Ivan s Katkou se procházeli parkem. Bylo kolem poledne a slunce pálilo jak bláznivé, takže byl park kromě nich úplně prázdný. Všichni ostatní totiž buď seděli doma u oběda, nebo trávili čas v tom vedru na koupališti. Bylo rozhodně přes třicet, takže Katka měla na sobě jenom lehkou sukni a přiléhavé tílko na tenkých ramínkách. Na nahých ramenou a dekoltu se jí perlily kapičky potu, tváře měla červené stejně jako rty.
číst více
… V noci se často budím a ani dnešek nabyl výjimkou. Vstala jsem tedy z postele a potichu se vydala do kuchyně, kde probíhal můj malý noční rituál. Vždy, když nemohu spát, tak si uvařím kakao a s hrnkem pak vyjdu ven na verandu, kde sleduji noční oblohu. Dělám to tak už několik let a vždy mi to pomůže. Ráno na mně nikdo nepozná, že jsem v noci nenaspala víc než tři hodiny.
číst více
Tak jsem se po obědě vydal prozkoumat pobřeží dál od civilizace. Šel jsem asi dvě hodiny po pobřeží a dostal se do malého skalnatého zálivu s průzračnou vodou. V dohledu ani z jedné strany nebyli vidět žádné osoby, které by toto klidné místo rušili. K nejbližším hotelům byly asi čtyři kilometry, a to bylo na většinu rekreantů dost daleko než by se sem vydali. Svlékl jsem si triko a šortky a skočil do průzračné teplé vody.
číst více
Přebírám se starými fotografiemi a v mysli mi poletují útržky situací, při nichž byly všechny tyto fotografie pořízeny. Rodinná setkání, svatby, pohřby, výlety, portréty. Svědectví prchavých okamžiků. Každá chvíle, každý okamžik připadá člověku v dané chvíli jako prostor v čase, který trvá věčně. Plynutí času, nestálost okamžiku si člověk uvědomuje až zpětně, kdy se k nějaké časové epizodě vrací v myšlenkách.
číst více
Šel jsem z práce domů. Zase nejel výtah a tak jsem musel šlapat po svých. Naštvaně tedy stoupám schodištěm, když těsně pod naším patrem mi vystaví stopku sousedčin nádherný zadek. Měla zrovna službu a tak se dala do umývání schodů. Škoda, že si nevzala sukýnku, blesklo mi hlavou, ale to bych asi chtěl moc. I tak to byl skvělý pohled na její oblé pevné půlky.
číst více
Adam byl večer doma, a tak hledal, čím by se zabavil. Několikrát za předchozí měsíc to zkoušel s videoseznamkou, ale jen dvakrát se mu podařilo natrefit na ucházející slečnu. Jedna z nich byla fakt milá a povídali si, jako by se znali odjakživa, ta druhá se pořád chichotala, říkala oplzlé hospodské vtipy a nakonec řekla, že už musí jít.
číst více
Šel jsem za ní pěšinou k vysokému, převážně smrkovému lesu. Hluboký úvoz nás zavedl k úbočí kopce s červenou čepicí rozhledny na vrcholu. Po chvíli se nám otevřel výhled do údolí s domkem, obklopeným rozsáhlým ovocným sadem."Může to být i váš domov, pokud se s mamkou dohodnete," pronesla dívka, pohodila hlavou a její dlouhé, slámově žluté vlasy se leskle zavlnily. "Dluhy nemáme, co vyděláme, stačí na slušné živobytí. Nehledáme tedy živitele." "Neurážejte mě, Kláro," řekl sem na to.
číst více
Dálkový autobus se řítil širokou asfaltkou k Brnu. D Když jsem nastoupil v Újezdu, zaujal jsem sedadlo za nějakou blondýnkou, neměla víc než dvacet, bylo na ní vidět, že jede už dlouho.
Napolo ležela na sedadle, měla ho poklopené, zatímco to k oknu bylo v normální poloze, vzniklou mezerou jsem : viděl její ňadra, která napínala halenku s rozepnutým knoflíčkem u výstřihu, nohy v riflích měla šikmo na rantlu plechové stěny, dost rozevřené, pravou ruku měla položenou na ňadrech a levá visela do klína, pospávala.
číst více
To byl teda vodvaz…včera jsem s kámošema zase jednou po dlouhý době děsně zachlastal… všichni nalitý jak nějaký prasata po výživný „šlichtě z ječmene a sladu“, totálně knocked out. Uff. Vyhodili nás z poslední otevřený nálevny v okolí, asi tak na časovým rozhraní mezi posledníma zavíračkama v jakž takž slušnejch hospodách a násilnejma přesunama vožralejch do ne moc slušnejch nonstopáčů. Fujtajbl (!), ještě teď je mi blbě, když si na to chlastání vzpomenu.
číst více
Začaly podzimní plískanice a jelikož jsem docela zimomřivá, vůbec se mi to nezamlouvalo. Byla jsem zalezlá doma a nevystrkovala ven nos, jenže s dětmi nebylo k vydržení, potřebovaly se vyblbnout. V neděli konečně aspoň na chvíli vykouklo sluníčko a tak jsme rychle vyrazili na dětské hřiště, které nám nově postavili.
číst více
