Již pár dní se mi v noci zdají divoké sny, a ráno se probouzím s vlhkem v rozkroku. na prostěradle je podivná skvrna, zkoumám co seto stalo rukou si prohlížím přirození, je citlivé na každý dotek, přetahuji kůžičku tvrdne mi, párkrát to udělám je to příjemné, stisknu rukou trochu víc pohyby ruky po mém přirození se najednou zrychlují ze špičky mi vystřikuje nějaká tekutina, je to stejně lepkavé jako skvrna na prostěradle, ve svých třinácti letech je to poprvé co něco takového zažívám, zkoumám co se to děje, a na internetu se dozvídám, že je to normální, že jsem onanoval.
číst více
Ve třeťáku k nám do třídy začala chodit Olga. Nikdo o ní nic nevěděl, kromě toho, že je Ruska. Mluvila jen zřídka, ale v její češtině byl slyšet jen nepatrný východní přízvuk, jinak o sobě nedávala nic najevo a skoro s nikým se nebavila. Už po několika dnech jsme ale viděli, že není pitomá, naopak vynikala úplně ve všem. Gramatiku češtiny měla v malíčku, uměla i jazyky, všechno se poctivě učila a měla samé jedničky.
číst více
Na vysoké škole jsem se dostal do takové fajn partičky kultivovaných mládenců, dá se říct, že šlo o takový klub výjimečných. Za pár let jsme ovládali školní radu i kolejní radu, dařilo se nám prosazovat mnoho změn, takže jsme se těšili i značné pozornosti ostatních studentů, především studentek. Měl jsem jich na každém prstu několik, takže jsem si mohl vybírat, se kterou půjdu na rande, se kterou do kina, na večeři, která mi udělá masáž nebo mi poskytne orální služby. Ani jim nijak zvlášť nevadilo, že se množstvím svých milenek netajím.
číst více
Skončila škola a začaly tolik toužené prázdniny. Ve středu přišla mamka z práce a povídala, že volala teta Mirka, jestli bych tam na měsíc nemohl přijet, protože strýc bude šest neděl v zahraničí a aby nebyl dům opuštěn, když bude chodit do práce. Docela jsem to uvítal, protože jsem tam měl i několik kamarádů a bylo tam výborné koupání v nedalekém písníku, kam chodilo moře pěkných holek.
číst více
Byl pátek, sedím ve škole a je těsně před zvoněním, poslední hodiny, alespoň nám odpadlo pár posledních hodin, jinak bych to asi nevydržel. Hlavu mám v oblacích a pořád si vybavuju tělo mého spolužáka Toma.. „Je nádherný, kéž by byl gay“ .. Slyším zvonek, pomalu se zvedám ze židle házím bezmyšlenkovitě věci do baťohu a těším se až budu doma.
číst více
Byl pátek a já si lámal hlavu, co s Marcelou večer podnikneme. Nenapadlo mě nic duchaplnějšího, než ji pozvat do kina. Sice bych si ji raději konečně přitáhl domů a hezky si s ní užil, ale zatím jsem neměl odvahu jí to navrhnout. Chodíme spolu teprve měsíc. Ona je o dobré dva roky starší a i když nejsem panic, ona má zkušeností rozhodně více.
číst více
Již jako malé děti jsme s rodiči jezdily na nudistické pláže do Německa a později i do jiných států. U nás bylo také několik rybníků a oprámů po těžbě písku, kde se mohlo koupat v rouše Evině a Adama. Tak nám ani nepřišlo, že bychom se měly před sebou nějak stydět. Doma i rodiče chodili nazí z koupelny a na zahradě v bazénu jsme se koupali jen nazí. Čas ubíhal a nám už bylo čtrnáct let. Byly jsme dvojčata, já Zuzka a o patnáct minut starší brácha Emil.
číst více
Byl jsem doma sám a přemýšlel jsem o tom, co se ani ne před hodinou stalo. Byli jsme s Kamilou, mojí ségrou, na bazéně. Celou dobu mě stálo péro jako nějakýmu uchylákovi a nakonec, když za mnou Kamča přišla, protože si potřebovala půjčit ručník, tak jsem jí vylízal její sladkou prcinku. Na jednu stranu to byl skvělý zážitek. Poprvé jsem byl tak blízko holčičí kundičky, jako nikdy dřív. Ale byla to kundička mojí sestřičky. To byla skvrna na tom zážitku.
číst více
Zdravím všechny svoje věrné čtenáře. Předem Vás prosím, nezlobte se na mě, že tento díl nepasuje tak úplně do mojí série, ale slíbila jsem Vám, že další povídka bude brzo po prázdninách a svůj slib chci takto splnit. Nestihla jsem bohužel napsat další část, ačkoliv ji už mám v hlavě promyšlenou, takže místo toho Vám takto nabízím svoje tři povídky, které jsem napsala ještě před současnou sérií a které jsem do ní tímto způsobem "zašila". :D
číst více
Všechno to začalo jednoho červnového dne, přesněji řečeno odpoledne. Slunce pražilo do rozpálených betonových bloků panelového sídliště v Praze a my si řekli, že už jsme dlouho nezažili pořádné vzrůšo. Jak jsme tak posedávali mezi betonovými bloky sídliště, uviděli jsme starého známého učitele Pepína. Slovo dalo slovo a my nemohli odmítnout pozvání na jeho chatu do Krkonoš. Pojede tam prý se svojí třídou, co učí na školní výlet a tak by asi potřeboval vypomoci se zvládnutím kázně.
číst více
