Jsou to dva měsíce, co jsme se s Pánem poznali. Byl na mě hodný a zatím jsme si sedli.
Něco mi ale stále scházelo. Chtěla jsem být více a přísněji vychovávána, a když se ptal, jaké je mé přání, dostala jsem odvahu ho vyslovit. Srdíčko mi při tom zběsile tlouklo strachy i vzrušením. „Je ti jasné, že budeš dělat vše, co ti přikážu? I to, co je ti nepříjemné?“
číst více
Když jsem před pár lety začal s fotografováním, netušil jsem, že mě tenhle zprvu koníček bude jednou i živit. Ze začátku jsem fotil jen krajinky, zajímavé uličky, momentky, prostě to, co asi každý začínající fotograf. Brzy mě to ale dost chytlo, a tak jsem si postupně dokupoval objektivy, další fotoaparáty, stativ atd. Když se pak firma, ve které jsem pracoval položila, rozhodl jsem se to risknout a stát se fotografem na volné noze.
číst více
Budu vám vyprávět příběh. Příběh, který se odehrál uprostřed letních prázdnin roku 2007. Jmenuji se David a v onu dobu mi bylo 16 let. Byl jsem 163 cm vysoký, štíhlou, ale i přes to tvrdou postavu, blonďaté vlasy s pramínky nabarvené na hnědo po lopatky a modré oči a příměsí brčálové barvy. Byl jsem a stále jsem vždy a v jakékoli situaci pozitivně naladěný člověk, za kterým se táhne nehezká minulost.
číst více
Vracel jsem se po náročném dni unavený z práce. Jen tak jsem seděl v autobuse a myšlenkami byl někde úplně jinde. Náhle jsem na sobě ucítil pohled. Zvednul jsem oči a pohlédl do očí ženě sedící naproti mě o několik sedadel dál. Neuhnula se a upřeně se na mě dívala dál. V jejím pohledu bylo něco velmi tvrdého a dominantního. Dlouho jsem to nevydržel a sklopil oči, vědom si, že to musí vypadat velmi poníženě, ale nemohl jsem si pomoci.
číst více
„Tak co,jaké to bylo?”,ptala se mě Jitka,když jsem jí druhý den zavolala,že může přijít.„Bylo to příšerné a zároveň krásné!Ještě teď mě všechno bolí!Ale takový orgasmus asi už nikdy nezažiju!”, popravdě jsem odpověděla.„Nepovídej!Vlastně povídej!”,vyhrkla Jitka a třásla se nedočkavostí.
„Jak to začalo,to přece víš! Tak jsem se nechala od Petra přemluvit a šla jsem k němu.Když mi sliboval orgasmus,na který hned tak nezapomenu,myslela jsem,že se jenom holedbá!Ale měl pravdu!”,začala jsem zeširoka.„Tak mě nenapínej a povídej!”,Jit-ka byla netrpělivá.
číst více
Anonymní zpověď
Vážení, jako malá jsem nemohla nic dělat proti tomu, když mě chtěli rodiče ztrestat pro nějakou neposlušnost. Bývala jsem bita dost často. Řemenem. K dispozici však byly i důtky a rákoska. Byla jsem šesté dítě a maminka mi záhy zemřela. Když se otec podruhé oženil, změnil se. Poprvé, co se pamatuji, odepnul řemen z kalhot, asi dva dny po své svatbě. Později už to bývalo velmi pravidelně. Výprask, respektive "cajmrsk" od otce býval většinou obřad.
číst více
Vysokoškolský mejdan Tato ponižující příhoda se mi stala před třemi roky. Tehdy mi bylo krátce po šestnáctých narozeninách a právě to bylo měsíc, co jsem se rozešla se svým prvním klukem osmnáctiletým Jiřím, který chodil do 4. ročníku našeho gymplu a na něm byl idolem všech holek. Jak jsem „bohužel“ později zjistila, z jeho strany to nebyla láska, ale jen vypočítavost. Nenadbíhal mi proto, že bych se mu líbila, ale proto, že mě chtěl obrat o věneček.
číst více
Jednou takhle jsem se sešel v hospůdce s kamarádkou která byla 3měsíce v Norsku,
Vyprávěla nám o krásách krajiny a o lidech ale jak hodina pokročila a promile přibívali začal z ní lézt zážitek který asi nikdy nezapomene.
Jednou šla s kamarádkou ke kamarádovi na párty která byla ve vedlejší vesničce asi tři mile vzdálené, šly tam silnicí která vedla lesem, na párty se dobře bavily a pily i alkohol.
číst více
„Další!“ ozvalo se do prázdný čekárny. Sestřička – když se nikdo chvíli neozýval – vešla do modře vymalovaný místnosti lemovaný při zemi podlouhlýma lavičkama, mrknout se, jestli tam přeci jenom ještě někdo není… Nikdo tam nebyl. Jenom já. Já jsem tam byl. Kurva! Seděl jsem tam fuckt já, já – v opravdový ordinaci sexuologa – krčil jsem se v rohu a děsně jsem se styděl. Styděl jsem se hrozně. Přímo příšerně. „No tak copak, copak, mladý muži, copak vás trápí…?!“ zeptala se ta mladá, příjemně vyhlížející dáma a pozvala mně dovnitř do ordinace.
číst více
Běžel jsem do bufetu na oběd místo, abych se učil, nebo se vrátil do pokoje si zdřímnout. Nebyla to první ani poslední chyba, kterou jsem ten den udělal, ale byla první, které jsem měl důvod litovat.
Dva měsíce po nástupu k D.A. Jsem se začínal cítit vyčerpaný. Horší ale bylo, že jsem si nemohl stěžovat.
,,Nikdo vás tady nedrží," řekl nám ráno při týdenním nástupu jeden z instruktorů. Všichni jste si kurz erotických umění zvolili dobrovolně."
číst více