Když se Pepa poprvé vydal omrknout sex-shop v jedné zastrčené ulici na okraji města, nebylo to vůbec takové, jak očekával. Přišel sem proto, že chtěl udělat nějakým netradičním dárkem radost své přítelkyni Jaroslavě, řečené Jarce. Chodili spolu právě půl roku, a přestože už oba překročili čtyřicítku, Pepovi připadal sex s ní mnohem lepší a intenzivnější, než tomu bylo kdy za časů jeho mládí.
číst více
Byl pátek odpoledne a já jsem musel jet na prodlouženej víkend s našima k Táboru za tetou Julií. Je to ségra mýho táty, stejně potrhlá a pošahaná jako nejmenovaná zmalovaná vopice v jedný nudný tele-novele. Tetka byla prej v mládí pěkný éro (!), chodila všude zásadně na vostro (to by mě zajímalo, co jí to přinášelo za pocity).
číst více
Odopla mi masku z tváre a vzrušeným hlasom povedala: „Na chvíľku si ju požičiam“ Stiahla si latexové rúško a pritisla si ju na spotenú tvár. Začala zhlboka dýchať. Bolo zároveň počuť tlmený mľaskot, ako vášnivo cmúľala a sala veľký cumeľ vložený v maske. Druhou rukou si siahla do rozkroku a pomaly zasunula ukazováčik v latexovej rukavici do vlhkej šušky. Chvíľu sa takto nežne prstila, jej dych bol čoraz rýchlejší a rukavica čoraz vlhkejšia a lesklejšia.
číst více
Zase jedno nudné pošmourné ráno, a cesta autobusem linky 390 do práce. Každý pracovní den, stejné ráno, stejní lidé v autobusu městské dopravy. Jako každé ráno, to abych si navodil dobrou náladu, se bavím pozorování lidí, obzvláště potom ženského osazenstva naší linky. Hraji si pro sebe takovou hru, vždy si vyberu nějakou ženu, a nenápadně ji pozoruji, a popouštím uzdu své fantazii.
číst více
Dostudoval jsem sice fildu, ale moc „přestudovanej“ pocit jsem z toho teda rozhodně neměl. Spíš mi připadalo, že jsem podstatně víc času než učení věnoval poznávání skrytejch vášní svejch spolužaček a učitelek, hahá! To víte (!), prostě jsem si snažil užívat jak jen často to šlo! Běžně jsem sexoval s pěti i šesti ženskejma během jednoho tejdne, párkrát jsem zkusil i grupáč a tak.
číst více
Stalo se to jednoho odpoledne, spíš k večeru, když Marcel cvičil v posilovně a myslel, že už je tam sám. Dal si série na nohy, břicho a záda, potom pár shybů i jízdu na rotopedu. Zbývalo mu jít na bench, kvůli zranění už nějakou dobu činky nezvedal, a tak se chtěl přesvědčit, o kolik ztratil formu. Rozprostřel na lavičku ručník, zkontroloval zátěž na čince, lehl si do zpevněného lehu, pevně uchopil a dal si první sérii zvedání.
číst více
Stojím před tabulí která má směřovat návštěvníky finančního úřadu do jednotlivých oddělení, a začínají se mi trochu třást kolena. V kapse mám dopis, v obálce s červeným pruhem. Je to předvolání ke kontrole účetnictví mojí firmy. Jak vznešeně napsané pozvání, ale ve skutečnosti přece oni musí vědět, že jsem jenom já, drobný český živnostník, a moje účetnictví za pět let dozadu, se vleze do pěti velkých šanonů, které vleču sebou. Mám se dnes dostavit do kontrolního oddělení, nebo …a následuje výčet sankcí, které mi hrozí.
číst více
První díl,
Druhý díl,
Třetí díl,
Čtvrtý díl,
Pátý díl,
Šestý díl,
Sedmý díl,
Osmý díl
Krystína se vrhla na zem a sklonila hlavu a chytla madam za nohu.Než stačila cokoliv říct madam ji odkopla a došla až ke mě.Bez slov jsem dostal takovou facku že se mi zatmělo před očima.Z ruky mě vypadla hořící cigareta na zem a mé vzpupné sebevědomí mizelo nenávratně pryč. Z barové židličky jsem se svezl dolů na nohy jak žok.Pleny mezi nohama nebyly zrovna to pravé ořechové pro mojí rovnováhu.
číst více
Tomáš pocházel z rodiny, která neměla moc peněz, a tak se během dospívání naučil sem tam něco ukrást. Na střední docela těžce nesl, když se mu jeho spolužáci občas vysmáli kvůli něčemu, co bylo obnošené nebo staré, takže si stále častěji pomocí různých fíglů obstarával stejné věci jako oni. Nikdy ho při ničem nechytili. Snažil se sledovat nějaká videa, která se tematikou drobných krádeží zabývala, a na některé věci přišel docela sám. Proč čekat, že mu u pokladny oddělají ochranný čip z oblečení, když stačil nenápadný pohyb nůžkami a výslednou dírku si pak mohl bez problému zašít?
číst více
"Svleč se!" Řekla jsem chladně. Náhle uprostřed rozhovoru o krásách šumavské přírody.
"Teď?" Vyhrknul a úplně sebou škubnul.
Ještě chladněji a mnohem tišeji jsem zopakovala. "Svleč se!"
Jirkův okouzlující sebejistý úsměv se pomalu měnil v dětsky bezbranný a dychtivě očekávající. I držení těla, gesta byly úplně jiné, jako by se zároveň narovnal a zároveň stáhnul. Milovala jsem tyhle změny.
číst více
