Jmenuji se Kuba je mi 17 let, jsem sportovní postavy, 176 vysoký tmavovlasý bisexuál. Jeden večer jsme se se spolužáky domluvily že půjdeme chlastat. Začali jsme v parku, jako obvykle když už jsme měli všichni popito, tak jsem ukecal kámoše Filipa na trávu. Filip má svalnatou postavu od fotbalu, je vysoký asi jako já a je celkem pěknej v obličeji. Na poprvé s ním ta marihuana nic moc nedělala, takže jsme se akorát zasmáli a dobrý.
číst více
Bylo mi nedávno 15 let a už jsem pokukovala po klukách, protože jsem od ostatních holek slyšela, jak ta se vyspala s tím a ta zase s jiným. Já jsem byla ještě panna a nevěděla jsem jak na to. Měla jsem kamarádku, se kterou jsme bydleli v jednom domě. Jmenovala se Sandra a byla o rok starší než já. Chodily jsme spolu na koupaliště, když bylo počasí, pravidelně každou sobotu a neděli. Sandra mi říkala, že ještě nikdy neměla nic s klukem a i já jsem se jí svěřila, že jsem panna.
číst více
Jmenuji se Jirka je mi 20 a bydlím u svých rodičů na Vysočině. Skoro každý večer chodím s kamarádem do baru na pár drinků. Jednoho večera se v baru ukázala nová pracovní síla, mladá holčina která se jmenuje Bára. Bára je krásná, mladá, 18ti letá brunetka. Prohodili jsme pár slov a jako každý večer jsem se odebral spát domů.
číst více
,,Tak to je Zuzanka" představovala mi s radostí svou dceru moje nová přítelkyně Pavla, se kterou chodím už asi 2 měsíce. Ačkoli jsem, myslím si, drsný chlap a hned tak něco mě nerozhází v tomhle případě jsem z ní byl nervozní jako malý školák. Tak tak jsem ze sebe vykoktal jméno ,,Já jsem Petr, ahoj", musely si myslet že mi snad přeskočilo, ale mě to bylo jedno, koukal jsem se jen na ní. ,,Tak si pojď sednout aspoň do obýváku, Zuzi, uvaříš nám prosím kávu?" vytrhla mě z úžasu Pavla.
číst více
Je ráno. Šourám se z ložnice po schodech dolů do kuchyně. Jako každý den... tedy... jako každý den poslední dva měsíce. Vždy musím vstávat dřív než on, abych mu mohla nachystat snídani, než odejde do práce. Už jen posledních pár schodů. Promnu si oči a prohrábnu vlasy.
Dneska jsem nějaká... ehm... použitá. Šoupu nohama o zem jak procházím domem ke kuchyni. V obličeji mám výraz malého unaveného dítěte s našpulenými rty v protestné grimase.
číst více
Bylo mi asi 17, s kamarádem jsme bydleli přes ulici a vídali jsme se každý den, buď on byl u nas nebo já u nich. Hrály jsme fotbal nebo jsme byly na počítači proste klasické klukovské zábavy. Jeho máma byla už asi 7 let rozvedená, žádný milenec, proste nikdo kdo by se o tu paničku staral. Byla to luxusní čtyřicítka co o sebe pečovala, chodila každý tyden cvičit a byla fakt kus. Nejednou jsem si o ní nechal zdát při honičce.
číst více
Šel jsem z práce domů. Zase nejel výtah a tak jsem musel šlapat po svých. Naštvaně tedy stoupám schodištěm, když těsně pod naším patrem mi vystaví stopku sousedčin nádherný zadek. Měla zrovna službu a tak se dala do umývání schodů. Škoda, že si nevzala sukýnku, blesklo mi hlavou, ale to bych asi chtěl moc. I tak to byl skvělý pohled na její oblé pevné půlky.
číst více
Je sobota dopoledne. Vracíme se s mojí Karolínou na parkoviště, kde máme zanechané auto. Tlačím vozík s nákupem. Prošli jsme Billu, kde jsme si nakoupili základní potraviny do chladničky na celý týden, nějaké dobroty, jako jsou sušenky, čokolády a hlavně zeleninu, ovoce a minerálky. Dnes mi připadalo, že strávila delší čas v oddělení mléčných výrobků, ale tak to není zase nic tak divného, dovede po obchodě cestovat sem a tam a nakonec musím uznat, že kupuje jen věc potřebné a jen ty, co máme oba rádi.
číst více
První díl,
Druhý díl
Páni, to byla ale jízda.
To by nikdo neřekl, jak dokáže být incest vzrušující. Teda, ne že bych zrovna já k tomu měla nějaký odpor, to ne, ale šukat s otcem vaší nejlepší kamarádky?? Pro někoho příliš.
Pokladám kabelku na stůl a padám do postele. Zapínám si televizi a přepínám kanály.
,,Eliško, beruško, jsi to ty?" Ozve se tatínek a ve me se to sevre.
,,Ano tatinku, to jsem ja!" Zakricim na nej na oplatku.
číst více
Tomáš byl čerstvý čtyřicátník. Byl už sedm let ženatý ale manželství za nic nestálo. Seděl sklesle za pultíkem v jedné Hradecké prodejně koberců, brejličky měl položené vedle a smutně vzpomínal na to jak se s jeho manželkou poznali. Vždycky byl submisivní a zpočátku mu to tak vyhovovalo. Vyhovovalo mu, že jeho žena má v domácnosti hlavní slovo.
číst více
