S Marcelou jsem se kamarádil od dětských let a na gymplu nás naši spolužáci považovali za něco víc něž jen za kamarády. Já však nikdy nedostal odvahu na to abych si jen sáhl na její pěkně narostlé kozičky i když při pohledu na Marcelu v pěkných bikinkách mi čurák vždy pěkně ztvrdnul. A tak to bylo až do mých 18ti let. Ten den mi rodiče vyklidili byt, abych svou plnoletost oslavil se svými přáteli. Přišli 2 spolužáci a jejich kamarádky a samozřejmě Marcela. Tancovalo se, pilo, jedlo a když kolem půlnoci všichni odešli, zůstala jen Marcela. Právě jsem uklízel zbytky jídla a pití do kuchyně, když za mnou přišla Marcela.
číst více
Jednou jsem při nastupování do tramvaje pomáhal jedné mladé paní nebo slečně, která měla zlomenou nohu a s berlemi jí nešlo vydrápat se nahoru po schůdcích. Popadl jsem ji za ramena a nechal ji, aby se o mě opřela. Vděčně se na mě usmívala a dali jsme se do řeči. Zjistili jsme, že oba jedeme na konečnou, což bylo ještě dobrých dvacet minut. Povídalo se s ní moc příjemně, při smíchu se jí dělaly ve tvářích dolíčky a měla oříškově hnědé oči, ve kterých to vášnivě jiskřilo.
číst více
Ahoj tohle je moje první povídka, kterou jsem napsal. Jmenuje se Veronika. Je to skutečná holka, avšak příběh je fake a jméno je změněno. Takže doufám, že se vám bude líbit.
Veronika - osoba je podle skutečné postavy.
Šel jsem jednou takhle ulicí, když v tom vidím svoji spolužačku stojící na zastávce autobusu. Veronika. Její jméno nikdy nezapomenu. Na škole mě na ní vždy přitahovalo, když měla na sobě kraťasy s tkaničkami.
číst více
Môj príbeh má korene v roku 1994. V mojich 21 rokoch som sa oženil s mojou prvou manželkou a vyženil som pri tom dve netere vtedy šesťročnú Mirku a trojročnú Lenku, nikdy mi nehovorili ujo, ale odvždycky používali moju dlhoročnú prezývku "ŠUMO". Život šiel ďalej s manželkou som sa rozviedol v roku 2000, nakoľko sme nemali deti a už nám to nejak ani nefungovalo, ale ostali sme stále v styku a boli sme ako dobrí kamaráti. Samozrejme som sa stretával aj s mojimi neterami.
číst více
Noví spolubydlící přijeli druhý den dopoledne, seznámili se s námi, představili se a matka s dcerou na nás oba udělaly vzrušující dojem. Tipli jsme si, že si sem obě přijely jen pořádně užít a zašukat si a mužskou část měly sebou jen pro posluhu. Tak jsme čekali, jak se to vše vyvine.
Manželka, Nina, asi 35 let, celkem výstavní kus, manžel, Igor, asi 45-50 let, pod pantoflem, dcera, Gita, celá matka, asi 17 let a syn, Laco, asi 14 let.
číst více
Později se mi Milena svěřila, že vždycky věděla, že s ní jakoby není něco v pořádku. Rodiče ji vychovávali asi dost konzervativně, jméno prý dostala po pratetičce a nesnášela ho. Už v mládí se kamarádila s klukama a pokukovala s nimi po holkách, fakt se jí některé z nich líbily. Tak kolem té páté, šesté třídy, kdy spolu děti chodí poprvé na rande a dávají si první pusy, si Milena dala první pusu s holkou a potom se jí o tom zdály divoké sny.
číst více
Skončila škola a začaly tolik toužené prázdniny. Ve středu přišla mamka z práce a povídala, že volala teta Mirka, jestli bych tam na měsíc nemohl přijet, protože strýc bude šest neděl v zahraničí a aby nebyl dům opuštěn, když bude chodit do práce. Docela jsem to uvítal, protože jsem tam měl i několik kamarádů a bylo tam výborné koupání v nedalekém písníku, kam chodilo moře pěkných holek.
číst více
Mami, neviděla jsi takovou tu konvičku, se kterou chodíme na borůvky? Zeptala se Tereza matky. Máma se otočila a zapřemýšlela: Jo, asi bude v předsíni ve špajzu. Proč se ptáš? Že by tě snad samotnou napadlo jít na borůvky? Tereza přikývla, bylo to tak. Dostala na ně hroznou chuť a v lesích okolo jejich vesnice jich byly mraky. Nešla sama, domluvila se se svým dlouholetým kamarádem Pavlem. Takže ve stejnou dobu, co ona hledala doma barevnou plastovou konvičku, Pavel se zrovna také doma sháněl po nějakém košíčku nebo misce.
číst více
Toho letního dne, kdy ráno vypadalo, že bude pršet. Přesto se krátce po poledni vyjasnilo. Táhlo mě to k vodě i přesto, že teplota byla nižší než v předchozích dnech. Slunce vydatně pálilo a bylo by chybou se důkladně nenamazat. Tak jsem sbalil deku, ručník, plavky a nějaké ty ochranné nápoje a vyjel k nedaleké pískovně. “Najdu si klidné a schované místečko,“ říkal jsem si, překvapilo mě, že tu není mnoho lidí až na pár rybářů.
číst více
Jana studovala prvním rokem vysokou školu, do které každý den dojížděla autobusem. Byla to vysoká blondýna se štíhlou postavou a sladkým úsměvem. Když, přijela domů, její rodiče zrovna dávali tašky do auta. Odjížděli na víkend ke kamarádům na Moravu. Ještě se společně naobědvali a asi v jednu hodinu odjeli. Byl pátek a Jana se těšila na klidný večer u televize.
číst více
