Svatba mého ovdovělého táty s Ivou proběhla jen za přítomnosti mojí ségry, jejího manžela, kteří oběma svatbu odsvědčili a mé maličkosti.
Po svatbě nás táta pozval na oběd, po kterém ségra se švárou odjížděli hned domů a já s tátou a s novou maminkou odjížděli do naší vilky. V té době mi ještě nebylo 18 a byl jsem ještě panic. Večer, když se táta s Ivou chystali prožívat „svatební noc“ zazvonil telefon a tátu odvolali do fabriky, neboť se tam stal nějaký malér.
číst více
Byla středa večer, už se setmělo a já byl zrovna na vlakovém nádraží se svojí přítelkyní a čekal jsem na vlak domů. Moje přítelkyně, kterou jsem přezdíval Bobo, byla ještě mladá studující holka, která bydlela na internátě. Současně dělala fotomodelku pro jednu modelingovou a reklamní agenturu a mnoho mých kamarádů mi jí závidělo. Nebylo ani čemu se divit.
číst více
Kája a Pepa byli asistenty ve filmovém štábu už ¦po léta. Jeden u režiséra, druhý u kameramana. Je to role nevděčná, protože když se něco nevede, často se blesky a hromy svezou právě na asistenty. A tak není ani divu, že asistenti si večer, když je po natáčení, vyrazí a vychutnávají každou volnou chvilku.
číst více
Martina opatrně odemkla a tiše prošla předsíní. Táhlo už pomalu na půlnoc, takže máma byla na noční, ale z pokoje bylo slyšet televizi. Martina tam opatrně nakoukla - no jasně: telka si vysílala sama pro sebe a muž, "sledující" ji z rozestlaného gauče se randálem, linoucím se z obrazovky nedal ani v nejmenším rušit a spokojeně spal. Dívka se nad pochrupujícím otcem s převahou svých téměř sedmnácti let povýšeně ušklíbla a málem už zavřela dveře, když tu ji něco upoutalo.
číst více
Kategorie:
Exhibicionisté,
Extrémy,
Fetish,
Grupáč,
Masturbace,
Mladé,
Orál,
Párty,
První sex,
Šukačky,
Teen,
Trapasy,
Učitelky
Ahoj volám sa Adam, mám 18 rokov a chodím na gymnázium. Som ešte panic a v mojej triede máme veľa pekných báb, len škoda že majú frajerov. Veď už len pri každom pohlade na nich sa mi postaví a napadajú ma všelijaké myšlienky.
Blížil sa koniec 3. ročníka a my sme sa rozhodovali kam pôjdeme na koncoročný výlet. Bolo tu už vela nápadov, ako ísť niekde na chatu do hôr či k moru.
číst více
Jmenuji se Martin jsem hubenější černovlasý kluk drobnější postavy. Jelikož jsme neměli moc peněz tak jsme doma museli neustále šetřit. Když jsem potřeboval oblečení na sebe tak se vždy kupovalo jen to nejnutnější a nejlacinější. Po ukončení základní školy jsem po prázdninách nastoupil na střední školu na kterou jsem se těšil. Jelikož jsme bydleli na vesnici a do školy jsem měl špatné spojení, tak jsem musel bydlet na intru tak to pro mě byla velká změna z čeho jsem měl strach. Na intr jsem musel jezdit už v neděli po obědě to bylo jediný spojení od nás.
číst více
Dělat obvodního lékaře v neveliké vesnici je docela nuda. Alespoň tedy pro mě. Většinou za mnou chodí starší lidé s všelikými neduhy stáří. Mladí moc nechodí, proč by taky. Ale občas přece jen dojdou. A nejvíc, světe div se, středoškoláci. Ne že by byli tak nemocní, ale potřebují se ulít ze školy, že ano, takže razítko ode mě jim je dobré. Nebyl jsem v jejich věku jiný, takže mám pro ně pochopení. Ani se nevyptávám, co jim schází.
číst více
"Už musím jít a ten pacholek ještě není doma! On si snad myslí, že když je mu 18, může si dělat, co chce..." láteřila máma. Blížila se 21. hodina večerní, čas jejího pravidelného odchodu na noční šichtu. Oblečená do modré nádražácké uniformy mě ještě ve dveřích zasypávala celou řadou rad a příkazů, které mi samozřejmě šly bez jakéhokoliv efektu jedním uchem tam a druhým ven. Spíš jsem svému, o necelé tři roky staršímu bráchovi záviděla, že se alespoň občas někam dostane.
číst více
Poslední dobou stále častěji vzpomínám na svoje studentská léta, která jsou už opravdu hodně daleko. Tenkrát mi bylo umožněno studovat na univerzitě, sice jsem se občas kvůli ostatním cítil provinile, že se kvůli mně museli obětovat nebo přetvařovat, ale rozhodl jsem se té možnosti naplno využít a studoval jsem jazyky. Jedním z nich byla taky francouzština, dřív v naší zemi docela rozšířená, ale v době mého studia vnímaná jako jedno z nejhorších zel. Bylo nás víc takových, kteří jsme se o fráninu zajímali, a rozhodli jsme si sehnat nějaké doučování. Ozvala se nám nějaká Jacqueline, nabízela soukromé lekce ve svém bytě a chtěla za to jen takový symbolický poplatek.
číst více
