"A proč by se mi to nemělo líbit, pokud to myslíte vážně s tím vejřezem, tak sem s Vámi, nota bene, jestli nebudu muset dávat pozor, aby Vám nezůstal sebemenší šrámeček na zadku!" zahlaholila jsem do sluchátka. "No to by jste nemusela, naopak, chci jich vysázet pěkně 120, seč Vám síly budou stačit.
To byla slova, která mi vyjela z úst v momentě, kdy starší pán na druhém konci telefonu projevil zájem o pokud možno tvrdý výprask. Bylo něco po desáté večer a pán původně volal pouze pro to, aby zjistil možnost objednání, tato slova mu však vyrazila dech. Nečekal totiž tak bezprostřední reakci, takže trošku znejistěl. "Vám by se to líbilo?" zeptal se zaraženě.
číst více
Klidně to přiznám. Jsem sobec, mám rád, když MI je dobře. Není v tom žádný mužský šovinismus, nejsem pračlověk, jde jen o to, že se prostě nedokážu ovládnout. Když vylezu na Julii a ona sebou začne házet tak, jak to umí jen ona, dlouho nevydržím. My muži na to nejsme stavění.
číst více
Nejsem věřící. Možná bych řekl, že jsem notoricky znám svým ateizmem. Ale jestli někdy budu stát před Posledním soudem, chtěl bych jim vyprávět příběh o sobě a o někom, jehož osud úplně změnil celý můj další život. Nemohl jsem se dočkat. Konečně mám svoji vlastní otrokyni! Skoro dva roky jsem všemožně usiloval o to, aby se mi mé přání vyplnilo a ono to nakonec šlo všechno naprosto hladce a jakoby samo.
číst více
Byl krásný letní den.Užívala sem si sluníčka a opalovala se na zahradě. Najednou mi zapípal mobil že mi přišla SMS. Byla od mého pána psalo se v ní: "Ty špinavá děvko okamžitě přijeď!..." Co sem měla dělat? Když pán volá tak musím okamžitě přijet. Naštěstí byli jenom o pár ulic dál tak sem tam byla opravdu skoro okamžitě. Když sem zazvonila tak přišel otevšít jakýsi muž, ne muj pán, uplně jiný, vypadal mile a mile se usmíval. Řekl ať vstoupím že Petr(pán) už čeká.
číst více
S přítelkyní J. jsme si po nějaké době opět vyrazili do sauny. Je to jedna z věcí, bez kterých si neumím přestavil život, a tak ji navštěvuji každý týden, někdy sám, někdy s J. Tentokrát to ale bylo trošku jiné. Asi před týdnem jsem trochu nabořil auto a proto jsem spolu s J. vyrazil do asi 15 kilometrů vzdáleného města vlakem. To se docela hodilo neboť J. mě již delší dobu uháněla, abychom si mezi saunováním poručili lahvinku pro uvolnění.
číst více
Promnula krvavě rudé rty, na kterých stále cítila sladkou chuť lízátka, jež svírala mezi prsty. Její smaragdové oči utkvěly na mladíkovi, jehož soustředěný pohled na stránky knihy vypovídal, že nemá ponětí o jejím zájmu. Tato část knihovny byla takřka liduprázdná. Občas, sem tam prošel zbloudilý návštěvník, který stejně jako oni dva hledal informace z oboru advokacie.
číst více
Cestujem za svojou ,,Madam,, plný očakávania, že čím ma tentoraz prekvapí .Zase vo mne zvíťazila túžba po tom aby som ju videl, ležal pri jej nohách , ten boj vo vnútri mňa je stále ťažší a ťažší a stále si uvedomujem že ma nado mnou väčšiu a väčšiu moc. Ako si ma mohla tak podmaniť. Pre niekoho zložité pre mňa úplné jednoduchá odpoveď, svojou prirodzenosťou, dominanciou, porozumením a hlavne vycítením po čom moja duša prahne.
číst více
A to Kamila jeste neskoncila, jeji vyprasky maji vzdy dve casti. Prvni je pry na to, aby clovek nezapominal, jak to rakoskou boli, a druhy je az po chvili, aby se clovek trochu obaval, jak to zase bude bolet. Neobavala jsem se trochu, ale dost. Kamila mi podala sklenicku se sampanskym. Jako vzdycky
Pomalu jsem se narovnala, natahla kalhotky a rukou jemne prejela cerstva jelita na seslehanem zadku. Zadek byl v jednom ohni a ja mela vyschlo v ustech. Jsem nepoucitelna, vim, jak to Kamila s rakoskou umi, vim dobre, co muj holy zadek dostane, a stejne sem chodim.
číst více
Kdysi dávno se hluboké hvozdy prostíraly prakticky po celé Evropě. Tehdy žil i kupec Bartoš, chudý člověk z vesnice, pod horami. Kšefty šly špatně a navíc jej jednoho krásného dne, právě když se vracel z jarmarku ve měste, na kterém nedokázal nic prodat a všechno zkažené zboží musel rozdat žebrákum, přepadli v lese loupežníci. "Peníze nebo život!" Protože peníze Bartoš neměl, bylo jasné, že přijde o život.
číst více
Carol znovu přejela pohledem z okénka vozu přes parkoviště k obchodu na konci slepé uličky. Znervózňovalo ji i pouhé pomyšlení na to, že by měla vejít. "Sakra, "pomyslela si "jsem nervózní už z toho, že sedím zrovna tady. Jak se asi dokopu k tomu, abych vystoupila a vešla?" Ne že by tam byla sama - parkoviště bylo napůl obsazené, což svědčilo o tom, že obchod je dost navštěvovaný. Ať už to tam patřilo komukoliv, vybral si dobré místo - staré firemní sídlo z doby, kdy se město rozvíjelo.
číst více
