Přikryt kožešinami seděl v dubovém křesle a okenice srubu drkotaly zimou. Krb zařizoval naštěstí opravdu příjemnou teplotu. Rukou si neustále sahal do vlasů, bylo to tak příjemné. Vítr a zvuky, které příliš nevnímal, se vytrácely dále do prostoru a on si prsty stále masíroval hlavu a liboval si doteků svých vlasů. Byl tu příliš dlouho sám, zavřený jako pták v dřevěné budce a jeden pud za druhým postupně vládly nad jeho smysly. Už si nehladil jen vlasy.
číst více
Vylezla jsem z koupelny jen v bílých kalhotkách a tričku, jdu si do kuchyně pro nějakou lehkou večeři. Procházím přes obývák, kde o tři roky starší, 19ti letej, brácha kouká na televizi.
"Teda ségra, jsem si nevšiml, že máš tak hezkej zadek", řekl a lehce mě přes něj plácl.
"Au", řekla jsem s úsměvem na tváři.
číst více
Z ničeho nic jsem se ocitla na vršku nějaké skály. Měla zvláštní tvar. Byla věrným ztvárněním palce, bylo na něm dobře znát i lůžko s nehtem.
Hezká skála, pomyslela jsem si. Jenže jak se dostanu dolů?
Rozhlížela jsem se po skále a hledala. Cokoli. Potom moji pozornost upoutalo hnízdo s ptáčaty. Když jsem ho nadzvedla, objevila jsem pod ním poklop. Že by tajná cesta?
číst více
Ten den jakoby se Marcele obrátil svět vzhůru nohama. Najednou ani nevěděla, kdo vlastně je, a jak k tomu všemu přišla. Seděla ve své ložnici, matně si vzpomínala na chvíle prožité minulou noc. „Co se to vlastně stalo? Po tolika letech a okamžicích je ze mě úplně někdo jiný. To snad ani nemůže být pravda!“ Pomyslela si sama pro sebe a namáhala svůj mozek, aby si co nejvíce vzpomněla na svůj předešlý večer a noc. Ta noc byla v podstatě nejdůležitější, protože to byl přímý zásah do její mysli a srdce.
číst více
Amerika je hnijící radioaktivní pustina.U prostřed leží město MEGAcity 1. Miliony lidí se tísní v troskách starého světa a v Mega stavbách světa nového. Ve městě bují kriminalita, lidé se bojí, zabíjejí se neviní lidé takřka každý den. Na straně pořádku stojí jen jedna instituce, muži a ženy zákona “Porotci“ a já jsem se rozhodla stát jednou z nich. Jmenuji se Cassandra Anderson a jsem takzvaný “Telepad“ nechápete? Já vám to vysvětlím.
číst více
„Teda pánové, já ženskou nepotřebuju“ prohlásil hajný Bohouš a přerušil svůj projev dlouhým douškem zlatavého chmelového moku. Utřel si vousy potřísněné pěnou a pokračoval:
„Když to tak vezmu, tak za pár minut ježdění v mokré díře, poslouchat po zbytek dne ženské vřeštění, to není pro mě, na to seru.“
číst více
Jednou, když jsem šla do školy, (myslím, že to bylo ve čtvrtek) tak se mi stala má první sexuální zkušenost s opačným pohlavím. Den probíhal klasicky, hodina vystřídala jinou hodinu, až nastala velká přestávka. Začala jsem si povídat s klukama. V naší třídě je to nejlepší, máme hodně kluků ve třídě a s našima holkama, které tvoří menšinu, si moc nemám co říct. Tak jsme tak klábosili, kluci občas řekli nějaký perverzní vtip a všichni se smáli.
číst více
Asi před pěti lety v době mého doktorského studia jsem byl vedoucím diplomové práce jedné studentky. Jmenuje se Lucka a je vyšší hubenou přírodní blondýnkou. S Luckou jsme si tykali a na diplomce se s ní pracovalo velmi pěkně, neboť byla vždy precizní, ctižádostivá, zkrátka profesionální studentka. Od její úspěšné obhajoby jsem jí neviděl, ani jsem o ní neslyšel.
číst více
Celkem 5 hlasů