V sobotu brzy ráno jsem jel s mými kamarády na turnaj ve stolním fotbálku do Přerova. Kolem 22:00 hodiny jsme spolu jeli domů už po cestě mi volala moje nová přítelkyně Veronika kde jsem a kdy se vrátím. Za tu cestu mi volala tak pětkrát a to už mi bylo jasné, že je šíleně nadržená. Hned jak jsem přijel do Žďáru nad Sázavou, čekala mě na náměstí. Nečekala tam však sama, byl tam sní můj dobrý kamarád Ondra a jeho přítelkyně Nikola. Přišel jsem k ní, dal jsem jí pusu a šli jsme všichni společně k nám.
číst více
Konečně jsem se stala letuškou, konečně se mi splnil můj sen a dostala jsem práci v oblacích. Těšila jsem se na výlety do zahraničí. Na nové přátelé, nové zážitky. Můj první let byla noční linka Praha - Itálie. Letěla jsem s kapitány Petrem a Tomášem, vedoucí kabiny Petrou a druhou letuškou Míšou. Vedoucí kabiny byla celkem pohledná starší dáma, Míše bylo asi čtyřicet, Tomášovi asi třicet a Petrovi táhlo na čtyřicet pět. Tomáš i Petr byli dobří kamarádi a oba mě uklidňovali, protože jsem byla značně nervózní.
číst více
Hermioně se zdálo všechno nudné, byla sice na začátku třetího ročníku, ale už měla všechno učení dávno naučené. Do nebelvírské věže začali pronikat měsíční paprsky. Byla v ložnici sama, všichni ostatní byly na večeři a hned tak se nevrátí…
Hermiona natáhla ruku pod postel a nahmatala svůj časopis, který pečlivě schovávala před ostatními. Časopis byl plný nahých mužů i žen.
číst více
Keď sa to stalo, mal som práve 17 rokov. Bol temný,chladný,zimný večer a ja som sa vracal z praxe domov. Cestou som sa zastavil v obchode, kúpiť niečo na jedenie. Asi o pol ôsmej som sa vrátil domov, keď sa mama chystala na nočnú smenu do nemocnice, kde pracovala ako sestrička."Daj pozor aby sa Klaudia okúpala a išla spať pred desiatou,, a dodala "Klaudia už jedla a ty si niečo zober!,, - povedala mama a potom odišla.
číst více
Neochotne som vstala. Z vedľajšej izby sa ozývali hlasy. No nepatrili iba Tebe a Jarkovi. Zdalo sa mi to čudné. Obliekla som si šaty a naboso vykročila. V obývačke bol dosť veľký rozruch.
„Á, Leni, už si hore? Určite sme Ťa zobudili.“
„Nie, nie.“ Predstavila si ma spoločnosti a spoločnosť mne.
„Čo budeš papať?“ opýtala si sa so starosťou v hlase.
„Ja? Nič, prosím Ťa, nerob si starosti. Ani nie som hladná.“
číst více
Během prázdnin na vysoké škole jsem se dostal do malé vesničky na konci světa někde u hranic s Polskem. Kamarádi, se kterými jsem měl sraz, nedorazili, ubytování se také nekonalo, tak jsem trávil večer v místní hospodě. Popíjel jsem s místními a když jsem se ptal po možnosti noclehu, poradili mi, ať se obrátím na Hanku, bydlí prý sama a určitě mě neodmítne. Trošku se u toho usmívali, ale v opilosti jsem tomu nepřikládal význam.
číst více
Jsem třináctiletý kluk a už víc jak rok jsem závislý na sexu. Musí mi stačit hlavně ruce a fantazie, ale někdy se podaří nějaký kontakt. Líbí se mi hlavně starší a zkušenější kluci.
Je opět jeden z nudných dnů a já se ploužím po městě a hledám zábavu. Vedro, okolo lidi, kteří se kodrcají bůhví kam. Pot se prodírá pod oblečení. Tričko i slipy se mi lepí na tělo. Celkem přirozeně cestu končím u městského bazénu.
číst více
Otčím se vrátil asi v půl deváté a já tak potřebovala s ním mluvit! Máma naštěstí v obýváku sledovala přiblblý seriál a já proto zalezla do koupelny a pustila vodu, aby Mirek věděl, kde jsem. A skutečně, za chvíli se otevřely dveře a On vešel s velkou taškou dovnitř. „Měla jsi pravdu, jsi chytrá subka, Káčo. Když jsem jí ukázal tu fotku, přiznala všechno. Poprvé ho svedla hned po prvním tréninku v září, kdy vám vykládala o svém mučení na vesnici.
číst více
Štěstí se na mne usmálo a dokonale mne vysálo.
Kamarádi kterým jsem odsvědčil svatbu mne pozvali na kolaudaci jejich nového bydlení. Dorazil jsem s lahvinkou a nějakou blbosti do bytu .Při příchodu jsem doufal ze se rychle unaví a já budu moci do dvou hodin vypadnout. Nemám rád tyhle sešlosti. Byly tam jen dva páry, moji hostitele a..., nekecám svědkyně ,kterou jsem přefiknul den před svatbou v apartmánu novomanželů.
číst více
Carol znovu přejela pohledem z okénka vozu přes parkoviště k obchodu na konci slepé uličky. Znervózňovalo ji i pouhé pomyšlení na to, že by měla vejít. "Sakra, "pomyslela si "jsem nervózní už z toho, že sedím zrovna tady. Jak se asi dokopu k tomu, abych vystoupila a vešla?" Ne že by tam byla sama - parkoviště bylo napůl obsazené, což svědčilo o tom, že obchod je dost navštěvovaný. Ať už to tam patřilo komukoliv, vybral si dobré místo - staré firemní sídlo z doby, kdy se město rozvíjelo.
číst více
