Když se daří, tak se daří ! vykřikl můj nejlepší kámoš Radek, když dalekohledem sledoval chlápka co chodil už delší čas prcat mou mladou mámu (tedy nevlastní), když můj naivní fotřík vydělávám penízky v Německu, aby té šoustavé pichně koupil její vysněný autíčko, ale že já toužím po skútru nebral na vědomí. To že Danielu budeme sledovat a pak jí přimějeme být nám po vůli, pokud nebude chtít, aby se to táta dozveděl vymyslel Radek.
číst více
Právě se přiblížily prázdniny a já po nich měla nastoupit na ekonomku, když přišel táta s tím, že mají možnost s mámou jet na 3 roky do Belgie, kde měl táta mateřskou firmu. Dost jsem to obrečela, protože místo na ekonomku jsem musela nastoupit na zdravotní školu, která byla ve městě, kde bydlela babička a k té jsem se měla na ty roky přestěhovat. Ne, že by se mi u babičky nelíbilo.
číst více
Už několik dní je mně nějak divně, že nemám chuť ani náladu vůbec vycházet z bytu. Sedím doma, nudím se a ještě ke všemu jsem lehce nachlazená. To jsem asi chytila v tom bazénu u souseda. Ale nějak se z toho dostanu, aniž bych musela k doktorovi. Přece si nebudu kazit prázdniny. Janinka je někde pryč a tak jsem si řekla, že si udělám dobře velmi speciálním způsobem. Studenou, syrovou zeleninou.
číst více
Vlastně jsem se nemohl nijak bránit. Řekla, šeptala mi do ucha, za které mě přitom držela zuby, ze mě naučí něco, co jsem ještě nikdy nezažil, že mi ukáže, co to znamená dostat se na samotný vrchol extáze, že díky ní už budu později umět uspokojit každou ženu, kterou si zamanu.
číst více
Manželství Bětky a Petra bylo v troskách. Přišel pověstný krizový sedmý rok a oni už žili jen vedle sebe, vůbec ne spolu. Děti neměli, každý měl časově náročné povolání, a Bětka navíc vydělávala mnohem víc než Petr. Jeho ješitnost trpěla, a to se začalo projevovat na vztahu, který se stále víc ochlazoval. Spali každý na jiném konci domu, ráno se sotva pozdravili, večer často ani to ne. Jednou u snídaně vytáhla Bětka rozvodové papíry a Petr je naprosto v klidu podepsal.
číst více
Celý pátek mě nepustila myšlenka na to, že v sobotu uvidím svou Bobo. Ještě večer jsem jí volal, že jí v sobotu dopoledne počkám na vlakovém nádraží. Měl jsem zrovna 2 dny nové auto. Byl to velký Chrysler Voyager a ještě nebyl pokřtěný a napadla mě hříšná myšlenka. V telefonu jsem jí trošku popsal představy co se mi honily hlavou.
číst více
Bydlím ve vilový čtvrti. Krásnej baráček se zahradou součástí městský periferie, kolem příroda, klídek, pohodička. K tomu supr práce ve středu města, na dojezd tak maximálně 40 minut, no prostě paráda, co víc si přát, že jo! A život člověku pak v takovejchhle podmínkách utíká, jako když jede kára z mírnýho kopečka na volnoběh.
číst více
Jak jsem si to zas tak jednou užívala v tom letním letovisku, tak jsem to zas tak trochu úmyslně přeháněla. No jo, to jsem prostě já, když se rozjedu, tak pak nejsem ani zaboha k udržení. A chlapi pak nevěděj nejenom co s očima, ale taky co mi třeba na všechny ty moje šílený, někdy dost ostrý poznámky, odpovídat. Pcha.
číst více
Tak jako každý student lékařské fakulty, jsem i já absolvoval v červnu jednoměsíční praxi v jedné menší okresní nemocnici. Tato nemocnice byla ve svém okolí známá tím, že jejich primariáty vedly z 90% ženy. Při nástupu na praxi a po absolvování vstupních formalit jsem v rámci tzv. kolečka jsem postupně vystřídal tato čtyři nemocniční oddělení:DĚTSKÉ ODDĚLENÍ
číst více
Vřítila se na nástupiště jako velká voda a hned ke mně: mladíku, prosím Tě neodjel už vlak do Skřivanovic ? Ne, taky na něj čekám, odpověděl jsem a konečně si tu krasavici začal prohlížet. Je to určitě ona. Chlapi jí popsali v hospodě celkem dobře. Postarší, trošku vyžilá, za to pěkně kozatá a mrdavá ženská. Byl jsem půl roku za prací v SRN a co jsem se minulý týden vrátil o ničem jiném se v hospodě nemluví než o ní.
číst více
