Vytoužená sobota.
Je sobotní ráno a na stolku vedle postele drnčí budík. Dnes je to výjimka, protože Tara nechodí do běžného pracovního procesu s pevně danou pracovní dobou a může si tak ráno přispat. Je noční ptáče, které tráví volný čas dlouho do nocí na internetu, nebo si pouští filmy. Bydlí sama s křečkem. Pracuje, když zaměstnavatelé potřebují.
číst více
Sedím v práci, šichta se blíží ke konci a i přes snahu něco dělat spíš jen koukám z okna a přemýšlím nad tím, jak moc mě to nebaví. Hodiny se vlečou, nuda, zkrátka normální všední den. Z ticha mě probere nový email s nadpisem „Amateri.cz – upozornění na vzkaz“. Kouknu se přes stůl na kolegu, který věnuje pozornost nějakým papírům a tak kliknu na odkaz v emailu.
číst více
Rano sa prebudzam vedla teba..som skor ako ty..pozorujem ta ako spis..zachvilu sa zobudis aj ty a povies ze mas pre mna prekvapenie.Zoberies ma so sebou do sprchy.Pustis vodu.das si na ruky sprchovy gel a zacnes mi umyvat a masirovat chrbat.oprem sa o teba ,obimes ma azacnes sa mi hrat s prsiami.Uz len citit tvoje ruky na svojom tele je vzrusujuce,ako mi s nimi prechadzas po tele,hladis..druhou rukov pomaly prechadzas po mojom brusku a pokracujes az k muslicke.
číst více
Jmenuju se Tomáš, chodím na gymnazium a je mi 16 let. To jen tak na začátek. Ještě nikdy jsem s žádnou holkou nespal, ne že bych nemohl, spíš sem nechtěl. Zhruba před rokem jsem si uvědomil, že jsem na kluky.
Když jsme dělali další z jeho cviků, koukl jsem se za sebe a viděl sem spousta vyšpulených zadečků. Neudržel sem to a postavil se mi můj úd. Koukl jsem jestli si toho nikdo nevšiml, ale bohužel ano, náš pan profesor...
číst více
Já a můj strýc.
Jmenuji se Petr a je mi 20 let. Jelikož máme několika bytový dům, přistěhoval se k nám do podkrovní mansardy strýček Libor. Liborovi je okolo 40 let, vysoký blonďák s modrýma očima neskutečným smyslem pro humor. Celá rodina byla ráda že se k nám nastěhoval, po nepodařeném manželství. Já jsem již dostudoval a na VŠ jsem nešel, tudíž jsem měl spoustu volného času. Dopoledne jsem pracoval v rodinné firmě a odpoledne relaxoval na zahradě. Nikdy by mě nenapadlo co zažiji.
číst více
Přišla jsem domů, odhodila tašku a prošla domem rovnou na zahradu.
„Co bylo ve škole?“ zeptala se máma. Ležela nahá na trávě a slunila se.
„Nic…“ houkla jsem a už si stahovala tričko.
„Jako obvykle,“ usmála se máma.
Dnes bylo takové vedro!
Stáhla jsem ze sebe džíny, odhodila podprsenku a jediným pohybem stáhla kalhotky až ke kotníkům. Vesele jsem je odkopla. Konečně jsem se cítila svobodná. Skočila jsem do vody.
číst více
Síla myšlenky, část 2.
V.
Návštěva
Druhý den ráno jsem se dozvěděl od sestřičky, která měla denní službu, že Jana onemocněla, nic vážného, nějaká chřipka či co. Jen se omlouvá, že svůj slib musí odložit. Při tom, jak to říkala, bylo zřejmé, že moc dobře ví, o jaký SLIB šlo.
Najednou znovu ten hlas v hlavě: „Kdyby chtěl, klidně bych Janu zastoupila, ale teď přes den to asi stejně nepůjde. Holky z noční vyprávěly úplné romány. Škoda…“
číst více
„Prosím, ušetřete mne! Zaplatím vám, kolik budete chtít, jen mne nechte jít!!“ byla její poslední zoufalá slova, která mohla vyřknout. Peníze ale nebyly to, co její únosce v tu chvíli zajímalo. V příštím okamžiku jí jeden z chlapů stojících kolem ní vrazil svůj mohutný úd do pusy. Vytryskly jí slzy ponížení a měla strach, že se zadusí, protože muž byl naprosto bezohledný a okamžitě jí začal strkat péro hluboko do krku.
číst více
Ahojte, volám sa Dominika, za dva týždne budem mať 16 a chcela by som vám týmto spôsobom opísať môj príbeh... teda ako to vlastne celé začalo. Ešte aby som vám trochu opísala svoj vzhľad som chudá, celkom nízka čiernovláska (prsia dvojky keďže to vás asi zaujíma najviac :P )
Bolo to necelý rok dozadu - mala som 15 asi 3 dni - a keďže som nemala šťastie a nenarodila som sa zrovna bohatým rodičom, začala som si veľmi aktívne hľadať nejakú brigádu.
číst více
Síla myšlenky, část 4.
XI.
Sousedská návštěva
Moje úvahy přerušil zvonek u dveří. Před nimi stála Adélka a musím uznat, že se udělala neskutečně krásná. Dráždivá vůně to jen podtrhla.
„Tak pojď dál, už tě čekáme,“ ustoupil jsem stranou, aby mohla projít. I když myslím, že předsíň je dost široká, přesto se o mě laškovně otřela a rukou jakoby omylem přejela přes můj rozkrok. Z výrazu její tváře bylo vidět, že test dopadl dobře.
číst více
