Cestovat vlakem v sobotu večer mě nikdy nebavilo. Vlastně mě nebavilo cestovat vlakem vůbec. Kdykoliv. Ale od toho dne jsem začala mít jízdu vlakem i docela ráda.
Nastoupila jsem v Praze na Hlavním nádraží do rychlíku z Ústí nad Labem a jela do Brna, domu, za přítelkyní. Kupé z kraje byly zase přeplněný, a tak jsem zalezla do nejvzdálenějšího, kde na sedadle odpočívala jen velká taška a nikde nikdo.
číst více
Žiji s ženou více než deset let. Je pečlivá, stará se o domácnost a děti i o mne, že si nemohu stěžovat. V posteli mi posloužila a slouží. Přesto jsem vždy měl pocit, že soulož neumí prožívat tak vzrušivě jako já. Nikdy jsem jí to nevyčetl. Po revoluci se s ní stala podivná změna. Začala mít úlety. Vždy jednou týdně zmizela z domu na čtyři pět hodin a spokojená se vracela zpět. Nežárlil jsem na ni. Přesto jsem se zeptal kam chodí.
číst více
Začátek mého příběhu bude už trochu klišé.
Byla jsem panna a bylo táhlo mi na 15 let. Jmenuju se Katka a měla jsem nejlepší kamarádku Petru. Trávily jsme spolu každý den, hlavně letní prázdniny!
Protože jsem chodila do deváté třídy na gymnázium (ta byla těžká) a měla jsem špatné známky, tak rodiče odjeli na měsíc pryč a nechali mě samotnou doma.
číst více