Vlak překročil hranice se Slovenskem a za pár minut měl přijet do Bratislavy. Byl jsem celý rozechvělý. Bude mě čekat na nádraží, nebo nebude? Měl jsem být od úterka na výstavě v Brně, ale doma jsem řekl, že musím odjet už v neděli večer, aby se všechno stačilo připravit. A protože žena v neděli nebyla doma, vyjel jsem dřív, takže jsem mohl už večer přijíždět do cíle své cesty.
Trochu mě vadilo, že se musím tahat s velkou taškou, ale trocha nepohodlí bude určitě stát za to, vždyť konečně uvidím Janu na vlastní oči. Nechám tašku v úschovně, půjdeme na pivo do Irské hospody, pokecáme, pak se budeme trochu procházet noční Bratislavou (snad nás nikdo nepřepadne) a brzy ráno v pondělí odjedu do Brna a vyčkám příjezdu svých kolegů. Hezký plán, ne? Vystoupil jsem z vagonu a rozhlížel se po perónu. Poznám ji vůbec? Znám ji jenom z několika fotografií, a když si žena pořídí pomocí kosmetiky nový obličej… „Koldakůůůůůů!“ slyšel jsem křičet a otočil jsem se po hlase. Běžela ke mně, rozesmátá a se světýlkem v očích. Postavil jsem tašku na zem a rozpřáhl ruce a už mi visela na krku. Bylo to zatraceně příjemné břemeno!
Zabořil jsem nos do jejích vlasů a učil se znát jejich vůni. Jsme spolu. „Tak, kde je ta Irská hospoda?“ zeptal jsem se rádoby bodře a snažil se skrýt, že se mi trochu chvěje hlas. „Ale nejdřív musím dát tašku do úschovny. “ „Dáme tašku ku mne, “ mávla rukou Jana. „Peťo odišiel pred niekolko hodinami, nemusíš sa bať, “ zasmála se. Proč bych se měl bát, copak budeme dělat něco nepatřičného? Těch pár piv a možná nějaká pusa… Nakonec, aspoň nebudu muset na nádraží vytahovat všechny ty časopisy, které jsem Janě přivezl. Měl jsem zvláštní pocit, když jsem vstupoval do bytu, kde Jana neustále prožívá nádherné chvíle v poutech se svým přítelem. Skoro jsem se cítil jako vetřelec. No, ještě že tu nebudeme dlouho. Zvědavě jsem se rozhlížel kolem sebe… ano, tohle jsou ty žebřiny, jak na nich Jana bezmocně visela se špinavým kusem hadru v ústech, zatímco P. se vedle díval na televizi… Slabinami mi přeběhlo příjemné zamrazení. Jana se ke mně přitiskla, podívala se mi do očí a vyloudila si políbení, první dotyk našich rtů. Přivřel jsem oči, levačkou pevně sevřel její vlasy na zátylku tak, aby nemohla uhnout a dlouhou chvíli jsem vychutnával chuť jejích slin. Potom jsem se vzpamatoval, odstrčil ji a zatřásl hlavou. „Tak jdeme na to pivo, ne?“ snažil jsem se zachránit situaci. „Počkaj chvílu, pivo ti predsa neutečie, “ zamračila se Jana. „Najprv ukáž, čo si mi priviezol. “ „Pravda, zapomněl jsem, “ zasmál jsem se a vytahal z tašky všechny ty Perverssexy, které pro mě byly už okoukané, ale tady mohly někomu udělat radost.
A dvě videokazety se SM filmy, které jsem sám vybíral. „To nevydržím nevidet… “ vydechla Jana, nabrala si náruč časopisů a nesla je na stolek v obýváku. Potom se na mě divně podívala. „Mám dnes menštruáciu, “ oznámila mi. No a pomyslel jsem si. Mně to přece nevadí, při pití piva to nemůže být žádná překážka. „A co má být?“ zeptal jsem se nahlas. „Menštruácia nebo demonštrácia, hlavne keď tečie kŕv, “ pokusil jsem se parafrázovat oblíbeného politika. „No, však si povedal, “ zamračila se. „Že keď budem menštruovať, budeš mojim otrokom. “ Ta holka snad bere vážně každé slovo, které řeknu, zakroutil jsem v duchu hlavou. Jak mám zareagovat? Byla to pravda, navrhoval jsem to, čistě teoreticky, ale když se teď začnu přít o slovíčka, tak třeba něco zkazím… „No, tak kde máš to nádobí?“ pokusil jsem se zlehčit situaci. „Umeju ho a u Irů samozřejmě platím. “ „Keď to stihneme… “ odtušila Jana hlasem, ze kterého mi přeběhl mráz po zádech. „No tak sa vyzlieč!“ vybídla mě. Byl jsem zmatený. Viděl jsem ji poprvé (i když jsme si dlouhou dobu dopisovali pomocí Internetu) a najednou se mám před ní jen tak svléknout? Ale v okamžiku, kdy jsem se rozhodl přijmout hru, jsem neměl na vybranou. „Můžu si nechat slipy?“ zaprosil jsem, když jsem ze sebe shodil ostatní části oblečení. „Ako chceš!“ potěšila mě. Tak jsem si je nechal. Přece bych ji nechtěl hned odplašit mým nijak zvláštním přirozením. Stačilo, že se musela dívat na můj pivní břich. Zavedla mě k žebřinám, které měli v ložnici. „Vylez hore, “ poručila mi“ a otoč sa chrbtom ku stene!“ Poslechl jsem. Stál jsem asi na druhé příčce od země.
Jana si přistavila židli a přivázala pevně prádelní šňůrou moje vzpažené ruce k nejhořejší příčce ribstolů. Potom mi poručila, abych sestoupil na zem. Moje nohy sotva dosáhly na zem, musel jsem stát vypnutý na špičkách, myslel jsem, že mi paže vyskočí z kloubů. Janě to ale nestačilo. Přinutila mě roztáhnout nohy a jednu po druhé mi přivázala ke druhé příčce žebřin, nestál jsem už na zemi, ale visel jsem za kotníky. Tělo mi povolilo a prohnulo se do oblouku. V tom okamžiku Jana vzala malý nožík a nažízla moje slipy, které potom mocným trhnutím rozervala. Najednou jsem byl před ní úplně obnažený, mohlo mě napadnout, že něco podobného udělá. Měl jsem sebou naštěstí náhradní, nebudu muset chodit týden naostro. Jana se chvíli zabývala mým penisem, který pomalu zvětšil svůj objem. Potom přestala a než sem se nadál, uvázala mi šňůru kolem kořene pohlaví a přitáhla zpět k žebřinám. Potom si chvilku pohrála a sešněrovala mi varlata tak, že mi vylézaly oči z důlků. Snažil jsem se ale nedávat najevo bolest, chtěl jsem zůstat nad věcí, přece se nenechám zlomit holkou, která je mou otrokyní a jen díky souhře náhod a mému neuvážemému furiantství se dostala do role všemohoucí Dominy.
Utěšoval jsem se tím, že nic nevymyslí, chvíli mě potrápí a ještě ráda mě pustí, aby si mohla užít podle své přirozenosti. Jana se nezajímala o to, co se mi honí hlavou a pevně přivázala k žebřinám můj krk. Nemohl jsem pohnout hlavou, abych se okamžitě nezačal škrtit, jenom trochu otáčet ze strany na stranu. Potom na chvíli odešla z místnosti a nechala mě samotného. Trochu jsem se bál co bude. Vždyt jsem ji skoro vůbec neznal. Sice jsme si pomocí elektronické pošty během několika měsíců vyměnili spousty informací o sobě i fotografie, ale doopravdy jsme se viděli poprvé. Zkusmo jsem se pokusil pohnout, ale Jana mě přivázala dokonale. Jakmile jsem pohnul pánví, zařízla se mi šňůra do kořene penisu a to na mě spolu se zaškrcením krevního oběhu důkladným sešněrováním působilo tak, že se můj ocas nalil krví, až jsem měl nepříjemný pocit, že mi snad praskne. Snažil jsem se nehýbat, vzrušení bylo přílišné a hrozilo nekontrolovatelné vyvrcholení. K tomu nesmělo dojít. Slyšel jsem, jak listuje časopisy, které jsem jí přivezl. Vrátila se jenom ve spodním prádle, obyčejných černých bavlněných kalhotkách a košilce, nebo to bylo tílko. Podprsenku očividně neměla a držela něco v ruce. Nastrčila mi to před obličej: „Chceš radšej ponožky alebo slipy?“ zeptala se výsměšně. Zděsil jsem se.
To nebylo její prádlo, ale prádlo jejího přítele! Zvedl se mi žaludek. „To sú tie slipy, ak si do nich Peťo ukladal semeno, “ chlubila se Jana. „Keď boli dobré pre mňa, budú aj pre teba!“ Do nosu mě udeřil pach spermatu. Už na pohled bylo vidět, že jsou slipy celé slizské. „Prosím tě… “ zajíkl jsem se, ale vzápětí jsem musel pevně stisknout zuby, aby mi Jana nenacpala tu odpornost do úst. Jana odhodila ponožky na zem. „Ty ma chceš nasrať?“ zeptala se výhružně a nahmatala levou rukou moje varlata. Přitom se mi dívala pořád do očí. Uhnout hlavou nešlo, radši jsem spustil víčka. Jana promyšleně pomalu prohmatávala moje citlivá místa a sledovala moje reakce. Konečně nahmátla nejcitlivější bod. Trhl jsem sebou a ona se vítězoslavně usmála. „No tak, môjko, “ zavrkala mazlivě a pomalu zesilovala stisk. Byla to nesnesitelná, stále se stupňující bolest. Slzy se mi vedraly do očí, moje tělo se roztřáslo v křeči, jak jsem se snažil vydržet a nevykřiknout… „Ááááááá!“ nevydržel jsem to, když jsem bolestí pomalu ztrácel vědomí. Do výkřikem otevřených úst okamžitě pronikl nechutný roubík. Jana ho okamžitě pojistila omotáním obinadla kolem čelistí. Rozplakal jsem se ponížením. Takhle jsem si svoji návštěvu nepředstavoval. Jak se teď Janě budu moci ještě někdy podívat do očí? Přitom můj penis trčel kupředu jako kopí svatého Jiřího. Celá ta situace mě prostě proti mé vůli nesmírně vzrušovala. Ale to ještě nebylo všechno.
„Potrebuješ trocha omyť, “ zasmála se mi do očí a rozmazávala mi krev po obličeji. „Chcela by som, aby si mi dnes urobil dobre, “ oznamovala mi přitom. „A chcem, aby sis dal veľa záležať. Urobíš to? Keď súhlasíš, povedz jasne a zretelne áno. Inak ťa budem muset chvíľu prehovárať. „Copak můžu ty krávo mluvit, když můžu sotva dýchat?“ pomyslel jsem si vztekle. Šňůra se mi zařezávala do krku, ústa jsem měl ucpaná, zalykal jsem se vlastními slinami smíchanými s cizími sexuálními výměšky a měl jsem jasně a zřetelně říct ano? Přesto jsem se o to pokusil, výsledkem bylo směšné zahuhlání. „Nepovedáš? No, ona ťa ta nadutosť prejde, “ ucedila Jana a láskyplně vytáhla zpod polštáře bič. Ona s ním snad spí, zakroutil bych udiveně hlavou, kdybych mohl. Ale podobné úvahy mě brzy přešly. Intenzita první rány přes břicho mě překvapila. Zavřískal jsem bolestí do roubíku a zalomcoval pouty. Žebřiny se trochu zatřásly, ale to bylo všechno. Dalších několik ran postupně dopadlo na moje břicho, boky a stehna, i když jsem věděl, že nemám šanci, pudově jsem se snažil uhýbat a tím jsem napínal provaz, který připoutával mé pohlaví k příčce žebřin.
Už předtím mi stačilo málo a já jsem oddaloval orgasmus ze všech sil, ale bolest z bičování mě donutila zapomenout na poslední špetku sebeovládání. Moje sperma v několika slastných vlnách opustilo svoje hnízdo a vydalo se močovou trubicí do světa. Byl to tak intenzivní pocit, že jsem cítil, jak na mě jdou mrákoty. Bičování ustalo. „Však som šikovná!“ radovala se Jana, přidřepla přede mnou a přetáhla mi předkožku přes žalud, aby mohla olízat to, co na něm ulpělo. Unikl mi slastný vzdech – bylo to velmi příjemné. Jana postupně uvolnila můj krk, pohlaví a nohy ze škrtících smyček. Rychle jsem se postavil na druhou příčku, abych ulevil svým pažím, ze kterých se už ztratil všechen cit. Vyhoupla se ke mně a přitiskla se svým teplým tělem k mému. Smála se a dívala se mi zblízka do očí. Zahanben jsem je sklopil. Chvíli se o mě třela svými ňadry a podbřiškem a vychutnávala situaci. Potom mi rychle uvolnila roubík a nakonec i ruce. Sesunul jsem se na zem, kde jsem se svalil neschopen pohybu. Klekla si ke mně a hladila mě po vlasech. „Můžu ti teď říkat TYGI?“ zasmála se rozverně a přejela dlaní něžně po mém proužkovaném těle. Snad mi to sleze, než přijedu domů, zadoufal jsem. „A čo si teraz želá môj Pán?“ změnila Jana náhle roli. Polkl jsem. Cožpak by po tomhle všem mohla a být ještě mojí otrokyní? Nerozmýšlel jsem se dlouho. „Ještě ti něco dlužím, “ zavrčel jsem.
„Rozval se támhle do křesla a vystrč pořádně tu svou krvavou pipinu!“ Chtěla udělat dobře, udělám jí tedy dobře a mezitím snad něco vymyslím. Jana si svlékla i košilku, takže byla úplně nahá, sebrala ze země kusy šňůry, kterou jsem byl předtím připoután k žebřinám a posadila se na okraj křesla. Šňuru držela v ruce a vyzývavě se na mě dívala. „Jo spoutat, “ kývl jsem hlavou. „Tak tedy dobrá!“ Byl jsem naschvál surový a utahoval jsem šňůru až nadoraz. Zápěstí jsem jí svázal za opěradlem křesla a kotniky zvednutých a roztažených nohou k opěrkám pro ruce. Se zlomyslným zábleskem v očích jsem sebral ze země to, co jsem měl v ústech předtím já. Nebránila se a přijala roubík celkem ochotně, možná měla trochu špatné svědomí a bála se, abych se neurazil, ale tomu jsem byl na hony vzdálen. Klekl jsem mezi její roztažená stehna a začal se pomalu mazlit s jejím břichem, vnitřními stranami stehen a vyholeným Zapojil jsem prsty levé ruky, které jemně prozkoumávaly vnitřek vaginy a hledaly nejcitlivější místo, zatímco jazyk laskal naběhlý poštěváček…
Na mučení nedošlo, neměl jsem na to tu správnou chuť. Ale když odezněly poslední křeče vyvrcholení, klekl jsem si na křeslo mezi Janiny zdvižené nohy a pomazlil i její prsa, po vyjmutí roubíku jsem ji i lehce líbal. Nějak se mi nechtělo ji pustit, kdyby to šlo, nechal bych si ji svázanou pořád, aby mě nemohla opustit. „Tak pôjdem na to pivo lebo nie?“ dala najevo, že už ji to nebaví. Povzdechl jsem si a uvolnil jí pouta. Byl nejvyšší čas, končetiny nabíraly modrofialovou barvu. „Chci spát dneska s tebou v posteli, „prohlásil sem rozhodně. „Nic jiného, jen spát, těšit se z tvého tepla a probudit se vedle tebe. “ Souhlasila?
jan napsal
Akože poviedko bola pekná