Je krásné červnové dopoledne roku 2000 a já se toulám bez cíle městem a přemýšlím, co bude dál. Městský úřad v Ústí n.L.zrušil náš odbor a já jsem se ocitla bez práce. A jak se tak courám po Masaryčce,vidím u hotelu velký poutač:“ Pojď mezi nás“ s fotografií městského strážníka. Přečetla jsem si co,kdy a kde a šla jsem si pro informace. Službu mající strážník mi vysvětlil,že přibírají i děvčata jestliže splní fysické testy a předal mi dotazník. Po příchodu domů jsem šestistránkový dotazník vyplnila,přidala fotku a ráno ho odnesla na služebnu.
číst více
Hned co jsem přišla ze školy, odložila jsem batoh a zavřela se v pokoji. Vysvlekla jsem si ty úzké legíny, které mě celý den škrtily, a sundala podprsenku. Konečně zase trochu pohodlí po celém horkém dni, kdy jsem se celou dobu potila ve škole. Popravila jsem si top a popotáhla kalhotky, abych je na sobě neměla tak nalepené, jenže v tu ránu jsem se pod nimi tak orosila.. to byl pocit. V tom okamžiku jsem měla hned jasno. Stáhla jsem si rezavé vlasy gumičkou za hlavu.
číst více
Ve čtvrtek večer mi Radek oznámil, že na chatu s námi pojede jeho kolega Viktor, aby mu pomohl konečně doopravit střechu. Moc nadšená jsem nebyla, Viktora jsem moc nemusela, připadal mi jako velký proutník a bála jsem se, aby Radka nezatáhl do nějakých sexuálních radovánek. Ne, že by nám to s Radkem neklapalo, ale naše manželství bylo po osmi letech stále bezdětné, dle sdělení lékařů z mé strany a to se pak ženské hlavou občas honí různé myšlenky. Radek s Viktorem celý den makali, já lítala kolem plotny, plela zahrádku a večer jsme si na zahrádce opékali vuřty a popíjeli pivko.
číst více
Včera večer mi volala Květa, jestli mám nějaké plány na víkend? Na jejím dotazu by nebylo nic tak zvláštního, kdyby nebyla půlnoc a její hlas nezněl tak rozechvěle, jakoby právě přemáhala nějaké vzrušení. Druhý den ráno jsem jí volal nazpět, že nic nemám a co ten včerejší uvzdychaný telefonát měl znamenat? Už byla zpět ve své kůži, jen se smálaa a prý uvidím, když přijedu k ní na chatu.
číst více
Synátor si jednou odpoledne domů přivedl novou slečnu. Tak spolu proběhli barákem a šli po schodech nahoru, kde se zašili na dlouhou dobu, a pak ji zase jenom vyprovodil ven. Už tenkrát jsem si říkal, že po mně ten holomek zdědil výbornej vkus na baby, protože ta jeho byla fakt kráska. Škoda, že jsem si ji nestačil prohlídnout líp.
číst více
Marie byla novickou v Klášteře Sv. Bernarda. V žádném případě sama od sebe nezatoužila dát se do Božích služeb. V podstatě ji sem uvěznili zámožní rodiče, dokud jí sami nevyberou vhodného ženicha. Ona sama by v současné chvíli brala prakticky kohokoliv, komu by se postavil. Vše by bylo pro ni lepší, než ubíjející modlení se svrbící kundičkou pod černým pláštěm. Bloudila prázdnými chodbami kláštera a její krásné tělo chřadlo, což po pár týdnech neuniklo pohledu matky představené.
číst více
Helena s kolegou se vraceli domů z jednoho veletrhu, na kterém strávili několik dní. Měli toho oba plné zuby, protože prezentace výrobků jejich firmy byla časově a hlavně hlasově náročná. Řídil Petr, Helena seděla na sedadle spolujezdce. Celé zadní sedadlo i kufr byly plné různých maket, ukázek a brožurek. Jeli z Brna až do západních Čech, takže je čekalo spoustu dlouhých nudných hodin jízdy. Jak se ale ukázalo, zas tak nudné hodiny to nebyly.
číst více
Má kamarádka šla obětavě navštívit nemocného kolegu. Dílem byla zvědavá co mu vlastně může být, protože vždycky jen překypoval zdravím, dí1em doufala, že ho při této přátelské návštěvě "klofne"!
A taky že ano. Pozval ji do pokoje, uvařil kávu, nalil skleničku a řekl, že si jen potřeboval odpočinout od své šéfové; která po něm chtěla, aby jí vždycky v polední pauze lízal píču.
číst více
Jel jsem na krátkou služební cestu a požádal jsem Magdu, zda by byla ochotná mi během týdne zkontrolovat byt, vyzvednout obsah z poštovní schránky a zalít kytky, které mám a nerad bych o ně přišel. Služební cesta proběhla naprosto perfektně, vše proběhlo v pořádku, takže se mi služební cesta zkrátila o jeden den. Domů jsem se těšil, protože vlastní postel je vlastní postel, i když servis na hotelu je servis na hotelu. Když jsem vsunul klíč do dveří a chtěl odemknout, zjistil jsem, že není zamčeno. Otevřel jsem dveře dokořán a zaslechl s obývacího pokoje jen přidušené steny.
číst více
Vrátila jsem se domů s nákupem a koupeným obědem. Žiju sama s taťkou a mím o rok starším bráškou. Je mi 17. Položila jsem tašky na stůl a zavolala na bráchu, ať se jde najíst. Neodpovídal, tak jsem dostala strach a za chvíli jsem byla u jeho pokoje. Zaváhala jsem. "Pavle??" zeptala jsem se, ale nic se neozývalo. Sáhla jsem tedy na kliku a rychle otevřela dveře. Bráška stál u okna a honil si.
číst více
