Když mi bylo 18 let,tak v naší zemi ještě existovala všeobecná branná povinnost.V té době jsem ještě studoval střední školu.Avšak jako každému klukovi mi v tomto věku přišlo od armády předvolání k odvodní komisi,která měla určit zda jsem schopen výkonu vojenské činné služby.Ten den kdy jsem šel k odvodnímu řízení se vše změnilo.Můj dosadní život jak jsem později zjistil byl plný nevědomosti o tom,co vše se člověku může stát.
číst více
Já bych mrdal až bych plakal, pronesl jsem už asi u šestého pivka v pátek večer v hospodě "U mokré kačenky ". Tak si řekni hostinskýmu, víš že rád nabízí tu svou "kačenu " k mrdání, řechtali se bejci u stolu se mnou sedící.
No co, za zeptání nic nedám, už jsem neměl kundu ani nepamatuju. Když jsem odcházel " s pískem " na WC, přitočil jsem se k hostinskému a sdělil mu svou prosbu. Proč ne, ale dneska má chuť na projetí prdele, řekl hostinský a mě už brko stálo jako lodní stožár.
číst více
Byla už skoro tma, když jsem s gryfem přistál na mýtině před temným domem. Působila tu divná síla, které ve mně probouzela chutě a mé sexuální pudy. Taky že se mi zanedlouho pod modrým pláštěm rýsoval stojící klacek. Necítil jsem žádné zlo, jen vypadal opuštěně, avšak v oknech se občas mihlo žluté teplé světlo. Vešel jsem velkými těžkými dveřmi, které nepříjemně zavrzaly a vstoupil do místnosti. Hořely zde svíce, stěny byly ze dřeva a podlaha z kamene. „Halo?“ zakřičel jsem, když jsem postupoval domem dál. Bylo však ticho.
číst více
Bylo to nedávno. Bylo mi 18. Rád se scházím se svými kamarády a vždycky pokecáme, popijeme a tak. Hraju fotbal a jsem šampon.
Zase jsem jeden den neměl co dělat a domluvil jsem se s Ondrou, který taky hraje fotbal, ale dlouho jsme se neviděli. Na úvod rovnou říkám, že jsme oba heterosexuálové a máme vztahy s holkama už dlouhodobě. Bylo mu čerstvých 16. Tak jsme si dali sraz na tramvajové zastávce.
číst více
Jeden z tých ďalších uponáhľaných dní v práci. Ranné vstávanie, káva, stres, nefungujúci počítač. Potom večer prísť domov, najesť sa a odpadnúť únavou do postele. A takto to ide stále dokola. Stereotyp dnešnej doby, ktorý tvorí celosvetový ideál úspešného, múdreho a pracujúceho človeka. Bohužiaľ z ľudí sa tak stávajú stroje, neustále žijúce v strese a smútku. Aj keď mám len 24 rokov a začala som pracovať pre jednu istú nemenovanú firmu len nedávno, tak už mi to začína pekne liezť na nervy.
číst více
Lukin pracoval jako manekýn a fotomodel. Byl to skutečně krásný osmnáctiletý chlapec.Ve svém okolí eroticky přitahoval spoustu lidí. Navíc v prostředí, ve kterém se pohyboval, nebyla samozřejmě nouze o homosexuály.Vystupoval pravidelně na přehlídkách jisté agentury. Jeho gáže byť vysoká, ale bohužel neodpovídala jeho potřebám. Je třeba říct že Lukin si zakrátko zvykl chovat se rozmařile a rozhazovačně.
číst více
Zavolal mi jednou přítel, že jeho manželka odjela na služební cestu a mohl bych ho večer navštívit. Věděl jsem, že si krásně užijem, ale to, co jsem opravdu zažil, to mně ani ve snu nenapadlo.
Nemohl jsem se ani večera dočkat. Krásně jsem se vysprchoval a oblékl si pohodlné sportovní kalhoty a svetr. Když jsem si vzpomněl na svého přítele, s kterým jsme si už od dětství honili své penisy a často se procházeli v přírodě a místo za ruky jsme si drželi naše ptáky, začalo mi cukat v kalhotech a objevovala se nepříjemná boule. Konečně jsem byl u dveří, zazvonil jsem a oni se otevřely.
číst více
tak se jmenoval bar u naší přehrady, který byl součástí rekreačního střediska Mír. Vedoucím v baru byl ve městě poměrně známá osobnost: pan Černík asi čtyřicetiletý chlap s velkým břichem. Nutno podotknout, že měl velmi v našem malém městě kontroverzní pověst. Můj kamarád Roman bydlel ve stejném vchodě jako on a kdykoliv přišla řeč na Černíka měl na tváři zvláštní úsměv. V té době nám bylo patnáct a končili jsme základní školu takže prázdniny jsme si pořádně užívali.
číst více
Jednou si takhle sedim a koukám na telku.Jsem 25ti letý soft.mechanik ,když mi najednou zazvonil telefon.Ozval se mi mužský hlas.Prý na mě dostal kontakt od kolegy z práce a že by potřeboval opravit počítač.Dal mi adresu a já vyjel.Když jsem dorazil na místo,přišel mi otevřít muž kolem šedesátky trochu při těle a šedivých vlasů.Pozval mě dál a zeptal se jestli si dám něco k pití.Odpověděl jsem že asi kávu´a dal se do opravy počítače.Zjistil jsem závadu procesoru a nabídl mu ža mám jedem v autě sice o malinko slabší ale že to téměř nepozná a že budu muset přeinstalovat celý počítač znovu.
číst více
Svíčky zhasly a kobka se ponořila do tmy. Kožená pouta spojená s řetězy mne držela v pozici X. Mohl jsem pohybovat pouze hlavou. Bylo ticho. Odhlučnění místnosti muselo být opravdu dobré, neslyšel jsem nic. Naštěstí tu bylo celkem teplo, takže i přes svojí vynucenou nahotu jsem neklepal zimu. Co mě trápilo nejvíc byl tlak v močáku. Nejdřív jsem volal ať mě nechají jít na hajzl, ale odpověď žádná. Tak jsem to vzdal a pustil to přímo pod sebe. Proud moči narážel na kamennou podlahu a srandovně to v kobce rezonovalo. To má za to hajzl, že mě přivázal. Bude mu to tady hezky smrdět.
číst více
