Hlavně ať se nevzruším. Hlavně ať se nevzruším!
Ležela jsem na gynekologickém křesle od pasu dolů nahá, nohy roztažené, paty zapřené v držácích.
Máma se při pohledu na moji kundičku na okamžik zarazila.
„Už jsi měla styk?“ zeptala se.
No, panna nejsem, jestli se ptáš na tohle…
„Já jen, že jsi se celá vyholila…“ podotkla a na prst si vymáčkla trochu gelu. Jemně do mě vsunula prst a prohmatávala mě.
číst více
Magdina sestra četla inserát nahlas: "Hledáme dobrovolníky pro medikální eksperimenty ve výzkumu virových onemocnění. Zdarma ubytování a strava, plus 250 tisíc korun po šesti měsících. Pro informace volejte na tel. číslo 0609 569972."
Byli akorát napomínáni za neplacení nájemného za posledních půl roku a myšlenka příštích několika měsíců bez topení a teplé vody nezněla dvakrát vábně. A těch 250 tis. taky nezní moc špatně. "Tak se na to podívejme ...", řekla Lenka, její jednovaječné dvojče. "To je 250 tis. děleno 6 ... Hergot, já už ani neumím dělit bez kalkulačky!"
číst více
Vešla jsem do sálu. Měl být prázdný, všechny holky už dávno šly do sprch nebo na pokoj. Všechny ale ne. Jediná Martina ještě s maximálním úsilím trénovala sestavu. Chvíli jsem s obdivem pozorovala její tělo při dokonalých otočkách a hodech hůlkou, po chvíli jsem se ale rozhodla ji překvapit. Obešla jsem židle v sálu, vyšla tiše po schodech na jeviště. Když jsem byla skoro u ní, šla vypnout hudbu. Došla jsem až k ní a pomalu spustila své ruce, které se omotaly kolem jejího pasu.
číst více
Nejdřív jsem byl překvapen, když ona šla nahoru ke mě. Myslel jsem si, že se přišla zeptat, kde je její otec. Ale misto toho se mě zeptala: „Hej, nechtěl byste si to se mnou rozdat v posteli ?“.
Dvě tři minuty jsem z toho byl totálně překvapen. Zde byla dívka, které nebylo (možná) ani 14 let, a ona se mne ptá, zda s ní nechci šoustat. V prvni chvíli jsem chtěl její nabídku přijmout, ale pak jsem si to raději rozmyslel a této sexu chtivé holce jsem řekl NE. Ona se jen otočila a odešla pryč.
číst více
Je sobota večer a já jsem sama doma. Venku je chladno a nepříjemně, že nemám ani chuť si někam vyrazit. Místo toho si napouštím horkou vodu do vany, pomalu si svlékám oblečení a vlézám do vonící vody. Hhhm, je to nádhera, cítit horkou vodu kolem svého těla. Úplně uvolněná ležím, hraji si s pěnou a nanáším si jí na celé své tělo. Zavírám oči a nechám se unášet myšlenkami...
číst více
Olga byla krásná mladá gymnastka střední postavy. Ve svých 16 letech byla vývojově někde mezi dívkou a ženou a vypadala opravdu nádherně. Měla hnědočerné přirozeně vlnité na ramena dlouhé vlasy, smetanově hnědé oči, malý nosík a středně velká ouška s dvěma rozkošnýma pecičkovýma náušnicema v levém lalůčku a jednou pecičkou v lalůčku pravém. Gymnastika jí skvěle zformovala sportovní postavu jež se nedalo nic vytknout.
číst více
Věra se ani nenamáhala otevřít oči, když ucítila na ramenech teplé dlaně. Snad je považovala za součást svých představ a mazlila se se svou rychle vlhnoucí kundičkou dál. Promáčkla prst do štěrbiny, masírovala si poddajné závojíčky, dělala to důkladně a vnímala to všemi smysly. Ty ruce jí něžně prohnětly ramena, uvolnily několik knoflíků na její sesterské modré košili, vklouzly pod ni, klesly k ňadrům, zmocnily se jich, třely je, žmoulaly rychle rostoucí bradavky.
číst více
Síla myšlenky, část 8.
XVII.
Den „D“
Čekání se nachýlilo ke konci. Zatím v omezeném personálním obsazení jsme uskutečnili naši první „léčbu“ a reakce obou zpěvaček i hercova předčily všechna naše očekávání. Pro větší věrohodnost všichni tři prošli naoko léčebným procesem včetně narkózy a několikadenního pobytu v obvazech, ale po sejmutí obvazů propuklo u nich téměř šílenství. Obě dámy vyběhly nahé na chodbu a výskaly a poskakovaly jako malé děti.
číst více
Patřím k bytostem, které vlastně neexistují. Má to ale tu výhodu, že mohu vidět věci, které nikdo jiný nevidí. Jako onoho dne... Jednou se já a můj penis možná rozhodneme sepsat paměti a v nich nesmí chybět ani ona lesbická orgie, o které se rozepíšeme. Jako kdyby se to stalo včera. Bylo to opravdu nedávno, kdy se mým očím naskytl kýžený výjev.
číst více
Měla jsem v tom městě jednání s jedním z našich dodavatelů a to se nepředpokládaně protáhlo. Úsilí, jenž jsem vyvinula, se na mně muselo zákonitě projevit, necítila jsem se na to sednout za volant a jet téměř 300 km. Hotel, v jehož salonku jsme jednali, vypadal slušně a tak jsem se rozhodla, že zde přespím a vyrazím až ráno.
číst více
