Naše úča má dobrou kostru. Když si oblíkne těsnou džínovou sukni, bych teda nevěřil, že jí už je přes čtyřicet, jak mi někdo řikal. A nejlepčí sou na ní její kozy, přírodní macatý štyrky. Chtěl bych jí je někdy pořádně promačkat, oslintat a orochnit. Jak tak vykládá u tabule, tak si často urovnává šprndu. Snad vo tom ani neví! Kozy se jí přitom dycky hustě zhoupnou. Dělá to i několikrát za hodinu. Počítáme to. Jednou to zmákla osumkrát – až mi z toho ztvrdla flaksa. Si myslim, že nejenom mě.
číst více
Síla myšlenky, část 3.
VIII.
Zítra domů
Probudil jsem se krátce před obědem. Ještě v polospánku jsem si zajel rukou do rozkroku a v první chvíli jsem se zarazil nad novým rozměrem svého čůráka, ale hned jsem s uspokojením musel konstatovat, že se mi nové rozměry zamlouvají. A určitě se nebudou zamlouvat jen mě, zvlášť když je můžu, jak jsem hned pro jistotu vyzkoušel, můžu měnit podle libosti. A jelikož ruce už byly také v pořádku, během chvilky jsem se vystříkal na nemocniční prostěradlo…
číst více
Přišla po dlouhém dni domů a potřebovala si trochu oddychnout. Konečně sama. Převlékla se do pohodlnějšího oblečení. Lehla si na postel a jen tak si ležela. Rukou si hladila bříško. Zajela si prstíkem do kalhot a jemně zajela pod lem kalhotek. “Nene”, pomyslela si. “Mám ještě spoustu práce, na tohle nemám čas”. Vytáhla si ruku a podívala se na ni. Prstík byl od šťáviček a tak ho olízla.
“Už jsem ji nějakou dobu pěkně odbývala” přesvědčovala sama sebe. “Aspoň si pročistím hlavu.” Pohodlněji se usadila.
číst více
Pár rokov dozadu som odmaturoval a hľadal si prácu. Moc to nešlo a tak som sa rozhodol, že začnem aspoň s absolventskou praxou na úrade. Bolo tam fajn. Pomáhal som tam piatim ženám a to bolo mne ako vtedy 18 ročnému chalanovy velmi príjemné. Bol som tam na 5 hodín denne, no piatu som tam bol vzdy sám, pretože všetky odišli na obed.
V jeden deň som už od rana bol poriadne nadržaný a nevedel som už, čo so sebou.
číst více
