Po rozchodu s přítelem jsem na vztahy a muže obecně zanevřela. Koneckonců v sexu jsem si vystačila docela dobře i sama. Tak jsem se teda soustředila na sebe a na práci. Výsledkem bylo povýšení. Dostala jsem se na stejnou pozici, na jaké byl Robert – do té doby můj šéf. Ten chlap byl záhada. Vždy velmi profesionální a neosobní. Nikdo pořádně nevěděl nic o jeho soukromém životě a on se nesvěřil ani mimoděk na vánočním večírku nebo v kuchyňce u kafe.
Usmívat se taky neuměl. Měl jen jeden pohled, kterému jsme říkali v práci vlčí. Dlouhý lehce zamračený pohled, jako když zvíře hledá kořist. Akorát, že on hledal chyby. A taky je úspěšně nacházel. Nejednu kolegyni rozbrečel. I já u něj jednou na koberečku dostala přednášku, ze které mi nebylo dvakrát dobře. Ale za nic na světě bych to na sobě nedala znát. Vyslechla jsem si ho se vztyčenou hlavou a zařvala si až doma. A najednou jsem byla jeho rovnocennou kolegyní! Měli jsme spolupracovat na chodu projektů a měli rovné slovo. No i když… „Vlk“ Robert si zřídka kdy odpustil poznámku, že má víc zkušeností. Leželo mi to v žaludku. Začala jsem tím být posedlá. V každé jeho poznámce jsem hledala nějakou jízlivost a nenechala jsem si to líbit. Nakonec si sám naběhl a schválil něco, co neměl. A já na to přišla přímo při poradě, před několika kolegy. Ach ten sladkej pocit zadostiučinění. On se tenkrát tvářil, jak kdyby pil hořký mlíko. Nakonec prohlásil, že projekt předělá ještě ten večer. A že bude velice rád, když mu pomůžu, neboť dané problematice lépe rozumím a ve dvou nám to půjde rychleji. Řekl to tak, že mu nešlo odmítnout před ostatními. V duchu jsem ho ale proklínala. Celý den bylo šílené horko a já se těšila na sprchu už od oběda. A teď jsem měla tvrdnou v práci až do večera s tímhle ledovým mizerou a napravovat jeho chybu. Grrr.
Seděli jsme u toho stolu snad už čtyři hodiny. Bylo příšerné horko a mě to začínalo zmáhat. Přišlo mi totiž, jako by to Robert záměrně zdržoval a pletl. To mu nebylo podobné. Vytáčelo mě to, ale povýšili mě za moji profesionalitu, tak jsem si nestěžovala. V deset večer už ani kafe nezabíralo. Byla jsem zpocená a celá ztuhlá od sezení. „Roberte necháme toho“ prohlásila jsem. „Doděláme to zítra, už se ani jeden nesoustředíme“. „Vlk“ se zamračil, ale souhlasil. „Skliď ty papíry“. Poručil mi ten prevít. A ješte mi tyká bez toho, abych mu to nabídla. Stále si nezvykl, že jeho podřízená už není jeho podřízená. Pfff.“Samozřejmě, aspoň v tom nebude nepořádek“ Postavil se, poodstoupil od stolu a začal se protahovat. Myslela jsem si, že moji drzou poznámku nepostřehl. Začala jsem tu hromadu papírů poklízet. Když jsem se však natahovala pro lejstra na druhé straně, zezadu mě Robert chytil za pozadí, bokama přirazil ke stolu a rukou srazil na stůl. „Auuu co to děláte?“ Chtěla jsem otočit hlavu, ale najednou mi jeho ruce z boků přejely k výstřihu a zajely do něj. Nebyla to těžká práce, neboť kvůli vedru jsem měla jen lehké šaty, abych se neuvařila. Najednou mi začal hníst prsa a vzrušeně u toho vzdychat. Byla jsem naprosto konsternovaná. Úplně jsem zkoprněla. Pak zajel i do podprsenky a našel si ke hraní bradavky. „Roberte…“ Vydechla jsem. „Copak? Nelíbí se ti to snad? Mě se to totiž moc líbí…a to jsem s tebou teprve začal.“ Pokusila jsem se narovnat, ale akorát jsem mu naskytla příležitost stáhnout mi šaty z ramen a sundat…no spíš servat podprsenku. Zezadu mě stále tlačil ke stolu, až mě začali bolet stehna, natlačená na hranu desky. Já si rukama zakryla nahou hruď. „Přestaňte!“ Vydala jsem konečně ze sebe. Ani ho nenapadlo mě poslechnout. Začal mě hladit po těle a zezadu mě objímal a líbal na krk a ramena. „Nemůžu tě dostat z hlavy. Celý noci si představuju, jak ti to dělám a ty křičíš. Nemůžu myslet na práci a dělám chyby. A já nemůžu dělat chyby rozumíš?!“ Vůbec nezněl jako on. Tajemně šeptal a mě z toho běhal mráz po zádech. A ty jeho dotěrný ruce …začínalo to mít svoji odezvu pod mojí sukní. Bože bylo to tak vzrušující. Ale i dost ponižující. „Kdo si sakra myslíš, že jsi?! Pusť mě, ale okamžitě!“ Přestal mě hladit a znovu mě narazil tělem na stůl. Rozkopnul mi nohy a tak mě tam držel. Rozkročenou, polonahou a ohnutou přes stůl. Jednou rukou mi tlačil do zad, abych se nemohla zvednout a druhou mi začal vyhrnovat sukni šatů. Na moje komentáře nereagoval a začal mi přes prádlo třít rozkrok. „Dost, prosím!“ Kňučela jsem, ale je pravda, že jsem to chtěla jako snad nikdy. Moje pýcha by mu to ale nepřiznala. Přestal s masáží a stáhnul mi kalhotky, kam až mu to moje rozkročené nohy dovolily a začal znovu. Když do mě zajel prsty tak jsme oba vzrušeně vzdechli. „Bože, krásko, ty si pro mě nádherně připravená“ Zasmál se. Otočila jsem hlavu, abych viděla vlka se poprvé (vítězoslavně) usmívat. Oplatil mi můj pohled a v očích se mu zalesklo. „Drž“ přikázal mi. Přestal mě tlačit rukou na desku a kleknul si. Ani jsem se nepohnula. Moje touha konečně přemohla mojí hlavu a já jen čekala, dokud se mě nezačal rty a jazykem dotýkat na místě, kde už se mě dloooouho nikdo nedoktnul. Panebože to bylo blaho…Lízal mi ji nejdřív jemně, pak vášnivě a funěl u toho jak nadržený zvíře …a to on vlastně byl. Nadrženej vlk. A já tam opřená o stůl tekla rozkoší a sténala čím dál hlasitěji. A poslušně držela polohu… Moc jsem si to užívala. Když přidal prsty, myslela jsem, že zešílím. Bože ty jeho teplý ruce! Už jsem se začínala blížit vrcholu, když přestal. „nééééé“ Zakňučela jsem. To musel přestat zrovna teď? Ohlédla jsem se, abych jen na okamžik zahlédla jeho veliký naběhnutý penis a jak s ním do mě prudce zajel. „Achrr…“ Vydralo se mu z úst. „Konečně si tě omrdám krásko. Vyšukám ti mozek z hlavy, a ty budeš křičet jako v mejch představách. Já vím, že ty to taky chceš, viď?“ Jedna moje část by ho nejradši poslala do pekla, ale ten jeho úd ve mě ….ten pocit…“ano, Roberte..ano“ Kapitulace. Nechtěla jsem aby mě pustil. Chtěla jsem, aby udělal to, co sliboval. Začal pomalu na doraz přirážet. Musela jsem se chytnou hrany stolu rukama, jak pomalu zrychloval. S narůstající slastí jsem se začala prohýbat v zádech. Přirážel stále rychleji a mačkal mi při tom půlky. Vzrušeně oddechoval a to mě rozpalovalo ještě víc. Nakonec mě šukal tak rychle, že ze stolu začali padat ty naše papíry. Oběma nám to bylo ukradený! Já se blížila vrcholu a sténala jako šílená. On to vycítil a přidal na síle. Zároveň mě jednou rukou začal dráždit prsty. To bylo k nevydržení a tak neskutečně nádherný! S výkřikem jsem se udělala. On pokračoval dál a prodlužoval mi tak to hříšný potěšení z orgasmu. Chytil mě za vlasy a naposledy čtyřikrát tvrdě a trochu pomaleji přirazil. Udělal se do mě a stále mě tahal za vlasy až to bolelo. Musela jsem se postavit. A on ze mě vyklouzl. Zhroutil se na židli a oddechoval. Jeho vlčí pohled se vrátil a zálibně si mě prohlížel. Rozcuchanou s šaty v pase, kalhotkami u kolenou a bez jedné boty, která se mi musela vyzout ani nevím kdy. On se však hlavně díval, jak mi po stehně teče jeho sperma a usmíval se. Beze slova jsem si otřela jeho práci z nohou, oblékla se a odešla domů. Ať si ty papíry poklidí sám. Však na nich budeme pracovat zase zítra.;-)
Sabi napsal
Pěkný, vlku.