Jenda a Pavlína měli takový hodně divoký vztah, pravou Itálii. Ne, že by Pavlínu Jenda zrovna mlátil, to v žádném případě, to by se totiž smrtelně urazila, odešla od něj a udělala by takové tornádo, že by jeho pověst byla totálně v háji a už by si v tomhle městě neškrtnul. Byla jako vítr, jako bouřka, při všech hádkách lítaly společně pronajatým bytem věci, práskaly dveře a okna se třásla v rámech hlasitostí toho řevu.
číst více
Dobrý den, vítáme vás na dnešním castingu, při kterém se naše speciálně vybraná porota pokusí zvolit tu úplně nejkrásnější z vás. Jak to tak vidím, bude to nesmírně obtížný úkol, protože tu přede mnou stojí samé nádherné dívky. Ale náš casting má naštěstí jasná kritéria, která nám pomohou s rozhodováním. Takhle začínala řeč předsedy poroty, byla úplně normální a žádné z dívek nepřipadala nijak podezřelá.
číst více
Bylo takové období, kdy nás s přáteli uchvátilo pořádání karetních večerů. Tyto pánské dýchánky se odehrávaly v jedné malé klubovně stranou všeho ruchu, abychom mohli cele propadnout karetní vášni.
Jednou však došlo k menšímu nedorozumění. Chyběl nám čtvrtý do hry a tak jsme oslovili jednoho známého, o kterém jsme věděli, že si také rád zahraje.
číst více
Všechno to začalo takovou nepříjemností. Pekelně mě bolelo břicho, podezření na slepák, ani chodit jsem nemohl, musel jsem zavolat doktorce s tím, ať se na mě přijde podívat, že nejsem schopný se k ní do ordinace doplazit, přestože sídlí jen pár set metrů o našeho baráku. Přichvátala do půl hodiny. Zná mě jako své boty - chodím k ní už od dětství.
číst více
Začalo to někdy na gymplu. Mé spolužačky prožívaly první vztahy s kluky, postupně přicházely o panenství, zatímco já, nesmělá a zakřiknutá jsem neměla kamarády, ani kamarádky. V naší třídě byla taková ta klasická parta asi pěti kluků, kteří na školu kašlali a chtěli si jen bezohledně užívat života. Já, šprtka, jsem jim musela být asi trnem v oku a proto si mě pořád dobírali.
číst více
Jako každý rok i toto léto jsem vyrazila na dovolenou na Novou Živohošť. Tentokrát jsem si ale s sebou vzala svého přítele Martina. Celý týden proběhl zcela normálně, dokonce jsme si tam našli i nové přátele Martinu a Pavla. Bezvadně jsme si rozuměli, chodili jsme spolu k vodě, na houby a také tančit. Až poslední večer. Já s Martinou jsme šly na diskotéku a Pavel s Martinem do restaurace. Asi v půl dvanácté Martina odešla se slovy, že se jde podívat, jestli kluci už dorazili domů.
číst více
Po dlouhých týdnech přemýšlení se Blanka nakonec rozhodla a kamarádčinu nabídku přijala. Sice vůbec netušila, co ji čeká, ale chyběl jí chlap. Od rozchodu se svým bývalým totiž s nikým nespala a takový dlouhý půst udělá s člověkem divy. Byla tedy ochotná kývnout snad na všechno.
číst více
Moje vyprávění bude začínat asi jako klišé, když řeknu, že jsem závislá na sexu. Hodně lidí to říká a jsou mezi nimi i ženy, které to mají fakt rády, ale asi jsem ještě nikdy nepotkala ženskou, co by na všech možných formách tělesného uspokojování byla skutečně závislá. Připadám si jako zvíře, které nemůže svoje tělo vůbec ovládat, ale naopak tělo ovládá jeho mysl. Pořád. Pokaždé se snažím bránit se tomu, jenže to vůbec nepomáhá. Pokaždé podlehnu. Jsem jenom zvíře.
číst více
První den Mistrovství republiky ve vázání uzlů se chýlil ke konci a v kategorii jednotlivců s přehledem vedla Petra, jednadvacetiletá členka Sokola z Třince. Sjelo se sem spoustu mladých lidí z celé republiky, skauti, sokolové, členové různých kutilských nebo vodařských kroužků. Soutěž trvala celý víkend, první den bylo úkolem soutěžících proběhnout vytyčenou trasu, na kontrolních stanovištích plnit různé sportovní úkoly a vázat ty nejsložitější uzly.
číst více
Bydlím ve vilový čtvrti. Krásnej baráček se zahradou součástí městský periferie, kolem příroda, klídek, pohodička. K tomu supr práce ve středu města, na dojezd tak maximálně 40 minut, no prostě paráda, co víc si přát, že jo! A život člověku pak v takovejchhle podmínkách utíká, jako když jede kára z mírnýho kopečka na volnoběh.
číst více
