Otevrel jsem dvere od pokoje a dival se na ni jak tam sedi schoulena a spoutana na posteli. Z nadhernych modrych oci tekly slzy a trasla se, mozna zimou, mozna strachem. Sedl jsem si k ni, chtel jsem ji pohladit po dlouhych havranich vlasech, ale ucukla sebou. Vrazil jsem ji facku: "Promin, milacku, to mi ujelo." Ani se na mne nepodivala, asi se nastvala.
číst více
To léto jsem chytil největší úlovek v mém životě. Ale popořádku. Bude mi třicet a s manželkou jsem už skoro deset let. Brali jsme se mladí, pak přišly děti a už pár let spolu žijeme spíše jako sourozenci. Pořád je milión důvodů, proč „dnes ne“, je pozdě, děti ještě nespí, bolí mě hlava… Jako malý kluk jsem chodíval na rybník pytlačit, jako dospělý jsem si radši udělal lístek, abych si ušetřil případné problémy a hlavně občas vypadnul od rodinného stereotypu.
číst více
Seděla jsem ve výslechové místnosti. Pohled jsem nepřítomně upírala na protější zeď a ruce měla křečovitě sevřené v klíně. Šedé stěny na mě moc dobře nepůsobily, nejraději bych už byla na čerstvém vzduchu. Občas jsem se slabě otřásla při vzpomínce na událost z minulého týdne, kvůli které jsem vlastně tady...
číst více
V den, kdy jsme odjížděly na dovolenou do Chorvatska, mi bylo čerstvě 16. Na dovolenou jsme letěli celá rodina já, bratr, mladší sestra, táta a máma. Na hotelu jsme zjistili, že pokoje jsou dvoulůžkově a né troj, jak nám bylo řečeno. Tak po dlouhých hádkách se rozhodlo, že v jednom pokoji budou spát mamka a táta, v druhém pokoji budou spát bratr a sestra a pro mě objednaly ještě jeden pokoj. Po té, co jsme se rozdělili a šli do svých pokojů, jsem si začala vybalovat a potom se převlíkla do dvoudílných plavek a šla jsem k bazénu.
číst více
Jmenuji se Jirka je mi 20 a bydlím u svých rodičů na Vysočině. Skoro každý večer chodím s kamarádem do baru na pár drinků. Jednoho večera se v baru ukázala nová pracovní síla, mladá holčina která se jmenuje Bára. Bára je krásná, mladá, 18ti letá brunetka. Prohodili jsme pár slov a jako každý večer jsem se odebral spát domů.
číst více
Bylo zjevně brzké ráno. Odhaduju to tak na druhou až třetí hodinu ranní. Šel jsem z jednoho dost ošemetného pajzlu, dost podnapilý, plný touhy, plný bezvládnosti, prostě plný chlastu. Už dávno jsem měl ležet vedle mé ženy, šoustat ji, dívat se ji do očí, držet ji jemně za krk a pumovitou rychlostí do ní vrážet svoje péro. Tohle mi taky během mé cesty domů neustále běhalo hlavou. Z jedné strany na druhou, z druhé strany na třetí. Mumlání a škrábání podrážek v brzkém ránu soboty. Tak trochu klasika.
číst více
