Karel se už nemohl dočkat, až přijde Míša, jeho nádherná mladá přítelkyně. Byla to čerstvá osmnáctka a Karel vlastně pořád nemohl uvěřit tomu, že zrovna on měl takové štěstí a sbalil takovou nádhernou kost. Jemu totiž bylo něco přes třicet, pracoval ve firmě zabývající se počítačovými technologiemi, z pravidelného posezení v hospodě se mu rýsovalo trochu pivní bříško.
číst více
Tento příběh se stal před třemi roky. Bylo mi v té době necelých patnáct let. Byl jsem panic, ale neuvěřitelně nadrženej. Mými nejlepšími kamarádkami byly dvě holky na facebooku - Nikola a Lucka, s kterýma jsem si psal denodeně. Blížili se prázdniny a já nevěděl, co budu o prázdninách dělat, když Nikola navrhla, abychom šli stanovat. Souhlasil jsem tedy. A tak jsme se v polovině července potkali na vlakové zastávce nedaleko u Prahy...
číst více
Byla středa a se školou jsme měli jít do kina na nějáký film. Přišli jsme tam a já si sedl vedle kámošů ale po pravu jsem měl asi nejhezčí holku ze třídy bylo mě to jedno páč jsem mluvil s kámošema. Něják tak uprostřed filmu sem si začal všímat že mi něčí ruka přejíždí po poklopci. Říkam jí "co děláš". ona na mě jestli se mi to nelíbí tak prej přestane.
číst více
Ahoj tohle je moje první povídka, kterou jsem napsal. Jmenuje se Veronika. Je to skutečná holka, avšak příběh je fake a jméno je změněno. Takže doufám, že se vám bude líbit.
Veronika - osoba je podle skutečné postavy.
Šel jsem jednou takhle ulicí, když v tom vidím svoji spolužačku stojící na zastávce autobusu. Veronika. Její jméno nikdy nezapomenu. Na škole mě na ní vždy přitahovalo, když měla na sobě kraťasy s tkaničkami.
číst více
Môj príbeh má korene v roku 1994. V mojich 21 rokoch som sa oženil s mojou prvou manželkou a vyženil som pri tom dve netere vtedy šesťročnú Mirku a trojročnú Lenku, nikdy mi nehovorili ujo, ale odvždycky používali moju dlhoročnú prezývku "ŠUMO". Život šiel ďalej s manželkou som sa rozviedol v roku 2000, nakoľko sme nemali deti a už nám to nejak ani nefungovalo, ale ostali sme stále v styku a boli sme ako dobrí kamaráti. Samozrejme som sa stretával aj s mojimi neterami.
číst více
S Niki jsme byli už dlouho kamarádi. V dětství jsme spolu často jezdili na dovolené, naše rodiny se spolu totiž přátelí. Dnes jsme měli rodinnou oslavu na chatě, kde samozřejmě nesměla chybět ani Nikolina rodina. Ani jeden z nás ten den nepil, i když mi je sedmnáct a jí šestnáct, chtěli jsme si užít a popovídat si, protože jsme se dlouho neviděli.
číst více
S Marcelou jsem se kamarádil od dětských let a na gymplu nás naši spolužáci považovali za něco víc něž jen za kamarády. Já však nikdy nedostal odvahu na to abych si jen sáhl na její pěkně narostlé kozičky i když při pohledu na Marcelu v pěkných bikinkách mi čurák vždy pěkně ztvrdnul. A tak to bylo až do mých 18ti let. Ten den mi rodiče vyklidili byt, abych svou plnoletost oslavil se svými přáteli. Přišli 2 spolužáci a jejich kamarádky a samozřejmě Marcela. Tancovalo se, pilo, jedlo a když kolem půlnoci všichni odešli, zůstala jen Marcela. Právě jsem uklízel zbytky jídla a pití do kuchyně, když za mnou přišla Marcela.
číst více
Jednou jsem při nastupování do tramvaje pomáhal jedné mladé paní nebo slečně, která měla zlomenou nohu a s berlemi jí nešlo vydrápat se nahoru po schůdcích. Popadl jsem ji za ramena a nechal ji, aby se o mě opřela. Vděčně se na mě usmívala a dali jsme se do řeči. Zjistili jsme, že oba jedeme na konečnou, což bylo ještě dobrých dvacet minut. Povídalo se s ní moc příjemně, při smíchu se jí dělaly ve tvářích dolíčky a měla oříškově hnědé oči, ve kterých to vášnivě jiskřilo.
číst více
Mami, neviděla jsi takovou tu konvičku, se kterou chodíme na borůvky? Zeptala se Tereza matky. Máma se otočila a zapřemýšlela: Jo, asi bude v předsíni ve špajzu. Proč se ptáš? Že by tě snad samotnou napadlo jít na borůvky? Tereza přikývla, bylo to tak. Dostala na ně hroznou chuť a v lesích okolo jejich vesnice jich byly mraky. Nešla sama, domluvila se se svým dlouholetým kamarádem Pavlem. Takže ve stejnou dobu, co ona hledala doma barevnou plastovou konvičku, Pavel se zrovna také doma sháněl po nějakém košíčku nebo misce.
číst více
Toho letního dne, kdy ráno vypadalo, že bude pršet. Přesto se krátce po poledni vyjasnilo. Táhlo mě to k vodě i přesto, že teplota byla nižší než v předchozích dnech. Slunce vydatně pálilo a bylo by chybou se důkladně nenamazat. Tak jsem sbalil deku, ručník, plavky a nějaké ty ochranné nápoje a vyjel k nedaleké pískovně. “Najdu si klidné a schované místečko,“ říkal jsem si, překvapilo mě, že tu není mnoho lidí až na pár rybářů.
číst více
