Je sobotní ráno a v posteli leží k sobě stuleni Roman s Veronikou. Roman se pomalu probouzí, protože cítí tlak v oblasti svých slabin, kam se tlačí Verunčina prdelka. Veronika už je vzhůru a dožaduje se laskání a mazlení. Nicméně Roman je ještě rozespalý a tak se jeho ruce položí nevědomky na Verunčina prsa a celé její tělo se více přitiskne k Romanovi.
číst více
Shodil jsem bundu, uložil nákup, obul trepky a v pulovru, triku a kalhotách jsem udělal několik kroků ke dveřím sousedního bytu, a jakmile jsem se dotknul zvonku, dveře se rozevřely. Vypadalo to, jako by Simona čekala za dveřmi – stejně nedočkavá na mou návštěvu, jako já na to, co mi před nedávnem slibovala – totiž na pohled na ty její, jak ona pronesla – cecíky. Jakoby synchronně jsem já vešel k ní do bytu a ona za mnou zavřela dveře a bylo zcela jasné, že si nikdo nemohl všimnout, kde jsem.
číst více
Začínaly prázdniny a já se vracela od rodičů, kam jsem „uložila“ naše dvě děti. Doma jsme už opět měli tichou domácnost a přestože nikdy stopaře neberu, tentokráte jsem zastavila mávající mužské postavě. Byl to kluk kolem dvaceti (podle mého odhadu) a představil se jako Přemek a shodou okolností jel do stejného města jako já. Byl hovorný a za chvíli už sypal z rukávu vtip za vtipem a já se jeho vtipům smála jako nějaká puberťačka .
číst více
Kája a Pepa byli asistenty ve filmovém štábu už ¦po léta. Jeden u režiséra, druhý u kameramana. Je to role nevděčná, protože když se něco nevede, často se blesky a hromy svezou právě na asistenty. A tak není ani divu, že asistenti si večer, když je po natáčení, vyrazí a vychutnávají každou volnou chvilku.
číst více
Byla středa večer, už se setmělo a já byl zrovna na vlakovém nádraží se svojí přítelkyní a čekal jsem na vlak domů. Moje přítelkyně, kterou jsem přezdíval Bobo, byla ještě mladá studující holka, která bydlela na internátě. Současně dělala fotomodelku pro jednu modelingovou a reklamní agenturu a mnoho mých kamarádů mi jí závidělo. Nebylo ani čemu se divit.
číst více
Seděl jsem s Jirkou už nad pátým půllitrem piva, a přemýšleli jsme, čím letos Karla o jeho narozeninách dostaneme. Jsme už několik let nerozlučná trojka kamarádů, a zavedli jsme si takovou tradici kanadských žertíků, které jsme si nadělovali k narozeninám. Jirka byl svobodomyslný výtvarník, a já jsem byl kastelán na zdejším hradě.
číst více
Tenhle příběh se neočekávaně a neplánovaně odvinul během společné návštěvy vinného našimi přáteli. V sobotu jsme byli domluveni že se s nimi zajedeme podívat do Pavlova na zříceninu hradu Děvičky. Chtěli jsme jet původně na motorce, ale jelikož jsme měli cestou navštívit vinný sklep využili jsme nabídky přátel a svezli se s nimi autem. Měli naplánováno že Milena pojede tam a Zdeněk nazpět to aby si mohl dát skleničku.
číst více
Muž nad Hančiným tělem zasténal a vzepřel se na pažích. Nárazy jeho těla se zrychlovaly a on evidentně spěl k vyvrcholení. Bylo to tuhle noc už potřetí, což mu v jeho čtyřiceti letech přišlo vcelku postačující. Po rozvodu se k souloži dostal jen málokdy a proto pro něj byla o 20 roků mladší milenka přímo požehnáním,jemuž jeho penis prostě nedokázal oddolat.
číst více
„Konečně“, pomyslel jsem si když jsem míjel ceduli s nápisem Hodonín. Byl pátek a já jel na rodinou oslavu narozenin do Bratislavy. Ta měla být až v sobotu, ale já vyjel již v pátek, protože jsem byl domluvený s mojí výbornou kamarádkou, která bydlí právě v Hodoníně, že skočíme za ní dojedu a skočíme spolu na kafčo, zapařit a zajít na koupaliště. Byla to mladá holka, kterou jsem znal z intru a nějakou dobu jsme se již neviděli. V autě už bylo nesnesitelné vedro.
číst více
Haló, mister Li-čang, jeden cocktail a láhev whisky do čísla pět. Mám je volné, není-liž pravda? " Těmito slovy pozdravil mladý muž tlustého Číňana, který se mu hluboce ukláněl.
„Yes, yes, máster Smith. Číslo pět je ti kdykoliv k dispozici! "
„Dobrá tatíku, dobrá. A koho mi pošleš zapálit dýmku rozkoše? " Číňan pokrčil rameny a sklonil hlavu, jakoby byl přesvědčen o své nesmazatelné vině.
číst více
