Na vysoké škole jsem se dostal do takové fajn partičky kultivovaných mládenců, dá se říct, že šlo o takový klub výjimečných. Za pár let jsme ovládali školní radu i kolejní radu, dařilo se nám prosazovat mnoho změn, takže jsme se těšili i značné pozornosti ostatních studentů, především studentek. Měl jsem jich na každém prstu několik, takže jsem si mohl vybírat, se kterou půjdu na rande, se kterou do kina, na večeři, která mi udělá masáž nebo mi poskytne orální služby. Ani jim nijak zvlášť nevadilo, že se množstvím svých milenek netajím.
číst více
Chodil jsem s Martou asi dva měsíce, ale pořád mi nechtěla dát. Doteď jsem na ni netlačil, ale dnes už jsem byl rozhodnutý, že ji dostanu. Už když jsem šel pro ni domů, ocas mi stál neskutečným způsobem - každý krok jsem cítil na svém krví nalitém žaludu. Cestou jsem si v hlavě sumíroval, jak to na Martu skoulím, abych se jí konečně dostal nejen ke kalhotkám, ale i pod ně. Nevím, proč to tak oddaluje. Panna už není a v osmnácti už by tolik zábran mít nemusela.
číst více
Byl pátek a já si lámal hlavu, co s Marcelou večer podnikneme. Nenapadlo mě nic duchaplnějšího, než ji pozvat do kina. Sice bych si ji raději konečně přitáhl domů a hezky si s ní užil, ale zatím jsem neměl odvahu jí to navrhnout. Chodíme spolu teprve měsíc. Ona je o dobré dva roky starší a i když nejsem panic, ona má zkušeností rozhodně více.
číst více
Lásko moje,sedím tady u počítače,jsem sama doma a myslím na Tebe.
Už to budou 3 týdny,co jsme se viděli naposledy a co jsme se milovali.Ani si nedovedeš představit,jak moc po Tobě toužím!Už jen pomyšlení na Tebe ve mě vyvolává ukrutnou chuť se milovat.Jsem vzrušená už teď,začínám se třást,bradavky mi tvrdnou a moje jeskyňka postupně vlhne.Pomalu se hladím po celém těle,kroutím si bradavky a druhou rukou se blížím k mému klínu.
číst více
Někdy už mi ředitelování leze na mozek. Jakoby nestačily stížnosti rozlícených rodičů na učitele, kteří nepochopili génia jejich ratolesti – haha, ještě do toho donáší učitelský sbor jeden na druhého. Zasloužili by profackovat stejně tak, jak dělám s deváťákama. Na ty nic jiného než pádná ruka neplatí. Sice si z ní dělají stejně málo jako z planých řečí, ale aspoň se u toho člověk zbytečně nerozčiluje. Učitelky to s nimi nemají opravdu lehké. Nedivím se, že zejména některé méně zkušené kolegyně se po hodině, rovnající se očistci, strávené v devítce rozbrečí. Už i několik výpovědí jsem musel rozmlouvat.
číst více
Bylo mi čerstvě 17 let, když jsem začal chodit s gymnáziem do tanečních. Honil jsem pravidelně, doma, ve škole, kde se dalo. Začal jsem chodit na webové stránky pro dospělé. Vždycky mě fascinovali dámské nohy oblečené v punčochách, časem to přešlo k vyhledávání na internetu o tomto tématu, přicházel jsem čím dál více na chuť novým věcem, jako jsou dominy, latex a různé hračky. A tady se moje sny staly realitou.
číst více
První den Mistrovství republiky ve vázání uzlů se chýlil ke konci a v kategorii jednotlivců s přehledem vedla Petra, jednadvacetiletá členka Sokola z Třince. Sjelo se sem spoustu mladých lidí z celé republiky, skauti, sokolové, členové různých kutilských nebo vodařských kroužků. Soutěž trvala celý víkend, první den bylo úkolem soutěžících proběhnout vytyčenou trasu, na kontrolních stanovištích plnit různé sportovní úkoly a vázat ty nejsložitější uzly.
číst více
Tenhle příběh se neočekávaně a neplánovaně odvinul během společné návštěvy vinného našimi přáteli. V sobotu jsme byli domluveni že se s nimi zajedeme podívat do Pavlova na zříceninu hradu Děvičky. Chtěli jsme jet původně na motorce, ale jelikož jsme měli cestou navštívit vinný sklep využili jsme nabídky přátel a svezli se s nimi autem. Měli naplánováno že Milena pojede tam a Zdeněk nazpět to aby si mohl dát skleničku.
číst více
Poslední dobou stále častěji vzpomínám na svoje studentská léta, která jsou už opravdu hodně daleko. Tenkrát mi bylo umožněno studovat na univerzitě, sice jsem se občas kvůli ostatním cítil provinile, že se kvůli mně museli obětovat nebo přetvařovat, ale rozhodl jsem se té možnosti naplno využít a studoval jsem jazyky. Jedním z nich byla taky francouzština, dřív v naší zemi docela rozšířená, ale v době mého studia vnímaná jako jedno z nejhorších zel. Bylo nás víc takových, kteří jsme se o fráninu zajímali, a rozhodli jsme si sehnat nějaké doučování. Ozvala se nám nějaká Jacqueline, nabízela soukromé lekce ve svém bytě a chtěla za to jen takový symbolický poplatek.
číst více
Haló, mister Li-čang, jeden cocktail a láhev whisky do čísla pět. Mám je volné, není-liž pravda? " Těmito slovy pozdravil mladý muž tlustého Číňana, který se mu hluboce ukláněl.
„Yes, yes, máster Smith. Číslo pět je ti kdykoliv k dispozici! "
„Dobrá tatíku, dobrá. A koho mi pošleš zapálit dýmku rozkoše? " Číňan pokrčil rameny a sklonil hlavu, jakoby byl přesvědčen o své nesmazatelné vině.
číst více
