Vaše erotické povídky

Stovky erotických povídek a příběhů. Erotické povídky zdarma ke shlédnutí. Pouze ty nejlepší porno povídky a sex povídky

Domina

Kategorie: BDSM, Otroci
07.12.2016
ŠpatnýÚjdeDobrýZajímavýSuper Celkem 10 hlasů
Loading...
 Nervózně jsem poposedával na židli, srdce mi bušilo jako o závod a péro mi stálo ani nevím proč. Asi po čtvrt hodině žena vystupovala u samoobsluhy Julius Meinl. Ještě ve dveřích se na mě dívala a její pohled přímo říkal: „Vystup otroku a pojď mi sloužit“. ..

Vracel jsem se po náročném dni unavený z práce. Jen tak jsem seděl v autobuse a myšlenkami byl někde úplně jinde. Náhle jsem na sobě ucítil pohled. Zvednul jsem oči a pohlédl do očí ženě sedící naproti mě o několik sedadel dál. Neuhnula se a upřeně se na mě dívala dál. V jejím pohledu bylo něco velmi tvrdého a dominantního. Dlouho jsem to nevydržel a sklopil oči, vědom si, že to musí vypadat velmi poníženě, ale nemohl jsem si pomoci. Ještě víc mě zaskočilo, když jsem cítil, jak červenám a nejen to, zaznamenal jsem také pohyb v kalhotech, jak se mi začal zvedat. Nadále jsem cítil pohled té, na první pohled nenápadné, asi pětatřicetileté ženy. Ještě několikrát jsem se pokusil zvednout pohled, ale vždy jsem po chvilce musel uhnout. Nervózně jsem poposedával na židli, srdce mi bušilo jako o závod a péro mi stálo ani nevím proč. Asi po čtvrt hodině žena vystupovala u samoobsluhy Julius Meinl. Ještě ve dveřích se na mě dívala a její pohled přímo říkal: „Vystup otroku a pojď mi sloužit“. Odolal jsem a jel jsem dál. Jen o jednu stanici dál, tam jsem bydlel.
Uplynuly asi dva týdny a já jsem na neznámou dominu úplně zapomněl. Šel jsem na víkendový nákup do nedalekého Meinla. V klidu nakupuji, vybírám víno, když v tom slyším za zády rozkazující ženský hlas: „Podej mi to Chianti ze shora“. Ani stopa po prosebném tónu. Nazlobeně se otočím a hledím do Těch očí. Teprve teď jsem si všimnul, jak je ta žena je vysoká. Vyšší než já. Opět klopím oči a staví se mi ocas, zatímco ústa jen špitnou: „Ano madam“. Nechápu co to dělám, ani co mě na tom tak vzrušuje. Nejsem submisivní typ, ale tahle žena mě úplně vykolejila. Natahuji se pro víno a pokládám jej do košíku. Přikáže mi naložit ještě několik dalších lahví nealko pití a odchází. Pomalu se vzpamatovávám a v klidu dál nakupuji. Když jsem zaplatil, naložil vše do tašky a chystal se odejít, ozval se známý hlas: „Vezmi ty tašky a pojď za mnou“. Už jsem nabral trochu rovnováhu, přece jenom už jsem jí vystaven po třetí a cítil jsem, že jí klidně řeknu, že se zbláznila.
„Ano madam,“ vyklouzlo z mých rtů mezi tím a já jsem se uklidňoval tím, že nakonec nikam nespěchám a může to být zajímavé. Popadnul jsem dvě velké tašky, nacpané hlavně konzervami a pitím a skoro jsem si to zase rozmyslel. Procházeli jsme pak tichou potemnělou vilkovou čtvrtí, já asi dva metry za ní a myslel jsem že snad už neujdu ani metr, když se konečně zastavila a odemkla branku zahrady. Hned za mnou branku zamkla a svým tvrdým hlasem přikázala: „Svlékni se donaha!“ a v zápětí dodala pohrdavým tónem: „Otroku!“. Vyděšeně jsem sena ní kouknul. To ne, řekl jsem si. To jo, říkalo mé rychle se zvedající péro v kalhotech. Rozhlédnul jsem se a všimnul si, že kolem celé zahrady je vysoký neprůhledný plot a snad ani z okolních vilek sem není vidět přes vzrostlé stromy. „Dělej, na co čekáš?!“ přikázala, ale to už jsem rozepínal zip kalhot.
Když jsem byl úplně nahý, přinesla z domu kožený řemínek a pevně mi ho utáhla kolem koulí. „Dál ten nákup odnosíš na koulích!“ Vybral jsem tedy nejlehčí tašku, ještě z ní pár věcí odebral a přivázal jsem jí na druhý konec řemínku, takže mi teď visela za koule. Pomalu a opatrně jsem šel k domu snažíce se, aby se taška příliš nehoupala, a abych do ní nevrážel stehny. Madam šla kousek za mnou, povzbuzovala mě a ukazovala cestu. Trochu jsem se zhrozil, když jsem zjistil, že kuchyně je až v patře této vilky, ale celkem snadno se mi podařilo po vrzajících dřevěných schodech vystoupat a dopravit první náklad až do kuchyně. Koule mě trochu tlačili, ale byl jsem až k nepříčetnosti vzrušený a péro jsem měl celou dobu tvrdé jako kámen.
V kuchyni jsem vše z tašky přeskládal do ledničky a spíže a už jsem zase běžel dolů. Na zahradě jsem tašku, stále visící na koulích naplnil z ostatních tašek a s doprovodem madam se vracel opět do kuchyni. Zatím to šlo hladce, samé malé lehké věci, dokonce jsem k tomu přidal dvoulitrovku Coly. Trochu mě ale děsila myšlenka na pětikilový pytel pracího prášku.
Ještě jsem se otočil třikrát a pak už byl na zahradě jen ten prací prášek. Tázavě jsem pohlédl na madam. Ani stopy po tom, že by mi to odpustila. Naopak. „Tak dělej, hoď to tam a upaluj s tím do prádelny, nemám na to celý den!!!“ vykřikla. Zdráhavě jsem přidřepl nad pytel s práškem, přendal ho do tašky a pomalu se zvedal. Šourek se natáhl, zabral jsem až po hranici bolesti, ale těžký pytel prášku se ani nenadzvednul. V tom vzduchem zasvištěl lískový prut a vzápětí tvrdě dopadnul na můj zadek. A vzápětí další a zase další. Chvíli jsem bojoval s bolestí, dokonce jsem jednou pohlédl na Madam s myšlenkou, že jí zastavím, ale nezvládl jsem to. Nakonec jsem ve snaze uhnout udělal krok dopředu a pytel potáhnul za sebou. „No vidíš, že si víš rady, když chceš. Na čtyři a pytel odtáhni. Stačilo jen jedno švihnutí a už jsem stál na čtyřech a pomaloučku za sebou táhnul pytel po dlážděném chodníčku. „Opatrně! Nepřej si vidět ten tanec, jestli ten pytel roztrhneš! A tím myslím ten pytel prášku, co si uděláš se svým pytlem mi je jedno!!!“ vykřikovala, ale už mě bičovala jen slabě a se stále delšími přestávkami.
Další problém nastal u domovních dveří. Byl tam schod a přes veškeré bičování jsem na něj pytel nedokázal vytáhnout. Ani když madam opřela svou kozačku o mou zadnici a zatlačila. Pak se smilovala a kozačkou pytel lehce nadzvedla, že se mi s její pomocí podařilo ho vytáhnout. Pár metrů po mramorové podlaze předsíně a pak… proboha po příkrých betonových schodech do sklepa. Madam mi naštěstí dovolila se otočit a alespoň slézat schody po zadu. Nebylo to tak zlé, ale polévala mě hrůza z představy, že se ten pytel rozjede po schodech dolů a zůstane mi viset na koulích, nebo mě spíš za ně stáhne dolů. Schody jsem zdolal bez nehody, pak jen pár metrů a konečně mi madam sundala řemínek s koulí.
„Podívej se na sebe ty čuně, jak jsi se zaprasil!!!“ zařvala. A měla pravdu, jak jsem lezl po čtyřech venku a pak tady ve sklepě, byl jsem hrozně špinavý. Mohl jsem něco takového čekat, přesto mě náhlý prudký proud ledové vody zaskočil. Ano, prádelna byla až skoro ke stropu vykachlíkovaná a na zemi byl kanálek, tak jak jinak umýt otroka, než proudem vody z hadice. Samozřejmě ostrým ledovým proudem několikrát důkladně přejela i mé přirození, přestože to nijak špinavé nebylo. Klepal jsem se zimou, ale péro mi pořád stálo, když jsme stoupali po schodech nahoru.
Madam si sedla v obýváku do křesla a pustila si televizi. Nechala si pak podat dlouhý tenký, ale pevný provázek. Ten mi utáhla pod žaludem, protáhla do zadu mezi nohama a poručila mi jít do kuchyně a udělat jí večeři. Kuchyně byla hned vedle obýváku, takže mě stále viděla a mohl jsem jí dobře slyšet, přesto kdykoliv něco chtěla, prudce mě přitáhla za provázek a až když jsem byl u ní mi to řekla. Očividně se také velmi dobře bavila vždy, když za provázek neočekávaně škubla ve chvíli, kdy jsem měl něco rozbitného v ruce. Nakonec to dopadlo jak muselo. Vajíčko místo v hrnci skončilo na zemi. Madam vstala a přišla ke mě. „Cos to provedl ty nemehlo!!!“ Hned se to musí vytřít!!! A ty jsi hadr na podlahu! Lehnout!“ Musel jsem si lehnout na zem, rozkrokem akorát do změti skořápek, žloutku a bílku a ona mi pak dřevákem přitlačila zadek k zemi a s mou pomocí se mnou vytírala, jako bych byl hadr na podlahu a ona se mnou nohou vytírala. Pak mi hodila ručník, ať se očistím a hadr na podlahu, abych podlahu doleštil.
Při večeři jsem musel stát vedle její žídle na čtyřech a na zádech jsem měl tác se sklenkou a krabicí džusu.
Po večeři nastal obrat. Vstala, odklidila tácek s džusem, svlékla se do pul těla a lehla si pode mě mezi mé nohy na podlahu tak, že měla hlavu asi v úrovni mého krku. Tvrdě mi jednou rukou stiskla koule a druhou ocas. Pak trochu povolila, ale začala mi zase stahovat kůžičku dozadu, až se uzdička bolestivě napínala. Celý jsem se začínal třást. Vzrušením, bolestí a také tím, jak jsem už dlouho nehnutě stál na čtyřech. Pak mi ho táhlými pohyby začala honit, nahoru až se napnutá kůže zavřela za žaludem a dolů až se uzdička napnula k prasknutí. Během chvíle jsem začal nekontrolovatelně ejakulovat a během okamžiku jsem jí prsa pocákal nezvyklým množstvím žhavého spermatu. Vstala a zatímco se utírala do ručníku řekla: „Jdi otroku, už jsi prázdný, dnes už tě nepotřebuju!“ Aby ta slova zdůraznila, tvrdě se opřela nohou v dřeváku o můj zadek a odstrčila mě.
Jen tak tak jsem to vyrovnal, abych si nerozbil nos o zem, ale pak jsem vstal a rychle seběhl po schodech dolů. Na zahradě jsem našel svůj oděv, snažil jsem se ho očistit a pak se oblékl. V tom jsem si vzpomněl, že branka je zamčená. Pro jistotu jsem zkusil vzít za kliku, ale bylo opravdu zamčeno. neměl jsem odvahu se vrátit, a tak jsem popadl tašku a přelezl plot. Nikdo mě naštěstí neviděl, a tak jsem v klidu dorazil až domů, kde jsem si dal horkou koupel.
Od té doby vždy znervózním, když jdu nakoupit a v bojuje ve mě touha už nikdy nejít do té samoobsluhy a nejet tím autobusem s naléhavým nutkáním tam čekat nepřetržitě v touze setkat se znovu s Madam.

ŠpatnýÚjdeDobrýZajímavýSuper Celkem 10 hlasů
Loading...

Komentáře* Takto označené položky jsou povinné

TOPlist