nudí se, kouká do časáku na hadříky a vystavuje své mlaďounké štíhlé tělo v plavkách. Najednou v zorném poli zaregistruje nějakou černou čmouhu a podívá se, kdo to přichází. Je to černošský dědeček. Je mu tak odhadem sedmdesát let, má sněhově bílé vousy a vlasy, je o holi. Ten je ale roztomilý, napadne jí a nadále ho pozoruje.
číst více
Tiché kroky se nesly chodbou k místnosti, kde jsem ležel v herně. Slyšel jsem, jak se u dveří zastavily. Věděl jsem, že mě vidí. Věděl jsem, že si chce sednout ke mně.
„Chucku?“ její tichý hlas se nesl místností. „Jo?“ „Můžu s tebou mluvit?“ „Můžeš, ale musíš být potichu.“
Vklouzla na pohovku k mým nohám. Váhavě natáhla ruku a začala mi třít nohy. „Omlouvám se, Chucku,“ zašeptala.
číst více
Jednoho krásného odpoledne jsem se vyvalovala nahá u bazénu a slyším přijíždět mamku. Volala, kde jsem, že přivedla návštěvu. Hodila jsem na sebe jen krátký župánek a čekala, koho to přivedla. Objevila se s nějakým chlapíkem, asi 35 let a docela pohledným a sportovní postavy. Představila mi ho, že se jmenuje Radim a pracuje u jejich firmy jako náměstek.
číst více
Viki, na víkend si nic neplánuj, slíbila jsem paní Novotné, že s ní pojedeš na chatu a opravíš jí co potřebuje. Byl jsem parádně nasraný. Za prvé, že mi říká Viki, jmenuji se Viktor a když jsem před rokem přišel na učňák a kluci poprvé uviděli ve sprše moje péro, hned použili větu z filmu Sněženky a machři: Viki, ty vole ty máš ale velký péro. Samozřejmě, že to hned roznesli po učňáku a jedna holka – učnice na prodavačku mne pozvala na rande.
číst více
Do kempu v Königstahl jsme dorazili něco kolem šesté. Venku foukal vítr a já byla unavená z cesty. S přáteli jsme rozložili stany a uspořádali jsme malý piknik. Vše co zbylo z cesty jsme chtěli zkonzumovat...nechyběl ani tady Rumík, tady pivko, víno...no končili jsme kolem půlnoci. Dlouhá cesta se na každém z nás podepsala, a tak jsme se rozdělili do stanů, zalezli do spacáků a jeden po druhém usínali.
číst více
Život je krásný, někdo ho ale promrhá a někdo zase promrdá. Já jsem s ním udělala to druhé a trochu vám to chci ve zkratce vylíčit.
Narodila jsem se za totality v době, kdy Gott, Neckář, Vondráčková a další zpěváci z té doby se začali šplhat na výsluní naší pop muzik. Otce jsem nepoznala a matka mě brzy nechala na pospas osudu u babičky a utekla neznámo kam.
číst více
To co vám teď řeknu se mi doopravdy stalo před pár lety když jsem nastoupil na střední školu.
Začalo to všechno nástupem na střední školu.Bylo mi 16 a přestoupil jsem z úplně jiného oboru na další (ironicky) úplně jiný. Přestupoval jsem celkem brzy, takže jsem mohl nastoupit hned další týden. Inu co vám mám říkat, přišel jsem do kolektivu kde už na sebe byli zvyklí a poněvadž jsem ,jak hodně lidí kolem mě říká, tichý typ tak jsem zrovna moc dobře nezapadl.
číst více
